General data:
Class:LT  (Lystecit trepariozom)
Height:35 m
Gallery:Ub  (Wretch / no gallery)
Type:C  (Classic brick)
Gallery:Ub  (Wretch / no gallery)
Detail:4.8
Bilighorze:C  (Tacks)
Status:S
Country:CZE  (Česká republika)
(p)Region:STC  (Středočeský)
County:BE  (Beroun)
Municipality:Lochovice
Coords:
49°51'24.152"N,13°59'7.44"E
Details (CZ):6 display >>
Record history:
12.2.2009
15:48:33
+ MV - Import pregionu
Map + photo
Celkový pohled na komín lihovaru. (6|15) Část fabriky patrně ku zpracovávání dřevité vlny (6|15)
07/2006 07/2009 okrasné zdobení podstavce zkronchtuované
07/2009 elegantní, štíhlý ničím esteticky nerušený tvar zužujícího se oktagonu hrdě míří k nebi Od silnice
Podstavec (6|15) Kotelna byla do roku 1989 funkční
Další fotografie:
Propadlá střecha kotelny - léto 2020
Poznámky
2.7.2015 09:30:17 k.e.n

Lihovar byl založen dle lihovarské ročenky v roce 1909, komín by mohl být ale ještě starší, z předchozí přádelny bavlny. Až na ubouranou hlavici je v původním stavu. Původně na místě stávala již od první poloviny 19. století přádelna bavlny, která v roce 1905 zcela vyhořela. Rodina Pospíšilů zde pak za první republiky provozovala lihovar a výrobu dřevité vlny.

2.7.2019 12:46:50 MV

Z webu ipac.svkkl.cz:

Původně zde stával Hrdličkův mlýn, později zvaný Palasovský. K němu patřil jez, stržený povodní okolo r. 1780 (novější jez byl potom postaven asi 300 m výše proti proudu řeky). Mlýn se proto stal nepouživatelným, ale často měnil majitele. V r. 1833 mlýn koupil pražský podnikatel Hanke, objekt zboural na jeho místě postavil několikapatrovou továrnu na zpracování lnu a bavlny na přízi. Továrna byla zřízena na vodní pohon, během sucha v l. 1834 a 1835 byla nuceně převedena na pohon parním strojem, přistavěn byl tovární komín. V r. 1905 zachvátil objekt velký požár a přádelna zcela vyhořela. Místo bylo již i v mapách označováno jako Spáleniště. V r. 1913 koupil zbytky bývalé přádelny majitel velkostatku Čeněk Pospíšil, jeho podnikatelské záměry překazila první světové válka. Teprve r. 1919 zde otevřel výrobnu na všechny druhy ručních, tažných, obloukových, pásových a okružních pil na dřevo i železo, na nože do sekaček, řezaček, obráběcích strojů a různého dalšího nářadí. Závod nesl název Čeněk Pospíšil, továrna na pily a nože v Lochovicích. V r. 1924 převzal továrnu jeho syn, název firmy byl změněn na Jaromír Pospíšil, velkostatek a průmyslové závody, Lochovice. Vysoce kvalitní výrobky vzešlé z této firmy nesly název Japolo. Výroba byla ruční i strojová, surovina na výrobu pil se dovážela většinou ze Štýrska, část výrobků byla zhotovována z oceli z kladenské Poldiny hutě. - Jaromír Pospíšil založil v prostorách bývalé přádelny ještě provoz na výrobu dřevité vlny (ze smrkového a borového dřeva) a hospodářský lihovar, který zpracovával brambory, melasu a řepu na průmyslový líh. - Po převratu v r. 1948 byly všechny tři provozy Jaromíra Pospíšila zabaveny, zrušeny a do objektu bývalé přádelny byla umístěna strojní a traktorová stanice státního statku. V rámci restitucí po r. 1990 bylo ale zařízení dílen vydáno jako náhrada bývalým zemědělcům a majitelům dílenských živností. Pan Michal Klement, vnuk Jaromíra Pospíšila dostal v r. 1995 pouze samotný objekt bývalého prosperujícího podniku. Objekt je dnes téměř prázdný. V obytných prostorách bydlí několik bývalých zaměstnanců státního statku, v části ústřední opravářské dílny je v pronájmu soukromá dopravní firmy.