Number:
Country:CZE  (Česká republika)
(p)Region:STC  (Středočeský)
County:ME  (Mělník)
Municipality:Horní Počáply
Coords:
Historie záznamu:
9.1.2012
13:26:19
+ Vojti

Komíny:

RU120/1 [karta >>]
GU203/5 [karta >>]
GU273/7 [karta >>]
RU141/Ub/2 [karta >>]
RU120/2 [karta >>]
RU149/Ub [karta >>]
RU120/Ub/2 [karta >>]
Všechny poznámky
22.5.2010 13:22:15 dsk
   RU M 120/2

Elektrárna Mělník I (EMĚ I) byla vybudována v letech 1956 - 1960 jako kondenzační elektrárna pro potřeby elektrizační soustavy systému elektráren ČEZ. Od poloviny osmdesátých let je Elektrárna Mělník I spojována s projektem "Zásobování teplem hlavního města Prahy z Elektrárny Mělník (ZTMP).

Původní komín K1 a K2 (120 m) slouží k odvodu spalin pouze v případě poruchy odsíření, komín K3 (140 m) odvádí spaliny prošlé jen odsířením.

Zdroj: CENIA Praha, Pasportizace chladicích soustav v energetice ČR

20.4.2011 12:50:12 Vojti
   RU M 141/Ub/2

Elektrárna Mělník I byla vybudována v letech 1956-1960 jako
kondenzační elektrárna pro pořeby elektrizační soustavy
systému elektráren ČEZ. V letech 1960-1988 byla spolehlivým
článkem elektrárenské společnosti ČEZ. Od poloviny osmdesátých let je Elektrárna Mělník I spojována s projektem   Zásobování hlavního města Prahy z Elektrárny Mělník (ZTMP)  Pro tento účel prošla elektrárna rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací včetně vybudování nových provozů pro zajištění dodávky tepla pro Prahu. Byl vybudován napáječ o délce cca 34 km, jehož trasu tvoří pozemní vedení na nízkých patkách, které přechází po ocelových mostech dvakrát tok řeky Vltavy a čtyřikrát železniční trať. Pozemní komunikace jsou překonávány
vrchním vedením nebo v prefabrikovaných kanálech. První
teplo do soustavy ZTMP bylo dodáváno na konci roku 1995,
 v dalších letech byly postupně připojovány další celky na
území Prahy. V současné době je teplo z EMĚ I dodáváno až
do oblasti Praha Krč a do nejvzdálenější části napáječe do
oblasti Praha Modřany. K 1. 1. 2003 bylo provedeno i připojení
 otopné soustavy města Neratovice. (Zdroj: Energotrans a.s.)

20.4.2011 12:50:45 Vojti
   RU M 149/Ub

Původní čtyři bloky Elektrárny Mělník II byly uvedeny do trvalého provozu v listopadu roku 1971. Období let 1971 - 1976 bylo charakteristické postupnou optimalizací hlavního technologického zařízení. V dalších letech probíhala modernizace technologie zařízení. U všech bloků byla provedena rekonstrukce elektroodlučovačů. Účinnost elektroodlučovačů se nyní pohybuje nad hranicí 99 %.V rámci Realizace útlumového programu zdrojů ČEZ došlo k rozhodnutí provozovat po nabytí nové ekologické legislativy (od 1.1.1999) pouze dva bloky. Ty pak prošly ekologicko - modernizačním programem společnosti ČEZ.

V letech 1994-1996 prošly dva bloky pokračující v perspektivním provozu celkovou rekonstrukcí. Byly instalovány nové turbíny s budoucí možností odběru tepla jak v páře, tak v horké vodě. Instalován byl i moderní řídící systém Westinghouse WPDF II. Radikálně byly zrekonstruovány kotle (membránové stěny, úprava spalovacích režimů - primární opatření pro redukci NOx, úpravy dodatkových ploch). Odsiřovací zařízení s využitím metody mokré vápencové vypírky bylo uvedeno do provozu v druhé polovině roku 1998. Zbylé dva nerekonstruované bloky byly pak definitivně odstaveny z provozu k 31. 12. 1998.

Od roku 2000 je z Elektrárny Mělník II dodáváno teplo do regionálního tepelného napáječe pro město Mělník a blízké obce Horní Počaply a Dolní Beřkovice. (Zdroj: www.cez.cz)

21.12.2014 20:42:26 starbreaker
   GU M 203/5

Komín je od prosince 2014 v demolici. Nejprve byla odbourána vnitřní vyzdívka a od 18.12.2014 se počalo s postupným bouráním vnějšího dříku rychlostí až 4 metry za den.

20.1.2015 15:05:35 m.i.x
   GU M 203/5

Informace k demolici komína obsahuje tisková zpráva ČEZ (včetně několika fotografií), kterou s minimem kreativity přepapouškovala mnohá média [1] [2] [3]

 

ČEZ k demolici natočil i relativně působivé video.

 

20.1. je komín ubourán pouze po první ochoz - má tedy stále globonickou míru.

4.4.2015 20:51:32 danny666
   GU M 203/5

4/4/2015 - odhadem má torzo tak 80 metrů

14.12.2015 16:21:25 Pertla
   GU M 273/7
Horní Počaply – Další pomyslný zářez v rámci ochrany přírody si v podobě instalace dvou speciálních budek pro hnízdění vzácného sokola stěhovavého může připsat Skupina ČEZ. V pondělí 14. prosince byla tato umělá hnízda umístěna na nejvyšším komíně Elektrárny Mělník, a to na 4. ochozu ve výšce 125 a na 5. ochozu ve výšce 173 metry nad zemí. Za odborného dohledu Václava Berana ornitologa a výzkumného pracovníka ALKA Wildlife, o. p. s., vynesly a na ochozech budky umístili zaměstnanci firmy specializující se na výškové práce. Monitoring výskytu sokola stěhovavého v elektrárenských provozech letos podpořila i Nadace ČEZ částkou 200 000 korun.
„Díky systematické ochraně se sokol stěhovavý opět vrací do přírody, jeho populace ovšem není ještě tak silná, jako ve 40. letech minulého století. Hlavní příčinou, proč u nás z volné přírody prakticky zmizel, bylo plošné používání aromatického organochloridu DDT v zemědělství a také celosvětový pokles sokolí populace. Od 60. let proto na území dnešní České republiky sokoli hnízdili nepravidelně nebo vůbec. Příznivý trend se u nás objevil zejména díky programům na aktivní podporu opětovného nárůstu sokolí populace až o dvacet let později, Tento vrcholový predátor a nejrychlejší letec se tak v posledních desetiletích stal symbolem ohrožené přírody a následně rovněž její úspěšné ochrany,“ říká Václav Beran. 
Ornitolog přitom bez nadsázky označil Skupinu ČEZ za největší hnízdiště sokolů. Od roku 2011, kdy byla na ochozu chladicí věže Elektrárny Tušimice umístěna vůbec první sokolí budka v České republice, se totiž na výškových elektrárenských stavbách (komínech či chladicích věžích) již podařilo odchovat 33 sokolích mláďat. Na všech českých průmyslových stavbách se přitom narodilo více než 70 mláďat. „ČEZ patří bezesporu mezi průkopníky záchrany sokola stěhovavého v průmyslových lokalitách. Za vždy kladný a vstřícný přístup patří všem energetikům proto velký dík. Teprve poté následovaly instalace dalších budek na jiných průmyslových stavbách v republice a probíhají dodnes,“ kvituje Václav Beran. 
Sokol hnízdí ve výškách, a když nemá poblíž sebe přírodní skálu, tak si k zahnízdění pochopitelně vybere nějakou výškovou stavbu. Už v roce 2010 se proto pokusil v Tušimicích o zahnízdění v kabeláži na komíně určeného k demolici. Bohužel pracovníky kontrolující kabely objevená vejce byla zastydlá. „Protože jsme sokoly i nadále v lokalitě elektrárny monitorovali, dohodli jsme se s jejím vedením na umístění dvou budek na chladicí věži. Poté již v roce 2011 následovalo úspěšné zahnízdění a vyvedení hned tří mláďat, a protože jsme monitorovali výskyt vzácného dravce i nad dalšími elektrárnami, dohodli jsme se s vedením společnosti na postupné instalaci umělých hnízdišť i tam,“ uzavírá Václav Beran, jinak také zoolog a kurátor sbírky Muzea města Ústí nad Labem.
Sokolí budky jsou v rámci Skupiny ČEZ nainstalovány v elektrárnách Tušimice, Počerady, Prunéřov, Tisová, Ledvice a Teplárně Trmice. Nedávno k nim přibyla i Jaderná elektrárna Dukovany a nyní nově i Elektrárna Mělník. „Jen letos se na šesti zdrojích vylíhlo jedenáct mláďat. Podpora hnízdění sokolů je tak jeden ze způsobů, jímž vyjadřujeme náš vztah k ochraně životního prostředí a ohrožených druhů, kteří žijí ve volné přírodě. Proto jsme neváhali ani s letošní finanční podporou jejich monitoringu,“ dodala k tomu Michaela Žemličková, ředitelka Nadace ČEZ.
Ota Schnepp, mluvčí Skupiny ČEZ pro střední a severní Čechy