Chladící věž (v oblasti Šluknovského výběžku poměrně ojedinělá záležitost) z dřevěnou konstrukcí byla postavena pravděpodobně již v počátcích fungování Preidlovy tkalcovny, tj. na přelomu 19. a 20. století. Doba zbourání je neznámá, pravděpodobně se tak stalo za 2. světové války či těsně po ní, kdy se zcela změnil výrobní program. Určitě již nestála v roce 1953.
Vyskytly se pochybnosti, zda se skutečně jedná o megalo. Pokud má někdo podnětnou připomínku, budeme za ni jen rádi. Problém je momentálně v řešení.
40 metrů vysoký komín je pravděpodobně nejhodnotnějším stojícím prekionem Rumburka. Zároveň se pravděpodobně jedná i o komín nejstarší (takřka s jistotou byl postaven spolu s budovou mechanické tkalcovny v letech 1889 - 1890). Charakteristický je pro něj 10 metrů vysoký členitý podstavec, který tak tvoří čtvrtinu celé výšky komína. Na podstavec navazuje netradičně bez kaskádovitého přechodu oktagonální dřík, který je zakončený zdobně profilovanou hlavicí. Tu však nenalezneme v původní podobě. Její převislá část byla v neznámé době ubourána a pouze z části nahrazena novější, nepříliš kvalitní nástavbou z jinak barvených cihel, než je pro komín charakteristická šedivá.
Přestože je komín již řadu let neudržován, dochoval se ve velmi dobrém stavu. Podstavec a dřík jsou v bezchybném stavu a větší část hlavice (díky častějším stahovacím obručím) je rovněž soudržná. V horším stavu je pouze novodobá nástavba, provedená o poznání méně kvalitně než původní stavba z konce 19. století. Komín je již od roku 1997 nevyužíván a zatím nebyl (trochu překvapivě vzhledem ke své poloze na konci) využit ani jako nosič telekomunikační techniky, díky čemuž si můžeme tento severský architektonický skvost vychutnat v nesprzněné kráse.