Number: | |
Country: | CZE (Česká republika) |
(p)Region: | PLK (Plzeňský) |
County: | RO (Rokycany) |
Municipality: | Hrádek u Rokycan |
Coords: |
Historie záznamu:
10.1.2012 11:08:36 |
Bourka |
Komíny:
LT30/Ub
[karta >>]
LT34/Ub
[karta >>]
LT4X/Ub
[karta >>]
MT50/Ub
[karta >>]
MT55/Ub
[karta >>]
LT34/Ub
[karta >>]
LT22/Ub
[karta >>]
LT40/Ub
[karta >>]
LT30/1
[karta >>]
LT40/Ub
[karta >>]
MT5X/N
[karta >>]
MT91/1
[karta >>]
LT34/Ub
[karta >>]
LT30/Ub
[karta >>]
Mapa
bez komínů
ikonky
Fotky
Poznámky
KODA © M.i.X 2008-2024 - CZ
Hrádecké železárny vznikly v roce 1900 a během dalších let byly postupně rozšiřovány o další provozy - ocelárnu, válcovny, tažírnu a Siemens-Martinské pece - ty byly odstaveny v roce 2001 po téměř 90 letech nepřetržitého provozu jako poslední ve střední Evropě.
Nejstarší dvojice komínů je v severozápadní části areálu, podle starých pohlednic stály již v roce 1910. Oba dva 40m vysoké komíny mají pravděpodobně oktagonální podstavec, u východního je skryt pod střechou; ten také jako jediný v areálu dosud má zdobnou hlavici, byť nikterak výraznou. Bilighorze je prostá, kramle bez jakékoliv ochrany, na bezpečnost se tehdy tolik nehledělo.
Kolem roku 1910 již také postupně rostly zmíněné Siemens-Martinské pece, u kterých je toho roku možné spatřit další dva cihláky, k nimž později přibyl třetí. Z této pro následující desítky let charakteristické trojice se dosud (zatím) dochoval jeden téměř zcela v původním stavu, snad byl jen mírně ubourán o zdivo nad malou hlavicí. Jedná se o nejzápadnější komín z trojice, 50m vysoký; podstavec tady už téměř chybí, bilighorze opět bez ochrany. Zbylé dva komíny byly původně poněkud vyšší a lze předpokládat, že se stejnou bilighorzí, koncem 70. let či v letech osmdesátých však byly ubourány a s využitím žlutých cihel dostavěny na téměř původní výšku; bilighorze byla doplněna o zdvojené opírací obruče. Vinou nekvalitního provedení však záhy došlo k jejich nemalému náklonu a v horních partiích i k rychlé degradaci zdiva. Během února 2013 byly ubourány z jeřábu - východní na (zřejmě prozatimní) výšku 40m, prostřední z trojice, který byl v nejhorším stavu, na 22m. Poslední původní komín zatím zůstává bez zásahu.
Po dlouhá léta se fabrika honosila i mohutným komínem s vodojemem o výšce cca 60m, původem z meziválečné doby. Zbourán byl v 80. nebo 90. letech, což je poměrně škoda, neboť na západě Čech příliš těchto komínů nebylo a zde se jednalo zřejmě o jeden z největších v kraji. Již nestojící cihláky doplňuje jeho ničím z řady nevybočující soused o výšce asi 40m, zbouraný v podobné době.
Zbylé komíny již pocházejí z poválečné doby, kdy byl areál postupně modernizován a dostavován. Tak přibyl např. poblíž pecí další mohutný cihlák, řada "plechovek" a také dnes již nevyužívaný vysoký komín z betonových tvárnic u energetiky.