Pro historii Mníšku pod Brdy byla určující těžba železné rudy v dole Skalka. Ten je nyní možné navštívit s průvodcem a projít se zpět časem po stopách dávných horníků. Důl měl 36 pater, aktuálně je možné navštívit 16. patro, které je zpřístupněno pro veřejnost. Nižší patra jsou zaplavena vodou.

Nejstarší archeologicky doložené dějiny dolu pochází z období Keltů dva tisíce čtyři sta let zpátky, kdy tu železo těžil kmen Bójů. Vědci našli jejich pícky na zpracování rudy a různé předměty z keltského období.

Důl je jedním z nejstarších na našem území. Ložisko železné rudy bylo těženo velmi dávno a je tak jedním z nejstarších těžených ložisek u nás. Dalším doloženým obdobím je středověk, v kronice v Dobříši se našly velmi kusé zápisy o tom, že z dolu na Skalce byla převážena ruda, ale to je vše, víc tam není.

Nejpřesnější zprávy jsou z období Marie Terezie, z roku 1747 existuje dodnes mapa. Z tohoto období se dochovaly inspekční zprávy z tehdejšího Báňského hejtmanství, ve kterých stojí, jak byl důl velký, kolik tam pracovalo lidí a další informace. Marie Terezie v dole zavedla moderní přístup, jednak určité zásady bezpečnosti práce, za druhé zásady vydobytí ložiska, protože už tehdy se dbalo na to, aby bylo vytěženo efektivně. Zákony, které fungovaly tehdy, platí dodnes.

Po Marii Terezii důlní práva získal rod Colloredo-Mannsfeldů z Dobříše. Ti zde těžili po nejdelší dobu, až do období První republiky. V roce 1935 jim byl důl znárodněn, protože stát si potřeboval pohlídat strategické zdroje surovin. Očekával se světový konflikt, protože od roku 1933 byl v Německu u moci Hitler. Za první republiky se hodně investovalo do příprav, zpřístupňovala se spodní patra, a to pokračovalo i během 2. světové války. Pro Němce železo mělo obrovskou cenu. Důl se stále rozvíjel a zvětšoval. Po roce 1948 důl přebrali komunisté a založili státní podnik. Stal se dolem s největším objemem těžby u nás, právě díky investicím do rozvoje v předchozích obdobích.

Po 2. světové válce přišel nečekaný konec. Postavily se Kovohutě, jen si stavitelé neuvědomili, že investice do podniku budou obrovské a návratnost velmi dlouhá. Ve světě spadla cena železa, protože se po válce trh nasytil a zjistili, že ta ruda je tak chudá, že těžba nemá cenu. V roce 1967 byly veškeré práce ukončeny. Od té doby byl důl opuštěný až do roku 2004, kdy ho od Ministerstva životního prostředí převzala Montánní společnost  – společnost pro studium, dokumentaci a ochranu technických památek báňské historie,

která započala jeho rekonstrukci. (Nefunkční vodní a větrací režim, nebyla zavedená elektřina, některá místa byla zavalená. V přístupné části se muselo vykopat a odvozit asi 1500 tun bahna. Obnovit větrací systém, roury, udělat větrací vrt. Potom se dělala elektřina a vyštěrkovaly pochozí cesty.) Dnes je důl zpřístupněn veřejnosti. Jedná se o unikátní technické dílo z devadesáti procent zajištěné valenými klenbami betonové výztuže typu Neubauer, které svým rozsahem a architektonickou zajímavostí nemá u nás obdoby.

 

Zdroj: https://pribramsky.denik.cz/zpravy_region/dul-skalka-postupne-odhaluje-navstevnikum-sva-tajemstvi-20190704.html

Více informací: http://podzemi.solvayovylomy.cz/histhor/lokality/mnisek/MNISEK.htm