General data:
Class:LT  (Lystecit trepariozom)
Height:4X m
Gallery:Ub  (Wretch / no gallery)
Alternatives:Slévárna, Továrna na smalt~ >>
Type:C  (Classic brick)
Gallery:Ub  (Wretch / no gallery)
Detail:^0:0
Grounds:A283
Status:P
Country:CZE  (Česká republika)
(p)Region:PLK  (Plzeňský)
County:PM  (Plzeň-město)
Municipality:Plzeň - Petrohrad
Coords:
49°44'33.274"N,13°23'36.499"E
Details (CZ):1 display >>
Record history:
23.11.2012
09:38:34
+ Bourka - prekioarcheologie
5.2.2013
16:25:12
+ Bourka - přiřazení do areálu
Map + photo
r. 1982; zdroj: gis.plzen.eu/staremapy
Poznámky
30.1.2013 17:51:45 Bourka

Továrnu na smaltované zboží spolu se slévárnou otevřel roku 1870 v Plzni Eduard Bartelmus. Využil přitom průmyslového rozmachu města a po znásobení provozního kapitálu přeměnil rodinnou firmu na akciovou společnost. Provoz ve slévárně byl zahájen 16. prosince 1870, ve smaltovně pak 18. února 1871. Více na: http://euro.e15.cz/profit/vany-a-blesky-878247#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

 

Západočeská smaltovna se pak pod vedením jeho synovce (Moritz Bartelmus) stala jednou z největších ve střední Evropě. Vyráběla smaltované nádobí, drobné smaltované předměty, litinová kamna, vany, umyvadla, klozetové mísy i vodovodní výlevky. Celý sortiment vyvážela do řady evropských států. Koncem 20. let však rodina po smrti Mořice své akcie prodala a z podnikání odešla.

 

Smaltovna zůstala v provozu ještě ve třicátých a čtyřicátých letech. Přečkala nacistickou okupaci i nálet na Plzeň v roce 1945. Po osvobození byly jejím správcem ustaveny Československé závody kovodělné v Praze, které ji udržovaly v chodu do roku 1949 (jiné prameny uvádějí 1948). Poté byla část areálu předána firmě Škoda a zbytek dostal místní dopravní podnik. Po revoluci byl areál rozdělen na tři části. Bývalou slévárnu (smaltu) v roce 1999 vlastnila firma BB Models, výroba mosazných doplňků. Zbytek areálu spadal v roce 1999 pod firmu West Transport Plzeň a. s. (opravna, garáže). Vilu továrníka vlastní Západočeská energetika a.s., nedávno byla provedena oprava fasád, vyměněna okna, dnes objekt slouží jako kanceláře. Definitivní tečkou za dříve známým podnikem se pak v letech 2000-2001 stala výstavba silničního nadjezdu, při které byla většina továrních budov zbořena.