Historie

Historie podniku sahá na počátek 20. století, stavba nese datum dokončení 1918. Sloužil jako spádová mlékárna pro Úhonice a okolí, mléko a výrobky byly dodávány do Prahy. Při první dokumentované rekonstrukci r. 1932 byla vybudována podzemní chladírna a lednice. Další rozšíření proběhlo hned v zápětí r. 1934, kdy byly nad chladírnou vybudovány prostory pro pasterizaci mléka a strojní výrobu jogurtů a másla. Zde je poprvé zadokumentována kotelna, avšak komín zanesen není. Historické prameny se zde rozcházejí, neboť pamětníci tvrdí, že komín byl součástí mlékárny od jejího založení, leč pro jeho absenci v dokumentaci neexistuje žádné smysluplné vysvětlení. První nákres komína v plánech pochází až z r. 1960, avšak komín byl prokazatelně (dle svědectví) součástí provozu již ve 30. letech 20 st.  Je pravděpodobné, že byl postaven spolu s vybudováním kotelny r. 1934. Návrh a realizaci obou prvorepublikových rekonstrukcí provedla fa. Matěje Kučery z Úhonic.

Po 2. sv. válce a bolševické revoluci byl provoz zabaven a sloužil v průběhu let mnoha různým účelům. Původní zařízení podlehlo několika přestavbám (demolicím). Postupně se zde vystřídala mechanická výroba a servis (v.d. Váha), smaltovna a byly zmíněny i lázně**. Bylo také ubouráno 1. patro jižního křídla budovy postavené r. 34 - dnes má tedy celý objekt pouze přízemí. V devadesátých letech 20. st. byla část objektu v restituci navrácena vnučce J. Rotta, avšak jakákoli výroba zde již nepokračovala a objekt byl upraven pro bydlení. Druhá část (býv. administrativní budova podniku spolu s domem na návsi) má dnes zahraničního majitele. Administrativní budova byla bohužel přes její historickou a arichitektonickou hodnotu (zdobná fasáda, sochy a reliéfy) zbourána a její místo zaujal běžný rodiný dům. Dům na návsi t.č. slouží jako prodejna svítidel.

Komín byl v prvních letech 21. st. sanován, opatřen novým nátěrem a je ve velmi dobrém stavu. Zdivo i bilighorze jsou pevné. Dmychadlo se sice neznatelně naklání, avšak na hranici rozlišitelnosti. Podstavec komína je v interiéru domu obestavěn a není již patrný.

Informace pocházejí z rozhovoru s vnučkou zakladatele,
 14.4.2010, Domov seniorů - Hostivice

**/ Teprve po všech rozhovorech a gnozkaci objektu vznikla doměnka, zda se několikrát opakovaný termín "lázně" netýkal spíše smaltovacích lázní, protože provoz lázní v běžném pojetí nedává v daných prostorech a historickém kontextu valný smysl.