Vodárna Liteň je funkční vodárna v Litni v okrese Beroun. Budova čp. 282 je situována v k. ú. Běleč u Litně u cesty ze Ženíškovy ulice v Dolních Vlencích východně ve směru na Běleč. Vlastníkem a provozovatelem je Městys Liteň. Vodárna a vodovod jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 104653 s účinností od 11. února 2012 jako vodovodní síť bývalého velkostatku.
Vodárna je přízemní budova se sedlovou střechou. U budovy je 29 m vysoký cihlový komín strojovny. Pro pohon čerpadla sloužily dva parní kotle. Byla postavena podle projektu z března 1894 jako čerpací stanice vodovodu pro velkostatek Liteň. Pravděpodobně od téhož roku funguje s minimálními úpravami déle než 130 let. Důvodem výstavby vodovodu a čerpací stanice bylo zajištění zásobování liteňského velkostatku vodou v době jeho významného rozšiřování o pivovar, sladovnu a lihovar, které realizoval Josef Šebestián Daubek. Do současnosti se dochovala původní budova, vodojem, propojovací vedení mezi studnami a vodojemem, jímací zářezy a sběrné studně. V roce 2013 byla instalována Naučná stezka Liteň a vodárna se stala jako technická památka zastavením zastavení A9 její zelené stezky na okruhu z Litně do Dolních Vlenců, Bělče a zpět do Litně.
Na historický vodovod je napojena většina domů v Litni. Čerpací stanice odebírá z prameniště přibližně 200 m3 pitné vody denně. Čerpaná voda je akumulována ve vodojemu před hydroforovou stanicí, nadbytečné množství je odváděno do potoka. Čerpací stanice zajišťuje pitnou vodu pro dolní tlakové pásmo liteňského vodovodu. Pro horní tlakové pásmo zásobující objekty ve vyšší poloze (v kopcích nad Litní) je voda jímána do vodojemu pod vrchem Mramor. K jímání je využíván zářez zpevněný vyskládaným lomovým kamenem pokračujícím kameninovým hrdlovým potrubím.
(z Wikipedie)
Vodárna byla uvedena do provozu roku 1894 jakožto "čerpací stanice" vody pro velkostatek v Litni. Svému účelu slouží dodnes a je hlavním vodovodním zdrojem pro veřejné potřeby obce. Denne z prameniště odebírá cca 200 kubíků. Samotný komín byl původně 17 metrů vysoký, ale patrně již na začátku 20. století byl nastaven o 12 metrů na současnou výšku.