Rozlehlý areál patřil patřil původně textilce Wilhelma Webera, který zde otevřel na přelomu 19. a 20. století mechanickou tkalcovnu. Její výroba však skončila 2. světovou válkou a po ní, přesněji v roce 1950 na průmyslovou výrobu navázala tradice jiná - výroba potravinářských strojů, která zde pod názvem Topos funguje dodnes. Komín pochází z doby textilního průmyslu a sloužil nejen jako vývod spalin z kotelny, ale zároveň byl připojen na zdejší elektrárnu, která měla dvě turbíny a dodávala elektřinu celému městu.

Jeden z architektonicky nejhodnotnějších komínů Šluknovského výběžku opustil své stanoviště během první poloviny roku 2012. Nejprve byl v lednu ubourán o cca 15 metrů. Po necelém měsíci však práce ustaly a zdálo se (i vzhledem k zarovnanému dmychadlu), že komín bude v této podobě zachován, spolu s budovou kotelny a bývalé městské elektrárny jako poslední pozůstatek po původních budovách textilky. Pravděpodobně se však jen čekalo na letní počasí, protože na konci června, přesně 28.6., byl komín během jediného dne stržen (pravděpodobně jeřábem).