Podle řady zpráv to vypadá, že fabrika bude zdemolována a nahradí ji fabrika mnohem hodnotnějších kvalit (TESCO).

Bourání a následná stavba Tesca jistotou. Termín demolice se údajně posunul na letní měsíce (srpen).

Původní výška komína byla 56 metrů, v jejíž výši se tyčil do roku 1994. Tehdy byl v rámci plynofikaci komín snížen a vyvložkován.

Počátky textilní výroby v Berouně spadají do let 1835 až 1840, kdy Aron Dormitzer postavil vedle Červeného mlýna na vodním náhonu z Litavky koželužnu a později přádelnu bavlny. Postupně se ale podnik zadlužil a směnky odkoupili bratři Moritz a Friedrich Kubinzky.

Výroba v té době probíhala v tříposchoďové budově s přidruženou kotelnou a strojovnou parního stroje a prostorem pro původní vodní kolo na náhonu. V provozu zde byly v počátcích spřádací stroje s 6500 vřeteny. Roku 1842 zde byla uvedena do provozu malá tkalcovna. Díky tomu budova dostala označení "stará tkalcovna".

Roku 1862 byla pro rozšiřující se provoz postavena nová třípatrová budova, kam se přestěhovalo a rozšířilo přádelenské zařízení z budovy "staré tkalcovny". Součástí byla i elektrárna se dvěma výraznými komíny. Díky vzrůstající prosperitě závodu byla hned roku 1865 postavena budova "vysoké přádelny" a předchozí budova sloužila jako "nová tkalcovna".

Vysoká přádelna byla původně čtyřpodlažní, až roku 1897 bylo postaveno páté patro a s ním i dopravní výtahy a věž s vodojemem automatického hasícího systému. V provozu zde bylo 27 000 spřádacích vřeten.

Díky nárůstu výroby po odeznění krize byl roku 1880 postaven první sál "nízké přádelny" zvané podle provedení stropu též shedová přádelna. Druhý sál byl přistavěn roku 1884. Istalovány zde byly spřádací stroje o 23 000 vřetenech. Součástí "nízké přádelny" byla také kotelna, elektrárna s parní turbínou a strojovna parních strojů.

V 90. letech 19. století byla postavena budova dílen se zámečnickými, truhlářskými a řemenářskými provozy a kancelářemi.

Rozmach výroby se projevil potřebou dalších hal. Roku 1910 byl postaven první sál "nízké tkalovny", který byl roku 1924 doplněn druhým sálem. Bylo zde instalováno 1296 stavů s roční výrobou jeden milion metrů tkanin.

Období druhé světoé války nejprve přineslo firmě zisky, ale následně došlo k utlumení výroby a sály "nízké tkalovny" byly využity firmou Siemens - Schuckert pro elektrotechnickou výrobu.

Konec války přinesl pro textilku značné škody. Při spojeneckém náletu 17. dubna 1945 byla úplně zničena "nová tkalcovna" a značně poškozena "nízká tkalcovna". Nová tkalcovna už nebyla obnovena a na její místo zůstalo prázdné.

Po válce byla textilní továrna znárodněna a začleněna do národního podniku COTONA, sdružení bavlnářských závodů Praha. Výroba v té době dosáhla 7,5 milionů metrů tkanin ročně. Roku 1958 v rámci reformy hospodářství byl berounský podnik převeden jako závod 02 národního podniku TIBA Dvůr Králové nad Labem. Výroba se přeorientovala od bavlněného zboží k zpracování umělé stříže.

Roku 1993 byl podnik privatizován. Nastal ale všeobecný úpadek a roku 2002 bylo rozhodnuto o zastavení výroby. Areál sloužil jen pro skladovací účely do roku 2007, kdy došlo k vyhlášení konkurtu na majitele.