Počátek vaření piva v Benešově, především jeho odvěké kořeny zůstanou pravděpodobně neznámými. Toto původně feudální právo bylo postupně přeneseno do rukou měšťanů a od konce 14.století se toto právo stalo právem měšťanským. Další epocha přinesla úzkou specializaci ve vaření piva spojenou s přenesením procesu vaření piva z jednotlivých domácností, kde bylo pivo většinou vařeno, do místností zvláště k tomu určených a upravených, pro něž zobecňuje název "pivovar". Pivovarská činnost se tehdy odrážela v místních názvech, názvech ulic, domů nebo v příjmeních jednotlivých rodin. Dodnes se zachovalo pojmenování příměstské části "Na Sladovce", název ulice "Na Chmelnici" a jiné. První písemné právo vařit pivo udělil benešovským měšťanům v roce 1595 Archleb z Kunovic. Toto právo zaručovalo privilegium vaření piva "nyní i na časy budoucí a věčné svobodně bez překážky….držitelův statku a panství konopišťského slady černé i pšeničné dáti sobě dělati a piva z nich černá, stará bílá, i hořká vařiti i šenkovati…" V čase zakládání soukromých pivovarů, pěstovali v Benešově také chmel, jak je zaznamenáno v roce 1569. Rozmach pivovarnictví v Benešově byl bohužel násilně přerušen během nešťastného vpádu Švédských vojsk do města Benešova. Pivovarnictví se dostalo do hlubokého úpadku a šlechta požadovala navrácení všech práv spojených s vařením piva do svých rukou. Renesance vaření piva v Benešově nastala ve druhé polovině 19.století, kdy byl Benešov začleněn do nově budované železniční sítě. V roce 1872 měšťané založili akciovou společnost, která sama pak založila akciovou sladovnu a tržnici na plodiny. Nové provozovny byly zbudovány na periferii města v Táborské ulici. Nový podnik musel ihned od počátku obtížně překonávat značné finanční potíže a již roku 1873 byli zakladatelé nuceni sladovnu zmenšit a z druhé poloviny zřídit pivovar. Přetrvávající finanční problémy donutily měšťany prodat celý závod na jaře roku 1887 novému majiteli konopišťského panství Františku Ferdinandovi ´d Este. V roce 1897 byly dokončeny velké přestavby, které daly základ dnešnímu pivovaru v Benešově (s kapacitou výroby 60 000 hl) . Již v prvním roce provozu se uvařilo 48 000 hl. Po této přestavbě produkoval pivovar 50 000-60 000 hl. piva ročně a to až do počátku I.světové války. V roce 1923 přechází pivovar do státní správy a stává se státním. Za první republiky se vařilo mezi 60-80 000 hl piva ročně. Oblíbeným pivem byl tmavý Diplomat (dvacítka). Stát, jako nový vlastník, podrobil pivovar celkové rekonstrukci. Výstav poté opět rostl a nakonec dosahoval výše 80 000 hl. ročně. V roce 1938 se v Benešově a na Konopišti konal "Celostátní první sjezd českých sládků". Výstav piva až do roku 1944 stoupal až na 120 000 hl. ročně, ale poválečná léta znamenala opět výrazný pokles výroby piva a velmi pozvolný rozvoj po stránce investic. Po znárodnění byl pivovar součástí podniků: (1948-1952) Středočeské pivovary n.p., (1953-1954) Benešovský pivovar n.p., (1955-1990) Středočeské pivovary n.p.
Do 70.let 20.století roční výstav rovnoměrně rostl ruku v ruce s rozsáhlými rekonstrukcemi. V letech 1969 až 1973 dosáhla výroba rekordních 200 000 hl za rok.
Pivovar byl po roce 1990 součástí firmy Pivovary Bohemia a.s.. Počátek 90.let 20.století znamenal pro pivovar jedinečný vývoj. Vedení podniku načalo novou éru rozvoje společnosti postavenou na vysoké kvalitě vyráběných výrobků. Po roce 1990 bylo vytvořeno nové logo pivovaru a pro pivo byl přijat název Ferdinand podle bývalého majitele Konopiště arcivévody Františka Ferdinanda d´Este. Nová obchodní známka "Ferdinand" spolu s novou obchodní a reklamní koncepcí přinesly v roce 1992 rekord v ročním výstavu piva 233 712 hl. 12% stupňové pivo Ferdinand bylo oceněno druhým místem v celostátní soutěži ČOI. Od 28.1.1993 je majitel pivovar společnost Pivovar Benešov spol.s r.o.. V roce 1994 zahájil pivovar výrobu 10 % a 12 % stupňového piva s názvem Staročeské pivo (vyšel z tradic bývalého podzámeckého pivovaru v nedalekém Konopišti; změnou technologie mělo toto pivo specifickou více kořeněnou chuť s intenzivní hořkostí a jemnou chmelovou vůní; charakteristická byla vysoká trvanlivost, která v lahvích dosahovala 6 měsíců a v sudech 60 dní) a doplnil tak řadu svých piv o další druh vedle již tradičně vyráběných světlých a černých piv pod názvem Ferdinand a později byl sortiment pivovaru dále obohacen o komerčně velmi úspěšné pivo Rytíř a Blanický rytíř. V roce 1994 dosáhl pivovaru výstavu 204 000 hl. V roce 1994 obdržel pivovar cenu Zlatý palcát Tábor za tmavé pivo. V roce 1999 byl tentýž výrobek oceněn Zlatou pečetí. V roce 1995 byl ředitelem Lubomír Hubáček. V tomto roce chtěl pivovar z důvodu schválené novely zákona o spotřební dani snížit výstav tak, aby se vešel do velikostní skupiny pivovarů s výstavem do 200 tis.hl. Snížení spotřební daně u desetistupňového piva bylo v této skupině 80 Kč a pro pivovar, kde byla desítka hlavním sortimentem, to znamenalo úsporu více než 10 mil. Kč.
Pivovar založen v roce 1897, komín postaven v polovině 20. let.