Papírna byla postavena v roce 1871 akciovou společností Spolek Praha. Rozvoj ale přišel až v roce 1878, kdy papírnu koupili bratři Piettové z Alsaska, kde již byli známi jako papírenští magnáti. Továrna byla elektrifikována jako jedna z prvních továren vůbec, jelikož jeden z bratří se přátelil s Františkem Křižíkem. Bratři Piettové mimo to nakoupily i spoustu senza strojů na výrobnu papíru, a zahájili rozsáhlé vyvážení papíru kamkoli, např. do Japonska nebo Jižní Ameriky. V roce 1912 koupila papírnu Pražská Neusiedleská akciová společnost, která patřila z velké části rodině Petschků, kterážto měla spoustu peněz a proto dále rozšiřovala výrobu. Až do druhé světové války papírna rostla. Během druhé světové války přibylo v papírně kulometné hnízdo a spoustu tunelů, jimiž se dá z papírny uniknout. Po válce vznikl podnik Západočeské papírny, jenž si papírnu zabavil. V té době se v tam vyráběl tiskařský papír, barevné papíry, kartony, a taky třeba až 350 miliónů obálek ročně. V roce 1975 zakázal jakýsi bolševik a ekolog v Plzni výrobu celulózy, jelikož tento proces znečišťuje ovzduší (chlórem, jenž je komínem vyfrkován). Musel to být vpravdě odporný člověk, jelikož toto rozhodnutí naprosto podrazilo papírně nohy. Nicméně ještě před revolucí měla papírna 600 zaměstnanců a vyráběla kolem 24 tun papíru ročně. Problémy nastaly až v roce 1992, kdy papírnu koupila obchodní společnost Plzeňská Papírna. Společnost Plzeňská Papírna byla nesmírně plzeňská, což se pozná podle toho, že jí vlastnil Rus a Švýcar. Těmto dvěma se podařilo během několika měsíců vytvořit dluh 30 000 000,-, následně odjet z ČR, zanechat zde 400 zaměstnanců a dostat firmu do konkurzu. Tento konkurz vyhralá společnost Krkonošské Papírny (KRPA), odvěký a největší konkurent plzeňského papírenského magnáta (za plzeňskou papírnu zaplatil KRPA sto miliónů korun). KRPA už nikdy výrobu v továrně neobnovil, prostory pronajímá X firmám. Areál továrny je velký a skvostný, budovy mají zjevnou hodnotu architektonickou. Toto vše jsem se dočetl v Plzeňském deníku.

Komín je kulturní nemovitou památkou.

Dle periodika Nová doba ze dne 6. 5. 1930 měl komín původně 112 metrů a je prý nejvyšším komínem v Plzni.

Horažďovický obzor 31. 1. 1921 ale zase píše, že jen 100,3 metru.

Nová doba 6. 6. 1930 píše, že 102 metry.

Správce areálu se vyjádřil, že dle dostupné kopie výkresu má komín 100 m, vnitřní světlost v koruně 3 m a průměr v patě 10,2 m.

Komín byl postaven v roce 1920; ubourání a montáž dodatečného ochozu zřejmě v 50. letech minulého století. Ochoz a vrchní části dnes částečně využívány pro telekomunikační techniku, komín již cca od roku 2003 není využíván.

Galerie komína i areálu na PlzDi.cz