Welcome at KODA - the world's largest smokestack database. KODA is unique project focused on documentation of smokestack in Czech republic and abroad. Our knowledge is based on fieldwork done by our members/contributors and study of historical resources. They are passed through validity control to ensure maximal accuracy and relevance.

Creators and authors of this web are keen on chimneys and industrial architecture. Do not hesitate to contact us if you have any question or problem related to this kind of architectural creations. We will use our resources and experience to do our best for their conservation an useful sustainable existence. The database and our work has never any commercial, political ambitions and should never be linked with any type of activism. Our contributors are members of Svaz českých komínářů (= Czech chimney climbers) based in Czech republic, Europe.

The best point to start is the pregion or the map. If you have any information or visual material (photo, video) to contribute, please contact us.
User login:

User name

Password
nitro, 2019 Dmychadlo Dřík s bilighorzí Tradiční pata komínu
Pohled od západu, 9/2019 Pohled od západu, 9/2019 1/2018
Blog [CZ]
3.7.2019   m.i.x  
Začátkem června měl na filmovém fulldome festivalu v Brně premiéru můj kraťas The Factory. Není to přímo o komínech, ale je to oslava industriální poetiky jako takové.
S Bouřkou si občas (pravda, mírně řečeno alibisticky) posteskneme, jak blog skomírá a jak už dlouho nikdo nic nenapsal a jak to bylo pěkný, když z každý větší akce byl blog a jak tohle a tamto...Nu, ale když nám letos lezba začíná zase hezky ožívat (snad to není jen můj pocit), co i ten blog zkusit oživit? Za formulace úřednicky zdegenerovaného projevu se případně omlouvám, každopádně si myslím, že akce jako letošní běžkoprekio si blog zaslouží, nechť tedy řádky a hlavně fotky promlouvají a přenesou nás i vás zpět do únorových dní na Šumavu.
10.1.2019   Laco  
Vážené komínářstvo,   máme zde nový rok 2019 v němž by se z prekiontrického hlediska dle očekávání, podobně jako v roce prošlém, opět nemělo dít nic převratného. Ti, kteří chtějí, lezou, ti, co se jim nechce, nelezou, každý si leze, kam chce a s kým chce, nejsou na to žádné kvóty, takže nikdo by se z toho důvodu neměl cítit opruzen. Pošuci třeští, ale postupem let vychládají a stávají se z nich menší pošuci, na jejich místa nastupují jiní, a tak je to dobře, protože prekiontrie by bez nich byla méně barevná a vonná. Idioti ovšem většinou idioty zůstávají, s tím nikdo nic nepořídí, kdyby to bylo možné, už by ~
20.11.2018   jakstep  
V roce 2012 me k.e.n nabadal at udelam post s prebaly desek zobrazujici industrialni tematiku. Noa ted koukam na debatu a tema evidentne zije furt. inu dobra, budiz blog - at je to na jednom miste. 
10.1.2018   Laco  
Vážené komínářky, vážení komínáři,   žijeme ve zvláštní době, která se mimo jiné vyznačuje možností každého připojence dát světu okamžitě vědět, co si právě o čemkoliv myslí. Málokdy se jedná o příspěvky, které by významněji obohatily myšlenkové bohatství lidstva; spíše naopak. Sleduji-li na internetu některé debaty týkající se politiky, je zarážející, jaká míra netolerance, nenávisti, tuposti, chorého rozumu a duševních úchylek všeho druhu je tam ventilována. Tento trend prostupuje společností a jakkoliv jsem zastáncem názoru, že trocha uvážlivě dávkované nenávisti není na škodu (jak je patrné z mých starších ideoprojevů), zároveň jsem spolu s Pájím, šamanem kmene Bororo přesvědčen, že „Sta
17.11.2017   m.i.x  
Je to už takový pěkný zvyk, že se v listopadu schází adminstvo ke svému sněmu. Jednotícím prvkem letošního ročníku byla repetice. Nicméně jak praví staré přísloví: dvakrát nevytáhneš stejnou kramli.
Kdysi jsem udělal 2 otevřené blogy, které se evidentně neujaly a nikdo do nich nepřispíval, těžko říci nakolik to bylo netrefením se do tématu a nakolik mojí osobou. tyto blogy jsem tedy později smazal. Nicméně po dlouhé době to zkouším znovu, jelikož se mi dostalo zásadní inspirace a také by se to mohlo více trefit do poptávky zkomírající komínářské veřejnosti. Původně jsem plánoval napsat něco o zélandských horách a přimíchat do toho to trošku málo prekiontrie o které se tady dá mluvit, ale pak jsem od tohoto záměru odstoupil. Jednak o té prekiontrii by to tady bylo asi dost plytké ~
30.8.2017   m.i.x  
Největší cihelný komín světa a cesta k němu v pár fotografiích, několika slovech, jednom parodickém videu a deseti dnech čisté radosti.
obrazky pro radost.
16.1.2017   Laco  
Vážené komínářky, vážení komínáři,   za rokem 2016 se zavřely dějiny a je možné bilancovat. Lze tedy říci, že to byl rok klidný, naplněný plodnou a tvořivou prací lezebnou a průzkumnickou, kde i Svaz českých komínářů přispěl svou nemalou hřivnou k všeobjímajícímu vesmírnému Dobru, Lásce, Štěstí, Spravedlnosti, Míru, Symetrii, Byndecismu a Marašigosondismu. Především o tom měl být tento ideoprojev, ale copak je to možné? Výdobytky komínářství jsou vytvářeny a vzdělávány všemi členy SČK, kteří na tom mají zájem. Hladký chod, legislativa a technická podpora tohoto blahodárného konání je dnes v rukách dvou subjektů - vedení SČK a kolegia adminů KODA. Atmosféra kolem komínářství ~
New discoveries
New texts [CZ]
20.8.2019 17:30:02 starbreaker

Kotelna v souvislosti s realizací vlastních kotelen původně připojených objektů (v letech 2018 - 2019) ukončila v roce 2019 svůj provoz. Pro objekt se aktuálně hledá využití. Komín se pravděpodobně nechá dožít, odstraněn bude až v době, kdy bude konstrukce v havarijním stavu.

15.8.2019 15:28:02 Ubikvist

Textilní továrna na hranici Dědova a České Metuje byla vystavěna v roce 1845 Franzem Suidou jako mandl a bělidlo lnu. V roce 1860 bylo chloro-vápenné bělidlo rozšířeno a přistavěna mechanická tkalcovna. V roce 1888 továrnu převzal Karl Walter a připojil provoz barevny. Později tkalcovna a úpravna přešla na výrobu z bavlny a vyráběla například podšívky pod značkou posledních majitelů textilky, bratří Wittichů.

15.8.2019 13:56:14 Bourka

Dle google maps je megalo zřejmě již zbořeno.

15.8.2019 13:55:05 Bourka

Dle google maps je megalo zřejmě již zbořeno.

15.8.2019 13:50:17 Bourka

Dle google maps je komín zřejmě již zbořen.

3.8.2019 12:56:05 Bourka

Komín odstřelen 3.8.2019 po půl sedmé ranní.

Jedno z videí na youtube.

10.7.2019 12:49:11 danny666

Tak komínu (a kotelně) zvoní hrana - https://www.praha11.cz/redakce/index.php?lanG=cs&slozka=243&clanek=10046.

Vlastníkem je již developer a pilně pracuje na svém záměru.

7.7.2019 17:30:10 RayeR

Pivovar se zahrádkou ve dvoře už je v provozu.

3.7.2019 01:04:14 RayeR

Z infa o čapáku:

Tato stavba vznikla jako náhrada komína bývalého lihovaru, kde hnízdili čápi. Původní hnízdo zbudovali čápi záhy po ukončení výroby lihovaru, tj. v 50. letech min. století. Komín byl vysoký 24 m a samotné hnízdo téměř 3 m. Tento stožár byl zbudován zemědělským družstvem Kámen jako náhrada pro uchování hnízdiště na tomto místě.

V březnu roku 2002, kdy bylo již rozhodnuto o demolici komína, byl postaven stožár s rámem a imitací hnízda. Po příletu čapího páru a vyvedení mláďat byl ornitologem sledován jejich vývoj. Jakmile odborníci usoudili, že nastal vhodný čas, byla za pomoci hasičů čapí mláďata přemístěna ze starého hnízda na nové. Současně byly zahájeny přípravy k odstřelu komína (bylo použito 320 g trhaviny a 2 rozbušky). Celá akce se zdařila, komín ležel v místech, kde měl a čapí rodiče vychovali svá mláďata na novém hnízdě. Hnízdo nezůstalo prázdné žádný rok. Bohužel až letos, kdy máme tento slavný den a jeden ze symbolů naší obce, kterým jsou čápi, nám schází.

2.7.2019 12:46:50 MV

Z webu ipac.svkkl.cz:

Původně zde stával Hrdličkův mlýn, později zvaný Palasovský. K němu patřil jez, stržený povodní okolo r. 1780 (novější jez byl potom postaven asi 300 m výše proti proudu řeky). Mlýn se proto stal nepouživatelným, ale často měnil majitele. V r. 1833 mlýn koupil pražský podnikatel Hanke, objekt zboural na jeho místě postavil několikapatrovou továrnu na zpracování lnu a bavlny na přízi. Továrna byla zřízena na vodní pohon, během sucha v l. 1834 a 1835 byla nuceně převedena na pohon parním strojem, přistavěn byl tovární komín. V r. 1905 zachvátil objekt velký požár a přádelna zcela vyhořela. Místo bylo již i v mapách označováno jako Spáleniště. V r. 1913 koupil zbytky bývalé přádelny majitel velkostatku Čeněk Pospíšil, jeho podnikatelské záměry překazila první světové válka. Teprve r. 1919 zde otevřel výrobnu na všechny druhy ručních, tažných, obloukových, pásových a okružních pil na dřevo i železo, na nože do sekaček, řezaček, obráběcích strojů a různého dalšího nářadí. Závod nesl název Čeněk Pospíšil, továrna na pily a nože v Lochovicích. V r. 1924 převzal továrnu jeho syn, název firmy byl změněn na Jaromír Pospíšil, velkostatek a průmyslové závody, Lochovice. Vysoce kvalitní výrobky vzešlé z této firmy nesly název Japolo. Výroba byla ruční i strojová, surovina na výrobu pil se dovážela většinou ze Štýrska, část výrobků byla zhotovována z oceli z kladenské Poldiny hutě. - Jaromír Pospíšil založil v prostorách bývalé přádelny ještě provoz na výrobu dřevité vlny (ze smrkového a borového dřeva) a hospodářský lihovar, který zpracovával brambory, melasu a řepu na průmyslový líh. - Po převratu v r. 1948 byly všechny tři provozy Jaromíra Pospíšila zabaveny, zrušeny a do objektu bývalé přádelny byla umístěna strojní a traktorová stanice státního statku. V rámci restitucí po r. 1990 bylo ale zařízení dílen vydáno jako náhrada bývalým zemědělcům a majitelům dílenských živností. Pan Michal Klement, vnuk Jaromíra Pospíšila dostal v r. 1995 pouze samotný objekt bývalého prosperujícího podniku. Objekt je dnes téměř prázdný. V obytných prostorách bydlí několik bývalých zaměstnanců státního statku, v části ústřední opravářské dílny je v pronájmu soukromá dopravní firmy.

2.7.2019 08:37:22 Bourka

Družstevní lihovar založen v roce 1902, komín pravděpodobně z téže doby. Zbořen po stu letech, 4.3.2002.

17.6.2019 16:32:02 xjarda

Dnes areál vlastní/ovládá jeden z místních vinařů a prostory dál pronajímá ...

6.6.2019 11:23:08 Bourka

Komín zbořen po roce 2003; dnes na místě supermarket.

Více informací o fabrice na http://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V000097.

 

Za informace děkujeme panu Gustavu Vigatovi.

Online:
limit 10 min.