"Městská společnost Jablonecká teplárenská připravuje demolici bývalé výtopny Brandl. Bourat se bude i 161 metrů vysoký komín." idnes, 7. dubna 2021
Welcome at KODA - the world's largest smokestack database. KODA is unique project focused on documentation of smokestack in Czech republic and abroad. Our knowledge is based on fieldwork done by our members/contributors and study of historical resources. They are passed through validity control to ensure maximal accuracy and relevance.
Creators and authors of this web are keen on chimneys and industrial architecture. Do not hesitate to contact us if you have any question or problem related to this kind of architectural creations. We will use our resources and experience to do our best for their conservation an useful sustainable existence. The database and our work has never any commercial, political ambitions and should never be linked with any type of activism. Our contributors are members of Svaz českých komínářů (= Czech chimney climbers) based in Czech republic, Europe.
The best point to start is the
pregion or the map.
If you have any information or visual material (photo, video) to contribute, please contact us.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
13.1.2020
Laco
Vážené komínářky a komínáři,jistý druh extrémismu je pro činnosti spojené s prekiontrií příznačný. Pronikání na zakázaná území, ztékání vertikálních objektů vybuzujících ve většině obyvatelstva pocity závrati, jistoty pádu a smrti, skrývání se před ochrankáři a policejními složkami a nahánění se s rozličnými polomilitantními údernými jednotkami je s naším počínáním neodmyslitelně spojené. Tajuplnost spících fabrik a areálů či hřmot a výpary moderních provozů, se kterými se setkáváme při výkonu našeho ušlechtilého zájmu, to vše nám přináší pocit dobrodružství, objevování nebo dokonce romantického zážitku. Zároveň dává nahlédnout do zmizelého světa „předválečných“ hodnot,
3.7.2019
m.i.x
| Začátkem června měl na filmovém fulldome festivalu v Brně premiéru můj kraťas The Factory. Není to přímo o komínech, ale je to oslava industriální poetiky jako takové. |  |
10.3.2019
starbreaker
| S Bouřkou si občas (pravda, mírně řečeno alibisticky) posteskneme, jak blog skomírá a jak už dlouho nikdo nic nenapsal a jak to bylo pěkný, když z každý větší akce byl blog a jak tohle a tamto...Nu, ale když nám letos lezba začíná zase hezky ožívat (snad to není jen můj pocit), co i ten blog zkusit oživit? Za formulace úřednicky zdegenerovaného projevu se případně omlouvám, každopádně si myslím, že akce jako letošní běžkoprekio si blog zaslouží, nechť tedy řádky a hlavně fotky promlouvají a přenesou nás i vás zpět do únorových dní na Šumavu. |  |
10.1.2019
Laco
Vážené komínářstvo,
máme zde nový rok 2019 v němž by se z prekiontrického hlediska dle očekávání, podobně jako v roce prošlém, opět nemělo dít nic převratného. Ti, kteří chtějí, lezou, ti, co se jim nechce, nelezou, každý si leze, kam chce a s kým chce, nejsou na to žádné kvóty, takže nikdo by se z toho důvodu neměl cítit opruzen.
Pošuci třeští, ale postupem let vychládají a stávají se z nich menší pošuci, na jejich místa nastupují jiní, a tak je to dobře, protože prekiontrie by bez nich byla méně barevná a vonná. Idioti ovšem většinou idioty zůstávají, s tím nikdo nic nepořídí, kdyby to bylo možné, už by ~
20.11.2018
jakstep
| V roce 2012 me k.e.n nabadal at udelam post s prebaly desek zobrazujici industrialni tematiku. Noa ted koukam na debatu a tema evidentne zije furt. inu dobra, budiz blog - at je to na jednom miste. |  |
10.1.2018
Laco
Vážené komínářky, vážení komínáři,
žijeme ve zvláštní době, která se mimo jiné vyznačuje možností každého připojence dát světu okamžitě vědět, co si právě o čemkoliv myslí. Málokdy se jedná o příspěvky, které by významněji obohatily myšlenkové bohatství lidstva; spíše naopak. Sleduji-li na internetu některé debaty týkající se politiky, je zarážející, jaká míra netolerance, nenávisti, tuposti, chorého rozumu a duševních úchylek všeho druhu je tam ventilována. Tento trend prostupuje společností a jakkoliv jsem zastáncem názoru, že trocha uvážlivě dávkované nenávisti není na škodu (jak je patrné z mých starších ideoprojevů), zároveň jsem spolu s Pájím, šamanem kmene Bororo přesvědčen, že „Sta
17.11.2017
m.i.x
| Je to už takový pěkný zvyk, že se v listopadu schází adminstvo ke svému sněmu. Jednotícím prvkem letošního ročníku byla repetice. Nicméně jak praví staré přísloví: dvakrát nevytáhneš stejnou kramli. |  |
Kdysi jsem udělal 2 otevřené blogy, které se evidentně neujaly a nikdo do nich nepřispíval, těžko říci nakolik to bylo netrefením se do tématu a nakolik mojí osobou. tyto blogy jsem tedy později smazal. Nicméně po dlouhé době to zkouším znovu, jelikož se mi dostalo zásadní inspirace a také by se to mohlo více trefit do poptávky zkomírající komínářské veřejnosti. Původně jsem plánoval napsat něco o zélandských horách a přimíchat do toho to trošku málo prekiontrie o které se tady dá mluvit, ale pak jsem od tohoto záměru odstoupil. Jednak o té prekiontrii by to tady bylo asi dost plytké ~
30.8.2017
m.i.x
| Největší cihelný komín světa a cesta k němu v pár fotografiích, několika slovech, jednom parodickém videu a deseti dnech čisté radosti. |  |
21.8.2017
jakstep
| obrazky pro radost. |  |
dle infa z FB http://www.ochranafauny.cz je na ochozu instalována budka a na komíně byl spatřen sokol stěhovavý
Poslední postavený komín tohoto typu na území Československa.
Postupně rozebrán na přelomu ledna a února 2016.
Pěkný článek z českotřebovskýho deníku. Autor pan Oldřich Gregar:
http://www.zpravodaj.probit.cz/2016/1_16web/Komin_SOUZ.htm
Soukomíní prvních dvou megalofobií (z celkem šesti postavených).
Chladící věže č. 1 a 2 byly postaveny v roce 1916 a v témže roce byly uvedeny do provozu společně s prvními čtyřmi kotli.
Měřením zjištěno 14,2m. Pro zamezení budoucího proměření na 15m zanesen do kody a dosazen status QV.
Video odstřelu komína - začína cca v čase 4:10 https://www.youtube.com/watch?v=UYScjbaNTPY.
Lihovar asi z poloviny 20. století se nacházel hned vedle později postavené sušárny, která ještě dnes stojí. Budova lihovaru byla zbořena někdy před osmdesátými lety i s kotelnou a komínem. Ten měl podle svědků kruhový profil bez soklu a snad i bez hlavice. Výška byla 27m.
Edit 2021: komín měl sokl i čh. Lihovar zbořen v 60. letech.
Dnes má celý areál jiné využití.
Webový výtah dat z obecní kroniky:
1950 - n.p. Jihočeské lihovary
1956 - n.p. Fruta
1960 - v červnu započata výstavba sušárny brambor a mléka
1970 - rozhodnutí o zrušení sušárny pro neefektivnost
1971 - sušárna (i s lihovarem?) prodána podniku Domáci potřeby jako sklad
V osadě Ferdinandov (Ferdinandstal), dnes součásti Hejnic (Haindorf) stojí dodnes objekt bývalé trhárny a přádelny Franz Hanisch. V roce 1945 byla továrna, stejně jako řada dalších v regionu, vyvlastněna a majitel vzápětí i s rodinou obdržel dne 9. července 1945 výzvu k odsunu. Ten se mu však nakonec vyhnul, neboť nešťastný Hanisch, kterému nebylo povoleno pracovat zde ani jako prostý dělník, se v lese nad svou, už bývalou továrnou, zastřelil.. Do transportu šla tedy pouze jeho vdova. Objekt byl po válce ještě různě využíván, naposledy jako provoz Kovovýroby.
ubouráno: https://www.uzsvm.cz/uzsvm-v-nachode-zajistil-odstraneni-casti-nebezpecneho-tovarniho-kominu
Pivovar fungoval v Podmoklech od roku 1654 a výrobu ukončil v roce 1942. Původně se jednalo o vrchnostenský pivovar, později se vystřídal v rukách řady soukromých majitelů, v posledních desetiletích provozu patřil rodině Hlaváčkových.
Komín byl opraven v létě 2011.
Zajímavý článek o historii komína.
Pivovar fungoval v Krásné Lípě mezi léty 1877 - 1949. Vařila se zde desítka zvaná Schanfbier. V 70. letech byl celý objekt srovnán se zemí. Trochu jako přizrak se vynořil v roce 1997, kdy stavebníci počali kopat základy pro první (dnes zelený) z nových bytových domů. Tehdy byly kompletně odkryty základy bývalého pivovaru a řada mladších obyvatel města se dozvěděla, že zde býval pivovar. Staré základy sice přinesly pár problémů při výstavbě nového domu, přesto byl dokončen a po pivovaru tak definitivně nezůstalo jediné památky.
Na historii pivovarnictví v Krásné Lípě navázal až v roce 2013 otevřený Křinický pivovar, který však vaří o pár desítek metrů jinde, na Křinickém náměstí.
Pivovar fungoval v Krásné Lípě mezi léty 1877 - 1949. Vařila se zde desítka zvaná Schanfbier. V 70. letech byl celý objekt srovnán se zemí. Trochu jako přizrak se vynořil v roce 1997, kdy stavebníci počali kopat základy pro první (dnes zelený) z nových bytových domů. Tehdy byly kompletně odkryty základy bývalého pivovaru a řada mladších obyvatel města se dozvěděla, že zde býval pivovar. Staré základy sice přinesly pár problémů při výstavbě nového domu, přesto byl dokončen a po pivovaru tak definitivně nezůstalo jediné památky.
Na historii pivovarnictví v Krásné Lípě navázal až v roce 2013 otevřený Křinický pivovar, který však vaří o pár desítek metrů jinde, na Křinickém náměstí.
Online:
limit 10 min.
z netu. Zlom v životě Wilhelminy Steinové přišel s jubilejním rokem 1900, kdy se přes svého synovce seznámila s podmokelským továrníkem Adolfem Pächterem, za kterého se po krátké známosti 30. 12. 1900 provdala. Její budoucí manžel se narodil 14. 9. 1846 ve Vícenicích u Moravských Budějovic. Vystudoval strojírenství ve Vídni a poté podnikal v Karlových Varech a Teplicích. V 70. letech 19. století se stal podílníkem jílovské továrny na knoflíky vyráběné z tvrdých ořechů - kamenáčů. Roku 1875 se osamostatnil a vybudoval vlastní továrnu v úzkém prostoru mezi dnešní Teplickou ulicí a skalním masivem Pastýřské stěny. Na obrázku Pächterova továrna někdy okolo roku 1900.