Komín nově natřen. Už to není orezlotina jako na fotkách.
Welcome at KODA - the world's largest smokestack database. KODA is unique project focused on documentation of smokestack in Czech republic and abroad. Our knowledge is based on fieldwork done by our members/contributors and study of historical resources. They are passed through validity control to ensure maximal accuracy and relevance.
Creators and authors of this web are keen on chimneys and industrial architecture. Do not hesitate to contact us if you have any question or problem related to this kind of architectural creations. We will use our resources and experience to do our best for their conservation an useful sustainable existence. The database and our work has never any commercial, political ambitions and should never be linked with any type of activism. Our contributors are members of Svaz českých komínářů (= Czech chimney climbers) based in Czech republic, Europe.
The best point to start is the
pregion or the map.
If you have any information or visual material (photo, video) to contribute, please contact us.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
10.1.2018
Laco
Vážené komínářky, vážení komínáři,
žijeme ve zvláštní době, která se mimo jiné vyznačuje možností každého připojence dát světu okamžitě vědět, co si právě o čemkoliv myslí. Málokdy se jedná o příspěvky, které by významněji obohatily myšlenkové bohatství lidstva; spíše naopak. Sleduji-li na internetu některé debaty týkající se politiky, je zarážející, jaká míra netolerance, nenávisti, tuposti, chorého rozumu a duševních úchylek všeho druhu je tam ventilována. Tento trend prostupuje společností a jakkoliv jsem zastáncem názoru, že trocha uvážlivě dávkované nenávisti není na škodu (jak je patrné z mých starších ideoprojevů), zároveň jsem spolu s Pájím, šamanem kmene Bororo přesvědčen, že „Sta
17.11.2017
m.i.x
| Je to už takový pěkný zvyk, že se v listopadu schází adminstvo ke svému sněmu. Jednotícím prvkem letošního ročníku byla repetice. Nicméně jak praví staré přísloví: dvakrát nevytáhneš stejnou kramli. |  |
Kdysi jsem udělal 2 otevřené blogy, které se evidentně neujaly a nikdo do nich nepřispíval, těžko říci nakolik to bylo netrefením se do tématu a nakolik mojí osobou. tyto blogy jsem tedy později smazal. Nicméně po dlouhé době to zkouším znovu, jelikož se mi dostalo zásadní inspirace a také by se to mohlo více trefit do poptávky zkomírající komínářské veřejnosti. Původně jsem plánoval napsat něco o zélandských horách a přimíchat do toho to trošku málo prekiontrie o které se tady dá mluvit, ale pak jsem od tohoto záměru odstoupil. Jednak o té prekiontrii by to tady bylo asi dost plytké ~
30.8.2017
m.i.x
| Největší cihelný komín světa a cesta k němu v pár fotografiích, několika slovech, jednom parodickém videu a deseti dnech čisté radosti. |  |
21.8.2017
jakstep
| obrazky pro radost. |  |
16.1.2017
Laco
Vážené komínářky, vážení komínáři,
za rokem 2016 se zavřely dějiny a je možné bilancovat. Lze tedy říci, že to byl rok klidný, naplněný plodnou a tvořivou prací lezebnou a průzkumnickou, kde i Svaz českých komínářů přispěl svou nemalou hřivnou k všeobjímajícímu vesmírnému Dobru, Lásce, Štěstí, Spravedlnosti, Míru, Symetrii, Byndecismu a Marašigosondismu. Především o tom měl být tento ideoprojev, ale copak je to možné?
Výdobytky komínářství jsou vytvářeny a vzdělávány všemi členy SČK, kteří na tom mají zájem. Hladký chod, legislativa a technická podpora tohoto blahodárného konání je dnes v rukách dvou subjektů - vedení SČK a kolegia adminů KODA. Atmosféra kolem komínářství ~
29.11.2016
m.i.x
| Rok se s rokem sešel a nebylo zbytí, aby se sešlo i adminstvo k rokování nad minulostí, současností a budoucností stroje, co pohání svět. |  |
28.10.2016 se uskutečnil již 13. ročník MTV, tentokrát na jihu Moravy. Troufám si říct, že akce byla i přes počáteční nepřízeň počasí povedená a jelikož se jí účastnil nejeden příznivec fotografie, určitě by stálo za to se podělit o záběry z obou papíren. Tak směle přidávejte :)
22.10.2016
kusovka
| Nejsem moc dobrý vypravěč, ale v době neustálého bourání komínů jsem se rozhodla udělat fotoblog o naší společné opravě sladovnického komínu v pivovaru Dalešice. Vše začalo už na společné "retro akci" v březnu tohoto roku. Dohodli jsme se s paní provozní, že komín obhlédneme a vymyslíme, jak zamezit masakru, který po sobě zanechávají holubi. A nakonec se z toho stala nekolikadenní fuška, která ale za výsledek stála. |  |
29.5.2016
k.e.n
| V srdci podšumaví, schovaná ve stínu lesa, nachází se na kraji vápencového lomu (spíše tedy lomečku) bývalá vápenka rodiny Mrázů. I když je jen dvě stovky metrů od jedné z hlavních silnic vedoucích do lůna lyžařských areálů, je všem zrakům víceméně skryta. Vápenka pochází z třicátých let, moc slávy si díky válce a létům následujícím neužila, navíc v padesátých letech vyhořela, a tak už nějakých padesát, šedesát let je ponechána napospas přírodě. Jednou za pár let je její okolí prořezáno, ale samotné tělo pece s komínem celá ta léta zarůstalo všemožným bejlím, až nebyla v podstatě vůbec vidět. |  |
10/5 - spatřeno z vlaku, že kotelna je zbořena
Geodeticky zaměřená výška: 41,026 m
Od 21.4.2018 je možno domluvit zdarma vstup na vyhlídku na střeše kotelny ve výšce 144m (doprava výtahem) po předchozí tel. domluvě. Max. kapacita 10 osob najednou 4x za den, čekací doba cca 1 měsíc.
Tak bohužel po modernizaci se komín podle tohoto videa bude bourat, nebylo řečeno který.
https://hranicky.denik.cz/zpravy_region/capi-z-hranic-nezmizi-mesto-koupi-a-opravi-stary-komin-s-hnizdem-u-bonveru-20180327.html
Poměrně zajímavý komín, z fotky není patrná výstavba trati číslo 230, která patřila pod Rakouskou severozápadní dráhu a budována byla mezi lety 1869-1909. Úsek Vídeň - Znojmo - Kolín - Mladá Boleslav se stavěl mezi lety 1869 - 1875. Kdy přesně byla trať stavěna ve Světlé nad Sázavou se mi dohledat zatím nepodařilo. Prameny hovoří o datu výstavby někdy kolem 1867 (kdoví). Každopádně komín je z období před tímto datem.
Historie začíná před rokem 1850, kdy do Malého Mlýnku u Světlé nad Sázavou přišel z Chrudimska sekerník Josef Kolář.
Jeho rod před druhou světovou válkou opustil klasickou mlýnskou výrobu a na špičkové evropské úrovni provozoval ovesnou vločkárnu v nedalekých Mrzkovicích.
Znárodnění a pozdější požár se promítly do stavu objektu takovým způsobem, že obnova ovesného programu byla nad síly restituentů.
Rodina Kolářových viděla jedinou cestu ve specializované mlýnské výrobě - v Čechách netradičním zpracování kukuřičného zrna. Kukuřičný mlýn byl po mnoha nesnázích spuštěn na podzim roku 1998.
Zdroj: http://www.kukuricnymlyn.cz/
už se bourá... https://praha.idnes.cz/mazutova-vytopna-invalidovna-demolice-architektonicka-pamatka-kultura-1oi-/praha-zpravy.aspx?c=A180317_181146_domaci_pmk
František Serafín Odkolek se stal mlynářem na Sovovském mlýně na Kampě díky dědictví své ženy Marie, nejstarší dceři mlynáře Trödla, již v roce 1850. O několik let později zahájil přestavbu podniku na amerikánský parní mlýn, která vyvrcholila v letech 1867-72 přístavbou nové novogotické mlýnské budovy a strojovny s komínem. Na přestavbách se podíleli i takoví architekti, jako např. Josef Schulz a Josef Zítek.
V mrazivé noci dne 29. ledna 1896, v té době již téměř dvacet let po smrti zakladatele podniku F. S. Odkolka, však došlo ke katastrofě. Ve druhém patře mlýna došlo při mechanickém čištění zrní k přeskoku jiskry do moučného prachu a zakrátko bylo v plamenech celé křídlo budovy. Navzdory zásahu hasičů nakonec vyhořely do základů všechny technologické objekty mlýna, zachráněna byla pouze obytná a správní budova.
Relativně nedlouho po požáru byl odstraněn komín, který značně hyzdil pražské panorama a byl celou dobu trnem v oku všem pražským krasomilům, avšak vyhořelé budovy zůstaly beze změny po mnoho let. Úřady v té době již nepovolily obnovení provozu a ke změnám tak došlo až po roce 1920, kdy pražská obec celý mlýn odkoupila, nechala strhnout novogotickou budovu nad řekou a zbylé objekty začala využívat k hospodářským účelům.
Anonym, před rokem 1896
Do novostavby kasáren se v létě 1972 postupně stěhovaly jednotlivé součásti a jednotky 52. radiotechnického praporu takto:
Z Dobřan: - velitelství 52. radiotechnického praporu
- provozní rota, později provozně spojovací uzel
- technické opravny, pojízdné dílny KRAS a PAD-2
Z Chotěšova (kláštera): - velení a vojáci 520. místního radiotech. uzlu (MRU), přičemž technika již byla na místech, a to:
* Krůtí hora 1x radiolokátor P-35, později byl nahrazen P-37 a 2x radiolokační výškoměr PRV-11
* Hačava 1x radiolokátor P-14, později byl nahrazen O-14 a 1x výškoměr PRV-11
* Hrašovík 2x radiolokátor P-15
- velení a vojáci uzlu automatického velení (UAV). Technika též byla již v nových kasárnách, a to vpravo od vjezdu do kasáren. Jednalo se o tzv. objekty automatického příjmu, zpracování a předávání informací VP-02M (Vozduch) a 2x VP-11 (Kaskád) pro automatické navádění stíhačů.
V dřevěném domě (vlevo od vchodu) bylo už v době stěhování vojáků v pohotovosti společné velitelské stanoviště (VS) a naváděcí stanoviště (NS-2). Toto stanoviště mělo být sice provizorní, ale vydrželo až do zrušení praporu v r. 1991.
Na obranu a ochranu vzdušného prostoru byl na Krůtí hoře instalován naváděcí radiolokátor P-35, později pak modernizovaný typ P-37 (Dýšina). Dále zde byly dva radiolokační výškoměry PRV-11. Posádku tvořilo na 500 vojáků základní služby i z povolání.
V průběhu existence útvaru došlo k následujícím reorganizačním změnám:
- r. 1977 - 520. MRU se přejmenoval na 520. místní radiotechnickou rotu a UAV se přejmenoval na rotu velení.
- r. 1992 - 52. prapor se transformoval na 52. skupinu radiolokačního průzkumu a uvědomování (52. SkRLprU). skupina
dostala, po zrušení rot Doubrava a Katovice, do podřízenosti 521. rotu Kříženec a 522. rotu Vranov.
- r. 1994 - V tomto roce byla 52. SkRLprU zrušena, a tím zanikl i útvar VÚ 8060 Stod. Na Krůtí hoře zůstala pouze likvidační skupina a v provozu jen jeden radiolokátor české výroby RL-4AS.
Vojáci a technika opustili místo v r. 1996. Následně byl objekt předán městu Stod, které jej v r. 2006 prodalo soukromé firmě. V současné době se zde nachází největší výcvikové centrum v ČR, Anti Terror Academy Training Centre.
Na komín byl přidán vzdušný, úzký ochoz bez zábradlí (cca v 15 metrech).