Komín ustoupil nové hale - dle ortofoto padl mezi 2012 a 2015.

Elektrárna byla postavena v roce 1897 a renovována v 2003. Provoz byl zahájen 1.1.1898 se 2 parními pístovými stroji o výkonu 150 kW od Erste Brünner Maschinenfabrik. Každý stroj poháněl přímo dynamo od Siemens & Halske, které dodávalo SS napětí 150 V pro osvětlení a 300 V pro SS motory, jmenovitý proud byl 450 A. V roce 1899 byly vyměněny parní stroje a celkový výkon navýšen na 600 kW. Od roku 1901 začala elektrárna napájet městské tramvaje. V roce 1905 došlo k dalšímu navýšení výkonu na 1,2 MW, stále se vyráběl jen SS proud, což bylo při takových výkonech už dosti problematické. V roce 1925 došlo k přestavbě, bylo zprovozněno 6 parních kotlů pracujících s přehřátou párou a 2 dieselagregáty po 300 kW připojené na generátory střídavého proudu o napětí 220/380 V. Celkový výkon byl 1,8 MW. V roce 1930 došlo k další přestavbě na dva nové parní kotle na přehřátou párou s parní turbínou Škoda o výkonu 2,2 MW pohánějící generátor Siemens-Schncker na střídavý proud. Byl zde i motorgenerátor, který umožňoval převod ze SS na ST proud nebo naopak podle aktuální potřeby sítě. V roce 1939 byla Lublaň připojena k modernější tepelné elektrárně Trbovlje a postupně i k dalším, které pomáhaly uspokojit rostoucí energetické nároky. Teprve v roce 1947 přestala elektrárna dodávat SS proud a dodával se už jen ST proud, celkový výkon byl 2,8 MW. V roce 1961 byla elektrárna předělána na kotelnu a přestala dodávat elektřinu úplně, v roce 1968 byla zastavena i činnost kotelny, protože se přešlo na dálkovou dodávku tepla.

V Černobylu zasahovaly tisíce hasičů a záchranářů, kteří se pokoušeli dostat radioaktivní živly pod kontrolu. Většina z nich si ani nebyla vědoma toho, že nehasí běžný požár a že neviditelné ionizující záření pro ně představuje mnohem větší něbezpečí než plameny. Jedním z úkolů v průběhu zažehnávání katastrofy byla i nutnost vylézt na komín sousedního reaktoru a vyvěsit tam červenou vlajku. Vědci vypočítali, že pokud cesta nahoru na komín a dolu z něj potrvá déle než 9 minut, budou hasiči ohroženi radiací na životě. Běžný čas výstupu a sestupu byl přitom 15 minut. Trojice hasičů vybraných k tomuto riskantnímu úkolu to nicméně v časovém limitu zvládla. Odměnou jim bylo jednodenní volno a půllitrová láhev Pepsi, která v té době na sovětské Ukrajině nebyla k dostání ani na černém trhu.

Starý odvětrávací komín byl postavený na hlavní budově mezi 3. a 4. blokem reaktoru a sloužil pro odvod plynů a par, které vznikali v jaderných reaktorech č. 3. a 4. Tyto plyny se čistily od radioaktivních izotopů a dalších nečistot a poté se prostřednictvím odvětrávacího komínu vypouštěli do atmosféry. V listopadu 2013 byl však komín rozebrán, protože by bránil v instalaci nového sarkofágu. Komín vážil 330 tun, byl vysoký 75 metrů a po celou dobu své existence byl funkční. 

(chernobylzone.cz)

Práce na odstranění 75,5 metrů vysokého komína začaly 31. října 2013. Vrcholek komínu, který má průměr 9 metrů, sahal až do výše 150 metrů nad zemí. Skládal se ze sedmi sekcí, jež dohromady vážily 330 tun, každá z nich přitom měla hmotnost mezi 25 až 60 tunami.

(atominfo.cz)

Tomáš (Neregistrovaný) - e-mail   2.6.2017 17:13:08

Otázky a odpovědi > Horolezecká stěna u Sletiště (č. 2175200)

Dobrý den,

chtěl bych se zeptat, jestli bude  horolezecká stěna u Sletiště, která se na podzim demontovala, bude vracet na místo, nebo již s ní není počítáno - např. z havarijního stavu.

Děkuji za odpověď.

| Téma

Kateřina Přibylová (Diskuzní fórum) - e-mail   12.6.2017 10:51:05 ? (Dnešní)

Horolezecká stěna u Sletiště (č. 2175552)

Dobrý den,

horolezecká stěna se z důvodu havarijního stavu demontovala a statický posudek potvrdil, že není možné ji opravit a znovu použít.

V rozpočtu pro letošní rok není s výstavbou nové horolezecké stěny počítáno.

S pozdravem

Marcel Kučera

Jednatel - ředitel

Sportovní areály města Kladna s.r.o

Dle slov majitele byl komín původně součástí kovárny podniku Atesia Praha, která se specializovala na artézské studny. Na place areálu jsou k vidění ještě původní poklopy kanálů, protože i tam se vyskytují 3 tyto vrty. V nízké budově před komínem byla kožená transmise, která poháněla obráběcí stroje. Zbytek fabirky byly hlavně sklady trubek a ve velké hale naproti vjezdu, kde je nyní servis, byl i technologický bazén, kolem 10m3. V přední části z Dělnické byl již tehdy showroom výrobků a technologií. V administrativní budově bylo zázemí firmy a v patře pak byty. K fabrice patřilo i víkendové sídlo v Praze - Krči.

Velmi dobře známá věznice postavena v letech 1873-1878.

Téměř odnikud neviditelný komín náhodou objeven až v roce 2017; je včleněn do východního křídla (s věžičkou původní kaple) a pravděpodobně byl součástí prapůvodní kotelny, tedy pochází již z doby výstavby - není to však zatím doloženo.

Externí fotogalerie na rajčeti.

Městská jatka v Kłodzku byla vybudována v letech 1906 - 1907. Podnik, který přečkal obě světové války, poválečné převzetí polským státem, budování socialismu i období společenských změn po roce 1989, ukončil svou činnost v roce 2010.

(zdroj)

Původní stavba byla mlýnem, v roce 1930 už pouze jako pila. Přelom dubna května byl celý areál zbourán. 

Závod byl založen v roce 1921 jako "První česká továrna Glanzstoff a.s. (Erste Bööhmische Glanzstoff-Fabrik AG)" a představovala ve dvacátých letech s tehdejším závodem "První rakouskou továrnou GLANZSTOFF (Erste Österreichische Glanzstoff-Fabrik)" prodejní společenství pro tehdy výlučně vyráběná textilní viskózová vlákna. Od šedesátých let vyrábí závod, který se stal mezitím součástí koncernu na výrobu hnojiv LOVOCHEMIE, technická viskózová vlákna.

Továrnu na zemědělské nářadí založili roku 1911 bratři Rudolf a Jindřich Hudličtí. Z finančních důvodů byl podnik roku 1914 prodán společnosti Horomyslická slévárna železa Eisner a Salzmann. V té době byl podnik napojn na železniční vlečku a byla vydodována nová kotelna a další výrobní a skladové haly.

Roku 1923 podnik odkoupila akciová společnost Továrna na nábojky a kovové zboží. Hlavní výrobní náplň tvořily mosazné dělostřelecké náboje.V roce 1923 byla zahájena velká modernizace podniku. Byly vybudovány kelímkové pece, válcovna a rourovna. Výrovní sortiment se zaměřil na měděné a mosazné tyče, trubky a plechy.

Roku 1925 byla do provozu uvedena nízkofrekvenční elektrická pec AJAX - první toho druhu v Československu. V dalších letech byly postaveny pece pro rafinaci měděných odpadů a výrobu bronzu. Výroba se zaměřila na nábytkové kování, válcovaný a tažený drát, později i měděné radiátory. Další výrobní sortiment od roku 1936 tvořila kluzná ložiska.

V době druhé světové války podnik připadl pod koncert Hermann Göring Werke a výroba byla podřízena válečným potřebám.

Po válce byla v podniku zavedena výroba niklových, měděných a bronzových drátů, plechů a pásů. Dále probíhala výroba samomazných kluzných ložisek a odporových drátů. Vše pod značkou Kovohutě Rokycany.

1. září 1993 byl podnik privatizován jako akciová společnost. Od té doby je kovohuť na špičce ve výrobě a exportu neželezných kovů.

Vápenka firmy J. Nesměrák byla vybudována roku 1912. Pracovala s jednou kruhovou pecí. Později byla vybudována druhá kruhová pec. Po první světové válce vápenku odkoupily Škodovy závody v Plzni. V roce 1925 byla ve vápence postavena šachtová pec s otáčivým roštem firmy Gruber. Pro dopravu surovin z lomu Lejškov byla roku 1927 vybudována 7 km dlouhá lanovka.

Provoz vápenky byl ukončen roku 1978.

Nyní se bourá: http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/komin-rozebiraji-cihlu-po-cihle-20170517.html

Nechtělo se mi tomu věřit, ale komín je bez ochozu. Neví někdo co se konkrétně bude dít?