odstřel komína 17.07.2024 

odstřel komína 17.07.2024 

"Podle majitele Marlenky Gevorga Avetisjana odstartuje demolice škaredého a léta nefunkčního komínu, v němž se kdysi pálily i škodlivé látky, 21. srpna. „Bude se bourat postupně, nebude se odstřelovat." zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-komuniste-schovali-frydeckou-baziliku-za-komin-ten-ted-pujde-k-zemi-40480263

Z výtopny se má stát spalovna odpadu.

https://www.zevovrato.cz/

https://www.youtube.com/watch?v=EEsdsqqRdPY

Někdy mezi lety 2020-2021 byl osazen nový ochoz s vysílači a k němu dodána další bilighorze. Komín se tak se čtyřmi vnějšími a třemi vnitřními výstupovými prostředky stává pravděpodobně jedním z nejbilighorznatějších komínů vůbec.

6/2024 - okolní budovy zdemolovány, komín stojí osamoceně. Zřejmě brzy padne taktéž.

Komín byl zbořen v roce 2021.

Na komíně bude v blízké době vybudován anténní systém DAB+ Fierra Touch

Článek z www.denik.cz 25. 4. 2024:

Tragédie a naděje čápů z Kněžmostu. O vejce se starají poděbradští záchranáři

Dojemný a zároveň krutý je letošní sledovaný příběh čapího páru z Kněžmostu. Řada pozorovatelů hnízda na online kameře začala mít o víkendu podezření, že není všechno, jak má být. Zatím harmonický průběh života čapího páru, který se střídal na šesti vejcích, se zasekl a nabral zcela jiné obrátky. Ačkoliv ochránci přírody zasahují do života čápů jen v nejnutnějších případech, právě tady konat museli.

Zatímco u jiných hnízd v republice sledují čápi tisíce fanoušků už několik let, kamera v Kněžmostu na Boleslavsku byla instalována a spuštěna letos na konci března. V té době už byl jeden z čápů zpět z jižních krajů na hnízdě a brzy se k němu připojil i druhý.

Páreček začal hnízdo upravovat a 9. dubna se na hnízdě objevilo první vejce. Postupně jich samice snesla šest. Jak je u čápů zvykem, na vejcích seděli střídavě oba čápi, kteří také létali pro potravu a vylepšovali hnízdo.

Fanoušci u online kamery se těšili na dojemné okamžiky vylíhnutí čápat a následnou několikaměsíční výchovu. Plán se začal bořit během uplynulého víkendu. Pozorovatelé upozornili na fakt, že na hnízdo se vrací pouze jeden čáp – samec. Což se zpětným přehráním nahrávek potvrdilo.

Zásah ochránců

Situaci sledovali i ochránci přírody ze stanice na poděbradském Huslíku. V úterý se rozhodli konat. „Museli jsme bohužel zasáhnout u hnízda čápů v Kněžmostě. K tomuto zásahu jsme se dlouho rozhodovali. Od sobotního dne sledující na webkamerách a místní obyvatelé začali projevovat obavy, že na hnízdě se nachází pouze jeden z rodičů. Vždy se snažíme do přirozených procesů (hnízdění) nezasahovat, pokud k tomu nejsou oprávněné důvody. Jeden z nich je, když živočich zahyne z důvodu lidské činnosti, jako jsou například sloupy elektrického vedení. V tomto případě se zatím úhyn samice nepotvrdil, ale vnímáme ho jako vysoce pravděpodobný,“ vysvětlil postup zvířecích záchranářů vedoucí stanice Luboš Vaněk.

Všech šest vajec z hnízda odebrali a odvezli je do umělé líhně v poděbradské stanici. Podle prvních výsledků jsou všechna vejce oplodněná. Tedy existuje naděje, že se ze všech vylíhnou malí čápi. „Budeme se snažit je úspěšně odchovat. Poté je ve spolupráci s našimi kolegy umístíme do náhradních hnízd, kde budou mít šanci na další život ve volné přírodě,“ doplnil Vaněk.

Možná nová partnerka

Na opuštěného samce na kněžmostském komíně byl v posledních dnech smutný pohled. Zkušenost z podobného případu ve Vrchlabí však dává naději, že se i pro něj všechno v dobré obrátí. „Doufáme, že se i zde podaří samcovi najít novou partnerku, se kterou by mohl znovu zahnízdit, a stihl by ještě letos přivést na svět další potomky. Držíme mu palce,“ konstatoval vedoucí poděbradských záchranářů.

Podobnou víru mají i fanoušci, kteří dál sledují kněževeské hnízdo na online kameře. „Až se z toho vzpamatuje, třeba k němu přiletí nová čápinka a ještě by mohli vychovat nové dráčky. Necháme se překvapit, příroda je mocná čarodějka,“ napsala za všechny Hana Kuncová.

Celý název původní továrničky zněl Továrna na dětské vozíky a kovový nábytek V. Šíp; založena byla v roce 1874 a s několika obměnami zde původní provoz (později pod hlavičkou Start) vydržel do znárodění v roce 1948. Pak byly budovy využívány různými podniky (viz podrobnosti), až nakonec zůstal areál prázdný a cca od konce 70.let již jen chátral. Kolem roku 2010 byl objekt kompletně zrekonstruován a dnes jej využívá vícero subjektů.

Z původního komína byla vrchní část ubourána již někdy před rokem 1956; zbyl jen čtyřhraný sokl, který se dochoval i po rekonstrukci dodnes a je jednou z mála připomínek pozapomenuté továrničky.

Komín byl zbořen patrně koncem roku 2022 - viz. https://smlouvy.gov.cz/smlouva/24648811

demolice: https://fm.denik.cz/zpravy_region/ve-frydku-mistku-zacala-demolice-tovarniho-kominu-potrva-tyden-20240430.html

Komín dle dostupných informací měřil 350 stop.

Vícepalivová ORC teplárna (dřevní biomasa, sláma, zemní plyn, LTO). Bývalá uhelná kotelna byla od roku 2000 postupně přebudována na vícepalivový tepelný zdroj pro severní část Třebíče. Nyní zásobuje především sídliště Hájek, Nové Dvory, hotel Atom a plavecký areál Laguna.

Celkový tepelný výkon zdroje 40,5 MW

Celkový elektrický výkon zdroje 2076 kW

Celková délka teplovodního potrubí 44 172 m

Počet zásobovaných bytů 5786

Počet ostatních napojených objektů 70

(zdroj: ttsenergo.cz)

Továrnu na bavlněné a lněné zboží založili roku 1852 bratři Felix a Eduard Heintschelové pod názvem E. Heintschel & spol. v Jindřichovicích. Postupně se rozrůstala, vedle mechanické tkalcovny zde byla také tiskárna a barvírna. Nejstarším objektem je podélná budova čp. 76 („vysoká továrna“), tvořící páteř areálu. V roce 1873 získala firma poprvé medaili na světové výstavě ve Vídni, následujícího roku dosáhla kapacity 500 stavů. Roku 1895 byla dokončena největší etážová tovární budova naproti hřbitovu pro výrobu vzorovaných pánských šatovek. Ve třicátých letech 20. století byl provoz továrny postupně omezován, až byla 6. června 1933 definitivně uzavřena. Veškerý její majetek byl rozprodán a zaměstnanci propuštěni. Za války byla továrna využita pro válečnou výrobu a zřízen zajatecký tábor. V padesátých letech 20. století se z továrny stala lisovna plastických hmot (bakelitu), pak betonárka a nakonec sklady. Koncem devadesátých let odkoupila některé objekty obec pro přípravu a zpracování biomasy.

Zdroj: https://investujpodjestedem.cz/lokality/unitex/