O továrně (ze stránek kzph.cz):

Na místě současné fabriky stál původně starý mlýn. Ten v roce 1898 koupila rodina průmyslníka Adensamera z Vídně, která si lokalitu vybrala zejména díky existujícímu náhonu, který hodlala využít pro rozjezd textilní výroby. Adensamer areál velmi rychle přestavěl na tkalcovnu. Výroba se zaměřila zejména na hedvábné zboží, o které však nikdy nebyl až takový zájem, jaký si majitelé představovali. Proto ve výrobním programu bylo i zpracování lnu a po 1. světové válce se zde dokonce vyráběly deštníkovina. Právě s tímto materiálem dosáhla továrna světového věhlasu a ve 30. letech vyvážela do 40 zemí.

Po 2. světové válce se původní výrobu již obnovit nepodařilo a v roce 1948 byl objekt znárodněn pod n.p. Tkalcovny hedvábí. Hedvábné zboží se zde však i přes název vyrábět nezačalo a o dva roky později došlo k přečlenění pod n.p. Moravolen, pod jehož správou se zcela změnil výrobní program na lněné plátno. Tento nový směr se ukázal být dobrou volbou a továrna se zde "našla". Objem výroby stoupal a v 70. letech zde 220 pracovníků produkovalo 2 miliony metrů tkaniny ročně. Závod byl postupně modernizován a po převratu v roce 1989 poměrně úspěčně přečkal pod názvem Zlatex i problematický začátek 90. let.

Problémy přišly až na přelomu tisíciletí, kdy se několikrát dostal do problémů. Po roce 2005, kdy zde začala působit společnost Goldberg Textil, která se zaměřila na výrobu lůžkovin či ručníků, se zdálo, že firma prosperuje a krize byla zažehnána. Během roku 2011 však došlo k několikanásobné změně majitele, z nichž ten poslední přivedl podnik ke krachu. Od 24. října 2011 továrna nefunguje, a dle slov představitelů města nic nenasvědčuje tomu, že by se výroba měla znovu rozjet. Další ze smutných konců textilních podniků???

O komínu:

41 metrů vysoký komín kotelny patří k vůbec nejhodnotnějším komínům celého regionu. Jedinečnost spočívá zejména v elegantním provedení celé stavby, které zahrnuje bohaté zdobení více než 7 metrů vysokého podstavce, mohutnou hlavici a mozaiku pod ní. Charakteristický je rovněž žlutý nátěr, díky kterému je komín rozpoznatelný již na dálku. Komín je ve své kompletní výši ve vynikajícím stavu, včetně vrcholové partie. Byl využíván až do roku 2011, kdy byla uhelná kotelna spolu s celou fabrikou uzavřena. Nyní je jeho budoucnost stejně jako celé továrny nejistá. Vzhledem k očekávané pokračující devastaci továrny lze však bohužel předpokládat, že již nikdy nebude připojen ke zdroji. Doufejme však, že vzhledem ke své mimořádné hodnotě bude zachován.

Dle archivních dokumentů je komín vysoký 65 metrů o hořejší světlosti 2,8 metru.

Cukrovar byl v provozu l.p. 1871-1991.

Po ukončení výroby piva v 70.tých letech 20. století byla tato část pivovaru upravena na sodovkárnu. Ta však byla po privatizaci v 90.tých letech dovedena ke krachu.

Výroba ve starém pivovaru byla ukončena v 70.tých letech 20. století. Soubor budov z humny a hvozdem je od té doby v podstatě bez využití v nezměněném stavu a obec pro objekt hledá využití.

Při výstavbě projektu Agora Flora byl koncem 20. století zbořen komín bývalé továrny, památkáři ale byli proti a požadovali navrácení komína v původní podobě. Suť po komínu byla již dávno vyvezena, nové radiální cihly v dobré kvalitě nebyly v té době k sehnání a spolehliví a kvalitní komínáři také ne. Realizace se chopila firma SA-RPOS, která využila cihel z aktuálně demolovaného cca 60ti metrového komína firmy Sellier&Bellot ve Vlašimi. Komín pak byl postaven dle jediné existující barevné fotografie do původní podoby. Jen podstavec je nový, železobetonový a poněkud nevkusně na něm visí hodiny. Komín má i svoji novou funkci, a to ventilační, kdy slouží k odtahu vzduchu z garáží. Větrání je přetlakové a projektanti se báli, že v komíně by mohla být překročena rychlost proudění vzduchu až na takovou úroveň, že by rychle proudící vzduch mohl do okolí vyluzovat hluk. Proto zde vzniklo raritní řešení, že v horní části dříku komína jsou provedeny otvory, které slouží jako přetlakové odfuky. (zdroj: fabriky.cz)

Na zjištění funkce komína a původní výroby objektu se pracuje.

Přesná výška zaměřena na 14m.

Podle jednoho z místních sousedů zde stálo původní Stolařství už od roku 1890, pravděpodobně z té doby je i komín s kotelnou. Stávající budova byla postavena až po roce 1924, kdy fabriku koupila rodina Hejnů; (na štítu budovy je ovšem rok 1898). Po druhé světové válce fabrika spadala pod n.p. Dřevostav Krnov a mj. se v ní vyráběly dvoukoláky, hračky a sedací soupravy. V roce 1998 objekt převzala charita, m. se zde učili. Od r. 2002 má objekt současný majitel, který zde provozuje stolařství a truhlářství.

Původní výška komína byla s určitostí 20m, neboť v roce 1998 byl prý ubourán o 5m. Podmínkou kolaudace objektu při převodu na současného majitele v r. 2002 bylo prý vyvložkování komína, přestože se v něm stále topí tuhými palivy - uhlím a dřevem. Komín je v dobrém stavu, dřík je však vizuelně narušen vertikální trhlinou, která je ale stabilní a jeho celkový stav zjevně neohrožuje. Výstupové prostředky zachovalé. Někdejší žádost jisté firmy o umístění vysílače na těleso komína pan majitel odmítl, takže se lze při průjezdu příjemně kochat hezky zachovalou údolní fabričkou.

Náhodná cyklistka jedoucí okolo fabriky tvrdila, že se jedná o bývalou textilku. Protože však to nelze potvrdit a vzhled fabriky na bývalou textilku příliš nevypadá, necháváme současný, velmi exkluzivní název.

Objekt patrně sloužil jako kotelna lázeňského areálu. Výška přesně zaměřena na 19,7 m.

Více o komínu na fabriky.cz.

Ačkoliv komíny nejsou identické, na místě jsme se shodli, že jej budeme považovat za soukomíní. Trubičky jsou v jedné konstrukci a bylo by nelogické je označovat za tři nezávislé komíny.

Odchylky jsou převážně ve výšce (trubky začínají v různé výšce nad zemí), ale rozdíl celkových jejich výšek nepřesahuje 50 centimetrů.