Welcome at KODA - the world's largest smokestack database. KODA is unique project focused on documentation of smokestack in Czech republic and abroad. Our knowledge is based on fieldwork done by our members/contributors and study of historical resources. They are passed through validity control to ensure maximal accuracy and relevance.

Creators and authors of this web are keen on chimneys and industrial architecture. Do not hesitate to contact us if you have any question or problem related to this kind of architectural creations. We will use our resources and experience to do our best for their conservation an useful sustainable existence. The database and our work has never any commercial, political ambitions and should never be linked with any type of activism. Our contributors are members of Svaz českých komínářů (= Czech chimney climbers) based in Czech republic, Europe.

The best point to start is the pregion or the map. If you have any information or visual material (photo, video) to contribute, please contact us.
User login:

User name

Password
pohled ze silnice E81, 07/2019 kónický spodek komína, 07/2019 pohled z náměstí, 07/2019 2020 2020 2020
15.8. 1969 2020 2020 2020 2020
Blog [CZ]
13.1.2020   Laco  
Vážené komínářky a komínáři,jistý druh extrémismu je pro činnosti spojené s prekiontrií příznačný. Pronikání na zakázaná území, ztékání vertikálních objektů vybuzujících ve většině obyvatelstva pocity závrati, jistoty pádu a smrti, skrývání se před ochrankáři a policejními složkami a nahánění se s rozličnými polomilitantními údernými jednotkami je s naším počínáním neodmyslitelně spojené. Tajuplnost spících fabrik a areálů či hřmot a výpary moderních provozů, se kterými se setkáváme při výkonu našeho ušlechtilého zájmu, to vše nám přináší pocit dobrodružství, objevování nebo dokonce romantického zážitku. Zároveň dává nahlédnout do zmizelého světa „předválečných“ hodnot,
3.7.2019   m.i.x  
Začátkem června měl na filmovém fulldome festivalu v Brně premiéru můj kraťas The Factory. Není to přímo o komínech, ale je to oslava industriální poetiky jako takové.
S Bouřkou si občas (pravda, mírně řečeno alibisticky) posteskneme, jak blog skomírá a jak už dlouho nikdo nic nenapsal a jak to bylo pěkný, když z každý větší akce byl blog a jak tohle a tamto...Nu, ale když nám letos lezba začíná zase hezky ožívat (snad to není jen můj pocit), co i ten blog zkusit oživit? Za formulace úřednicky zdegenerovaného projevu se případně omlouvám, každopádně si myslím, že akce jako letošní běžkoprekio si blog zaslouží, nechť tedy řádky a hlavně fotky promlouvají a přenesou nás i vás zpět do únorových dní na Šumavu.
10.1.2019   Laco  
Vážené komínářstvo,   máme zde nový rok 2019 v němž by se z prekiontrického hlediska dle očekávání, podobně jako v roce prošlém, opět nemělo dít nic převratného. Ti, kteří chtějí, lezou, ti, co se jim nechce, nelezou, každý si leze, kam chce a s kým chce, nejsou na to žádné kvóty, takže nikdo by se z toho důvodu neměl cítit opruzen. Pošuci třeští, ale postupem let vychládají a stávají se z nich menší pošuci, na jejich místa nastupují jiní, a tak je to dobře, protože prekiontrie by bez nich byla méně barevná a vonná. Idioti ovšem většinou idioty zůstávají, s tím nikdo nic nepořídí, kdyby to bylo možné, už by ~
20.11.2018   jakstep  
V roce 2012 me k.e.n nabadal at udelam post s prebaly desek zobrazujici industrialni tematiku. Noa ted koukam na debatu a tema evidentne zije furt. inu dobra, budiz blog - at je to na jednom miste. 
10.1.2018   Laco  
Vážené komínářky, vážení komínáři,   žijeme ve zvláštní době, která se mimo jiné vyznačuje možností každého připojence dát světu okamžitě vědět, co si právě o čemkoliv myslí. Málokdy se jedná o příspěvky, které by významněji obohatily myšlenkové bohatství lidstva; spíše naopak. Sleduji-li na internetu některé debaty týkající se politiky, je zarážející, jaká míra netolerance, nenávisti, tuposti, chorého rozumu a duševních úchylek všeho druhu je tam ventilována. Tento trend prostupuje společností a jakkoliv jsem zastáncem názoru, že trocha uvážlivě dávkované nenávisti není na škodu (jak je patrné z mých starších ideoprojevů), zároveň jsem spolu s Pájím, šamanem kmene Bororo přesvědčen, že „Sta
17.11.2017   m.i.x  
Je to už takový pěkný zvyk, že se v listopadu schází adminstvo ke svému sněmu. Jednotícím prvkem letošního ročníku byla repetice. Nicméně jak praví staré přísloví: dvakrát nevytáhneš stejnou kramli.
Kdysi jsem udělal 2 otevřené blogy, které se evidentně neujaly a nikdo do nich nepřispíval, těžko říci nakolik to bylo netrefením se do tématu a nakolik mojí osobou. tyto blogy jsem tedy později smazal. Nicméně po dlouhé době to zkouším znovu, jelikož se mi dostalo zásadní inspirace a také by se to mohlo více trefit do poptávky zkomírající komínářské veřejnosti. Původně jsem plánoval napsat něco o zélandských horách a přimíchat do toho to trošku málo prekiontrie o které se tady dá mluvit, ale pak jsem od tohoto záměru odstoupil. Jednak o té prekiontrii by to tady bylo asi dost plytké ~
30.8.2017   m.i.x  
Největší cihelný komín světa a cesta k němu v pár fotografiích, několika slovech, jednom parodickém videu a deseti dnech čisté radosti.
obrazky pro radost.
New discoveries
New texts [CZ]
27.3.2020 13:13:18 MV

Budovy původního pivovaru uzavírají areál liteňského panství ze západní strany. Historie pivovaru v Litni se datuje od poloviny 16. století. V letech 1571–1950 byl provozován jako panský pivovar.

Masivní budovy z 19. století sloužily provozu tzv. parostrojního pivovaru (1880–1893). Polovina 19. století je dobou nebývalého rozkvětu českého pivovarnictví dosahujícího světového věhlasu. V té době se rozvíjí průmyslová výroba sladu i piva a dochází k výstavbě nových pivovarů – měšťanských, akciových i soukromých. Také Josef František Daubek, který zámek Liteň zakoupil v padesátých letech 19. století, štědře investoval do výstavby budov a technologií pro výrobu piva a lihu, a významně tak zmodernizoval liteňský parostrojní pivovar z poloviny 16. století. V roce 1877 postavená varna měla kapacitu 75 hl. V roce 1884 produkce piva stoupla až na 36 000 hl ročně.

Liteňské pivo se vždy těšilo dobré pověsti a „mladý pán“ Josef Šebestián Daubek na výrobu sám zkušeně dohlížel. Vyprávělo se v Litni, že „když on vařil pivo, tenkráte bylo ze všech dob nejlepší“.

Provoz pivovaru téměř zastavila první světová válka a po roce 1918 už produkce předválečných hodnot nedosáhla. Provoz byl ukončen v roce 1950 a byla zde vybudována stáčírna piva a sklad Staropramenu.

Budově pivovaru, která je krásným příkladem industriální architektury konce 19. století, dominují dva komíny. Přiléhá k ní budova dřívějších skladů, pod nimiž se skrývá labyrint rozlehlých pivovarských sklepů. V areálu panství stával rovněž lihovar; ten byl zbourán v roce 1965.

Dnes se budovy pivovaru nacházejí v havarijním stavu a jejich další využití v oblasti původního určení vyžaduje komplexní architektonickou rekonstrukci a moderní vybavení prostor.

 

(z webu Zámku Liteň)

27.3.2020 13:06:40 MV

Vodárna Liteň je funkční vodárna v Litni v okrese Beroun. Budova čp. 282 je situována v k. ú. Běleč u Litně u cesty ze Ženíškovy ulice v Dolních Vlencích východně ve směru na Běleč. Vlastníkem a provozovatelem je Městys Liteň. Vodárna a vodovod jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 104653 s účinností od 11. února 2012 jako vodovodní síť bývalého velkostatku.

Vodárna je přízemní budova se sedlovou střechou. U budovy je 29 m vysoký cihlový komín strojovny. Pro pohon čerpadla sloužily dva parní kotle. Byla postavena podle projektu z března 1894 jako čerpací stanice vodovodu pro velkostatek Liteň. Pravděpodobně od téhož roku funguje s minimálními úpravami déle než 130 let. Důvodem výstavby vodovodu a čerpací stanice bylo zajištění zásobování liteňského velkostatku vodou v době jeho významného rozšiřování o pivovar, sladovnu a lihovar, které realizoval Josef Šebestián Daubek. Do současnosti se dochovala původní budova, vodojem, propojovací vedení mezi studnami a vodojemem, jímací zářezy a sběrné studně. V roce 2013 byla instalována Naučná stezka Liteň a vodárna se stala jako technická památka zastavením zastavení A9 její zelené stezky na okruhu z Litně do Dolních Vlenců, Bělče a zpět do Litně.

Na historický vodovod je napojena většina domů v Litni. Čerpací stanice odebírá z prameniště přibližně 200 m3 pitné vody denně. Čerpaná voda je akumulována ve vodojemu před hydroforovou stanicí, nadbytečné množství je odváděno do potoka. Čerpací stanice zajišťuje pitnou vodu pro dolní tlakové pásmo liteňského vodovodu. Pro horní tlakové pásmo zásobující objekty ve vyšší poloze (v kopcích nad Litní) je voda jímána do vodojemu pod vrchem Mramor. K jímání je využíván zářez zpevněný vyskládaným lomovým kamenem pokračujícím kameninovým hrdlovým potrubím.

 

(z Wikipedie)

27.3.2020 04:08:46 Bourka

Komín je dle aktuálních satelitních snímků již zbořen.

26.3.2020 13:16:45 MV
Naše lázeňské služby jsou zaměřeny zejména na kvalitní zdravotnické služby lázeňské medicíny. Náš léčebný tým dosahuje výborných výsledků při léčbě pohybových problémů, zejména revmatoidní artritidy, Bechtěrevovy choroby či různých kožních onemocnění, jako je např. atopický ekzém či psoriáza.

Slatinné lázně Toušeň jsou tvořeny komplexem budov v uzavřeném lázeňském areálu s vlastním parkem a kolonádou. Celková ubytovací kapacita je 80 lůžek rozmístěných v hlavní budově, klidném pavilonu a dvou nových apartmánech.                    

V příjemné typické středočeské krajině na soutoku Labe a Jizery, 25 km severovýchodně od Prahy, byly v roce 1868 panem Janem Králíkem založeny lázně. Jako základní produkt byl využíván sirnoželezitý pramen, který je považován již od 13. století za léčivý.

 

(Z webu Lázní)

23.3.2020 15:49:30 starbreaker

Stávající válcový komín není původním komínem sladovny. Předtím na jeho místě stával oktagonální komín, který byl postaven zřejmě na počátku 70. let 19. století. Ten byl v rámci přestavby celého hvozdu v roce 1924 odstraněn a nahrazen současným válcovým komínem. Zajímavostí je, že projekt z roku 1924 původně počítal opět s oktagonálním komínem, ale v průběhu stavby bylo od záměru (zřejmě v souladu se soudobým trendem, kdy se již oktagonální komíny téměř nestavěly) upuštěno a byl vystavěn v té době typický komín okrouhlého profilu. Stahovací obruče byly osazeny dodatečně.

 

V červnu 2016 byly zahájeny záchranné práce na objektu sladovny. Během nich byla stržena havarijní část střechy, budou dozděny propadlé klenby a objekt opatřen novou (prozatímní) střechou. Na podzim téhož roku byly zahájeny projekční práce na kompletní rekonstrukci objektu. Mezitím se dočkal v rámci sanace nejkritičtějších části obnovy i krov hvozdu, včetně komína samotného. Tyto práce byly zahájeny v březnu 2020, kdy bylo obnaženo i samotné propojení klenby hvozdu a komína.

21.3.2020 18:22:27 danny666

patrně tento komín se bude bourat - dle objednávky ze dne 12. března 2020.

cena: 1 300 000 Kč s DPH (!).

19.3.2020 13:08:55 Mc

Komín dle dostupných informací byl vysoký 85 metrů. (jiný zdroj uvádí 80 metrů)

18.3.2020 20:43:18 Mc

Dle dostupných informací komín byl vysoký 225 metrů

 

Téměř rok byl zbourán 225 metrů vysoký komín krakovské teplárny

18.3.2020 09:35:03 Mc

Komín dle dostupných informací byl vysoký 120 metrů.

 

Během 150 dní byl pomalu rozebírán. (23.5.2017 - 20.10.2017)

 

Info: https://www.wroclaw.pl/rozpoczyna-sie-rozbiorka-komina-elektrocieplowni

16.3.2020 23:05:38 Mc

Komín dle dostupných informací byl vysoký 140 metrů.

3.3.2020 15:21:11 Ubikvist

Komín se aktuálně označuje jako "Kafkův komín".

14.2.2020 08:40:25 Honza

Objekt je již v soukromém vlastnictví, slouží částečně jako zázemí stavební firmy a dále v něm provozují volnočasovou organizaci, asi hlavně pro děti, Motyčkovic kliku (www.motyckovicklika.cz). Komín vyfrkuje, topí se tam dřevem.

10.2.2020 14:28:13 K.B

8.2.2020 v 10:00 komin odstřelen. 

 

Šťastnou cestu... 

 

 

2.2.2020 10:20:30 tomikp79

V lednu 1948 je v Borečku vystavěna Padáková stanice, do provozu je však uvedena až v roce 1949. Stanice byla detašovaným pracovištěm výsadkového učiliště ve Stráži pod Ralskem a zajišťovala balení, sušení a uskladnění padáků. Jednalo se o unikátní zařízení, kde musela být udržována stálá teplota a vlhkost vzduchu a bezprašnost.

1. října 1952 dochází k reorganizaci Padákové stanice na „Výzkumnou stanici a opravnu padáků“, kterou využívali jak výsadkáři, tak letectvo. Důvodem změny byla jednak reorganizace celého výsadkového vojska, a jednak přechod na sovětský způsob zacházení s padáky, kdy si padák vždy balil přímo výsadkář. Kromě sušící věže zde byla také balírna a sklad padáků, dílny, tělocvična, fotolaboratoř, ubytovací prostory, garáže, kuchyň s jídelnou a dokonce malé vězení

staženo z internetu

Online:
limit 10 min.