[menu]
Vstup pro registrované uživatele

Přihlašovací jméno

Heslo
Vítejte na stránkách [KO]komínové [DA]tabáze. Jedná se o ojedinělý projekt dokumentující industriální komíny v České republice i zahraničí. Data v databázi vznikají důkladným terénním průzkumem či studiem historických pramenů a procházejí systémem ověření a kontroly tak, aby byla zajištěna maximální přesnost a relevance. Tvůrce a autory obsahu motivuje především zájem o tyto specifické stavby, jakož i o industriální architekturu obecně. Do databáze přispívají členové Svazu českých komínářů.
Hledáte-li informace o komínech, je nejlépe začít v pregionech nebo použít mapu. Pokud naopak máte nějaké zajímavé informace, svědectví či fotografie, neváhejte nás kontaktovat.
Právě aktivní:
limit 10 min.
2015 část dmychadla a interiéru ze dvora podstavec (2015) 28.3.2015 dmychadlo
pohled do dmychadla 2015 2015 2015 2015 2015
Blog
16.3.2015   k.e.n  
 Tak jsme se dočkali! Počet prekionů, které KODA eviduje, se dnes přehoupl do pěticifří a následně na počátek jedenácté tisícovky. Ta desátá tentokrát přibývala poměrně volněji, než čtyři, pět předešlých, které se zvládly naplnit většinou během 12-14 měsíců. Té zatím poslední kompletní to trvalo téměř rok a půl.No a chvilku jsme se tu taky báli, že nastal KOnec SvěDA, KODA odmítala nové komíny zobrazit, ale nakonec zásah m.i.Xův z Pendolína mířícího k Chebu vrátilo KODU do starých kolejí. Vzhledem k tomu, že je od letoška přiskříplý vstup do svazu a nové potřebné divize jen tak nevzniknou (zejména Čína a Severní Korea ~
2.3.2015   m.i.x  
V posledních dnech (ne-li týdnech) jsem se opět dostal k tomu, abych trochu zapracoval na KODě. Sem tam si toho občas někdo i všimnul, zejména když mi to celé skoro na den spadlo :D Změn je spousta, ale jsou vesměs skryté kdesi pod několika pokličkami. I tak mi ale pár lidí říkalo, ať se to pokusím sepsat, aby si to každý nemusel objevovat postupně. Bude to tedy delší.
Za tento blog může breakee, který do mne již toho dne odpoledne nahustil, že bych měl ksichty z dokonalého legálu smržoveckého do kody vpašovat. Ač jsem původně nejevil ani pramalé nadšení, dávám nakonec na jeho radu. Komín známe, jeho fotky tedy nevkládám. Účastníky sice známe taky, ale narozdíl od komína jsou proměnní a někdy krásnější než jindy. Určitě nemám zachycené všechny, ale od toho je blog otevřený a proto se v případném vkládání dalších fotek neomezujte!
Článek o jednom z komínářů v časopise RESPEKT XXV/17/72
silně grafický obsah, klik pro víc!
26.2.2014   m.i.x  
V současné době probíhá demolice objektu #0505 (Holečkova 23, Praha - Smíchov). Místo jsem navštívil, trudné obrázky nafotil a nechtělo se mi tím zaplavovat debatu nebo kartu komína.
Ačkoliv si to téměř nikdo neuvědomujeme, s věcmi, které mohly vzniknout jen díky černému uhlí a koksu, se setkáváme každý den. Koks je produktem, který nemá v současnosti ani blízké budoucnosti alternativu. Současné technologie nejen že nejsou schopny koks plně nahradit, ale dokonce s ním i do budoucna vážně počítají. Druhá část* blogu je věnována principům a procesům výroby koksu. 
Na začátku byla kace. Až později padla myšlenka, proč nejsou ty zvláštní věže brány jako komíny. Tou dobou jsme o fungování koksoven nevěděli téměř nic. Tou dobou jsme si ale připomněli onu pověstnou prekiontrickou komplexnost. Po návratu do vlasti jsme začali vířit vody. Ačkoli jsme byli skálopevně přesvědčeni, že když to foukne tak krásný obláček mlhy*, musí to každý brát jako prekion, nestalo se tak. První část blogu je věnována tomu, jak to vlastně začalo ...
1.10.2013   starbreaker  
Kdo trochu sleduje číselnou KODA-řadu, asi málo ho překvapí, že to zase trvalo skoro přesně rok, co se naše databáze dne 30.09.2013 rozrostla o další tisícovku nových kousků. Ač máme třeba někteří pocit, že se utápíme ve zpuchlosti a svaz jde do háje, ono neutuchající nadšení objevovat a poznávat jako celek nekončí. Z uplynulé tisícovky si jistě kdekdo z nás vybaví skvostné kousky a dálné výpravy, které přinesly i celou řadu neprekio zážitků...
Další verze KODY (4.20) přináší mimo jiné i modul na zachycení situace soukomíní. Nechť tento blog slouží jako návod k použití a zároveň vysvětlení, jak je to celé myšleno.
10.000
Nové devirgace
Nové poznámky a texty
29.3.2015 00:29:12 RayeR

Pivovar stával ve svahu pod klecanským zámkem. - Písemně je klecanský pivovar uváděn až v polovině 18. stol., založen však byl podstatně dříve. V polovině 18. stol. ho spravovali tehdejší majitelé klecanského panství Gallasové. V té době vařil téměř 1000 hl piva za rok (přibližně stejně jako okolní panské pivovary ve Zdibech a Pakoměřicích), v době největšího rozkvětu uvařil až 5000 hl piva ročně. V 70. l. 19. stol. provozovala klecanský pivovar rodina Lendeků, produkce pivovaru se tehdy pohybovala okolo 2500 vystavených hl piva ročně, při velikosti varů 36 hl. To už ale podnik stagnoval. Malé pivovary v Drastech a Brnkách již sice nebyly v provozu, svou produkcí však klecanský pivovar ohrožovaly sousední pivovary ve Zdibech a Pakoměřicích. Právě konkurenční tlak rozšiřovaného a modernizovaného nosticovského pivovaru v Pakoměřicích nakonec způsobil, že poslední majitelé, bratři Benniesové, v Klecanech výrobu piva krátce před r. 1900 definitivně ukončili. Bývalý pivovar potom koupila rodina Felixů a zřídila zde pražírnu kávy, obchod a čerpací stanici U Felixů. - Budovy bývalého pivovaru, z větší části přestavěné, jsou ve městě zachovány dodnes. Objekt pivovaru tvoří tři za sebou řazené jednopatrové budovy, z nich prostřední je ve směru do stráně rozšířena o krátké křídlo (patrně původní chladící štok), v budově samotné pravděpodobně bývala varna, čemuž odpovídá i lehce navýšená střecha stavení. V zadní části pivovarského traktu bývala sladovna s přízemním humnem, přední budova (upravená r. 1906) sloužila k obytným účelům. Pivovar byl malebně přisazen ke svahu, v něm je zahloubena spilka a již nepřístupné sklepy s chodbou, která podle místní pověsti vedla až pod zámek nad pivovarem. - V bývalém obchodě U Felixů byl později umístěn Kovomat a truhlářská dílna. Dnes je objekt v dezolátním stavu.

zdroj

24.3.2015 11:20:23 lenkaseli

Založena asi někdy v 80.letech 19.stol, specializovala se na výrobu vah. V květnu 1948 chtěla areál továrny odkoupit od dědiců správa Pražských vzorkových veletrhů pro stavbu druhého veletržního paláce.

 

22.3.2015 22:42:21 Pich

Nejrači bych to napsal na debatu, ale rači si ulevim tu. Dá se to pak smazat.

Zmrdí skurvený, kam se na vás serou fašistický strejdomrdí! Rozbodat vám péra drátěnym ramínkem, zasypat solí, pouštět elektrošoky na varlata a na žaluda nechat kapat olovo!!

 

Brečel bych nad takovouhle demencí a arogancí. Fakt jo. Zbourat všechno tyvole. Nádraží zkrabicovat, jižák přemalujem na růžovo, Prior k zemi.. Už stačí jenom schodit Světovar a Klotze a můžem zapálit celou plzeŇ. Kurvy!!!!!

18.3.2015 11:46:59 danny666

Jsou poptávány firmy na demolici komína, takže se asi neplánuje jeho zachování.

17.3.2015 21:37:38 starbreaker

Vodárna byla uvedena do provozu roku 1894 jakožto "čerpací stanice" vody pro velkostatek v Litni. Svému účelu slouží dodnes a je hlavním vodovodním zdrojem pro veřejné potřeby obce. Denne z prameniště odebírá cca 200 kubíků. Samotný komín byl původně 17 metrů vysoký, ale patrně již na začátku 20. století byl nastaven o 12 metrů na současnou výšku.

17.3.2015 00:31:30 Bourka

Článek o původních majitelích a historii fabriky.

16.3.2015 21:20:10 _M_

Klempířskou dílnu založil Jindřich Karel Rudolf již r. 1875. Brzo nato získal nové prostory ve Ferdinandově třídě (dnes Klatovská, č. 5 a 7), které rozšířil a r. 1902 přebudoval v rozsáhlý instalatérský závod, jenž se v objektu udržel i po r. 1948. Na rohu Klatovské a Americké třídy mají budovy dodnes prakticky stejnou podobu jako na vyobrazení.

16.3.2015 12:19:52 _M_

Zde galerka na PlzDi.

16.3.2015 08:39:09 m.i.x

Krásný třístupňový komín z pálených cihel, takže zařazení mezi H-ranolky si možná tak trochu nezaslouží. Je to spíše takový čtyřboký cihlák.

15.3.2015 18:05:44 Adam

Maxhütte-Haidhof byla pojmenována po bavorském králi Maxmiliánovi II. Byla založena belgickou firmou T.Michiels, Goffard&Cie roku 1851 jako Eisenbahnschienenfabrik v odpověďi na stoupající poptávku po železničních kolejnicích. Součástí továrny byly pudlovny a válcovny. V roce 1863 byl provoz rozšířen do nedalekého Sulzbachu-Rosenbergu, kde je dodnes areál zachován jako technická památka (http://www.maxhuette360.de/). Od roku 1990 je v Teublitzu pobočka firmy Läpple, která zde lisuje především karoserie aut (Audi, BMW, DAF, Daimler, Porsche, MAN, Opel, Skoda, Webasto )

15.3.2015 12:26:12 m.i.x

Monolitický komín s poměrně atypickým podstavcem řešeným patrně pro podjezd vozidel pro odvoz popílku z jeho nitra. Dřík komína tedy neroste ze země, ale z železobetonové desky stojící na 4 nohách.

Kotelna je nefunkční s vyrabovaným a chátrajícím vnitřkem i vnějškem.

12.3.2015 12:32:20 m.i.x

Když budete zlobit, děti, přijde na vás bosá noha!

11.3.2015 22:02:50 Pich

Demolice komína zahájena v březnu 2015