Vítejte na stránkách [KO]komínové [DA]tabáze. Jedná se o ojedinělý projekt dokumentující industriální komíny v České republice i zahraničí. Data v databázi vznikají důkladným terénním průzkumem či studiem historických pramenů a procházejí systémem ověření a kontroly tak, aby byla zajištěna maximální přesnost a relevance. Tvůrce a autory obsahu motivuje především zájem o tyto specifické stavby, jakož i o industriální architekturu obecně. Do databáze přispívají členové Svazu českých komínářů.
Hledáte-li informace o komínech, je nejlépe začít v pregionech nebo použít mapu. Pokud naopak máte nějaké zajímavé informace, svědectví či fotografie, neváhejte nás kontaktovat.
Vstup pro registrované uživatele

Přihlašovací jméno

Heslo
dobové foto komín vpravo dobové foto 1986 (autor neznámý) Švestka... 17.3.2017 historický pohled
Opačný konec dmychadla (3/2017) Pohled do útrob (3/2017) 09/2014 nejbižší objekt dobové foto,kde je vidět,že to co v součastnosti  stojí,není komín nákres jedné z pecí Nedatováno
Blog
16.1.2017   Laco  
Vážené komínářky, vážení komínáři,   za rokem 2016 se zavřely dějiny a je možné bilancovat. Lze tedy říci, že to byl rok klidný, naplněný plodnou a tvořivou prací lezebnou a průzkumnickou, kde i Svaz českých komínářů přispěl svou nemalou hřivnou k všeobjímajícímu vesmírnému Dobru, Lásce, Štěstí, Spravedlnosti, Míru, Symetrii, Byndecismu a Marašigosondismu. Především o tom měl být tento ideoprojev, ale copak je to možné? Výdobytky komínářství jsou vytvářeny a vzdělávány všemi členy SČK, kteří na tom mají zájem. Hladký chod, legislativa a technická podpora tohoto blahodárného konání je dnes v rukách dvou subjektů - vedení SČK a kolegia adminů KODA. Atmosféra kolem komínářství ~
29.11.2016   m.i.x  
Rok se s rokem sešel a nebylo zbytí, aby se sešlo i adminstvo k rokování nad minulostí, současností a budoucností stroje, co pohání svět.
31.10.2016   Denisa  
28.10.2016 se uskutečnil již 13. ročník MTV, tentokrát na jihu Moravy. Troufám si říct, že akce byla i přes počáteční nepřízeň počasí povedená a jelikož se jí účastnil nejeden příznivec fotografie, určitě by stálo za to se podělit o záběry z obou papíren. Tak směle přidávejte :)
Nejsem moc dobrý vypravěč, ale v době neustálého bourání komínů jsem se rozhodla udělat fotoblog o naší společné opravě sladovnického komínu v pivovaru Dalešice. Vše začalo už na společné "retro akci" v březnu tohoto roku. Dohodli jsme se s paní provozní, že komín obhlédneme a vymyslíme, jak zamezit masakru, který po sobě zanechávají holubi. A nakonec se z toho stala nekolikadenní fuška, která ale za výsledek stála.
V srdci podšumaví, schovaná ve stínu lesa, nachází se na kraji vápencového lomu (spíše tedy lomečku) bývalá vápenka rodiny Mrázů. I když je jen dvě stovky metrů od jedné z hlavních silnic vedoucích do lůna lyžařských areálů, je všem zrakům víceméně skryta. Vápenka pochází z třicátých let, moc slávy si díky válce a létům následujícím neužila, navíc v padesátých letech vyhořela, a tak už nějakých padesát, šedesát let je ponechána napospas přírodě. Jednou za pár let je její okolí prořezáno, ale samotné tělo pece s komínem celá ta léta zarůstalo všemožným bejlím, až nebyla v podstatě vůbec vidět. 
Zdar a sílu. Bylo mi vyčteno, že komíny v pexesu nejsou voznačený, vo co se jako jedná a že by lidi rádi věděli. Přiznam se, že jsem něco takovýho taky chtěl, ale tiskař a vůbec všichni co se kolem toho kdy motali, mi řekli, že to na vobrázku bude vypadat hrozně blbě, budou to malý nečitelný písmenka, nebo budou velký čitelný, ale nebude vidět vobrázek a mam se na to radši vykašlat, potažmo vysrat. Taky jsem k tomu moch nechat vytisknout brožurku poučnou, ale já osobně bych jí ztratil ještě před rozbalením pexesa, proto nejsou nikde žádný popisky, ani brožurka.   Toliko na vysvětlenou ~
13.3.2016   kusovka  
Jan, Ev. 5, verš 12.: "Život grafikův jest pln utrpení a bídy."   Jako zářivé slunce pak jeví se práce pro pivovar v Dalešicích. Slovo dalo slovo, holubi s emaily se párkrát proletěli a legálu nic nebránilo. Třináctého dne březnového může býti sněhu po kolena, stejně jako mohou ženy odhazovati své kabátky a svůdně odhalovati kotníky, ba i kolínka vstříc slunečním paprskům a chtivým pohledům komínářovým. Oblačná obloha a 3 stupně páně Celsia jsou v neutrálním spektru. Služebně starší komínáři oprášili své kořební oblečky z počátku prekiokariéry, ostatní pak vykradli skříně babičkám a dědečkům. V předem stanovených a přesných 10:04:52 jsme se ve ~
Čapí hnízdo, kauza, která v těchto dnech plně zaměstnává média. Není snad plátku, jenž by nepřinesl nějaké ty zcela zaručené informace o podivném podhoubí tohoto prý nejlepšího projektu jistého slovenského kobliháře a výrobce vixlajvantových uzenin. Třeba tu, tady, zde, onde, tam či tutam.
14.1.2016   Laco  
Mezi komínáři jsou venčena témata rozličná, což bývá často jev napomáhající tříbení profesnímu i osobnostnímu.  Tu nelze opomíjet ani úkazy zdánlivě menšího významu a aktuálnosti, které život komínolezce provázejí od výstupu k výstupu, pro některé tedy téměř každodenně. Odhlédněme od již rutinních informací o typech, technických a přístupových specifikách či bezpečnosti polezných objektů a areálů a věnujme se tématu dosud opomíjenému, jímž jsou naši bezděční spolulezci z živočišné říše. Protože komínář by se měl zajímat, s kým leze. A taky proto, že na komínech zavládla konečně harmonie, byť si toho asi moc lidí nevšimlo.Vynechme ptactvo, jehož zástupci, opatření křídly, spadají ~
9.1.2016   Laco  
Vážené komínářky a komínáři, rok 2015 je za námi a každoroční porce nenávisti v podobě tradičního ideologického novoročního projevu Vás právě teď čeká. Dá-li se říci, že lidem jako živočišnému druhu nebývale často hrabe, v podivných profesních či zájmových sdruženích, jako je to naše, to platí mnohonásobně. Kromě tradičních jedinců, kterým straší ve věži jaksi permanentně, tu máme osoby, jejichž bizarní duševní veletoče vystrčí svou kouzelnou hlavu jen čas od času - i tak se nám v tomto oboru dostává nebývale vysoké kvality a výživnosti. Za všechny si připomeňme třeštění Plzeňské divize, jejíž straničtí a vládní představitelé striktně žádali, aby veškeré výstupy na ~
Nové devirgace
Nové poznámky a texty
22.3.2017 15:08:28 petrsvo

Informace o dějinách továrny:

http://www.islandklub.com/article_271 

20.3.2017 02:40:17 RayeR

Část areálu byla prohlášena za kulturní památku. Město u soudu obhájilo územní plán a obchodní centrum se zatím stavět nebude, viz zde.

19.3.2017 18:21:40 Bourka

Schváleno jako PP na základě rozsáhlé diskuze a dodání potřebných podkladů. Komínem tedy nejsou dosud stojící pece, byly jím všam trubičky, které dříve pece doplňovaly, a kterými byl zajišťován odvod spalin.

17.3.2017 18:02:20 tomikp79

bourá se : http://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/456619/misto-capu-se-na-komine-v-praze-usadil-bagr-jak-se-tam-dostal.html

11.3.2017 17:53:22 kusovka

V překladu klasická teplárna.

5.3.2017 23:14:22 Ubikvist

Budovy postupně strhávány.

Hlavní budova (03/2017) mohutně podepřena výdřevou, aby se nesesula do vozovky. Areál je jinak využíván místní pilou.

Komín lehce ubourán (vhodné znovu zaměřit), zadeklován a nad to nastaveno čapí hnízdo. S komínem se nadále počítá díky čápům, kteří zde pravidelně hnízdí ...

5.3.2017 21:15:51 Ubikvist

Komín již nevyužíván (zda komín slouží jako záloha nebylo zjištěno).

Přechodem na plyn došlo k výstavbě dvou malých plechových komínů (viz 1. fotka).

21.2.2017 21:52:20 Pertla

Důl František uzavřen r 1896, budova uprostřed nynější Sládečkovo muzeum, dříve byty pro úředníky Poldi.

Zdroj: (FB - Rudé Kladno (1948 - 1989) )

11.2.2017 18:35:29 tomikp79

Počátky textilní výroby v Berouně spadají do let 1835 až 1840, kdy Aron Dormitzer postavil vedle Červeného mlýna na vodním náhonu z Litavky koželužnu a později přádelnu bavlny. Postupně se ale podnik zadlužil a směnky odkoupili bratři Moritz a Friedrich Kubinzky.

Výroba v té době probíhala v tříposchoďové budově s přidruženou kotelnou a strojovnou parního stroje a prostorem pro původní vodní kolo na náhonu. V provozu zde byly v počátcích spřádací stroje s 6500 vřeteny. Roku 1842 zde byla uvedena do provozu malá tkalcovna. Díky tomu budova dostala označení "stará tkalcovna".

Roku 1862 byla pro rozšiřující se provoz postavena nová třípatrová budova, kam se přestěhovalo a rozšířilo přádelenské zařízení z budovy "staré tkalcovny". Součástí byla i elektrárna se dvěma výraznými komíny. Díky vzrůstající prosperitě závodu byla hned roku 1865 postavena budova "vysoké přádelny" a předchozí budova sloužila jako "nová tkalcovna".

Vysoká přádelna byla původně čtyřpodlažní, až roku 1897 bylo postaveno páté patro a s ním i dopravní výtahy a věž s vodojemem automatického hasícího systému. V provozu zde bylo 27 000 spřádacích vřeten.

Díky nárůstu výroby po odeznění krize byl roku 1880 postaven první sál "nízké přádelny" zvané podle provedení stropu též shedová přádelna. Druhý sál byl přistavěn roku 1884. Istalovány zde byly spřádací stroje o 23 000 vřetenech. Součástí "nízké přádelny" byla také kotelna, elektrárna s parní turbínou a strojovna parních strojů.

V 90. letech 19. století byla postavena budova dílen se zámečnickými, truhlářskými a řemenářskými provozy a kancelářemi.

Rozmach výroby se projevil potřebou dalších hal. Roku 1910 byl postaven první sál "nízké tkalovny", který byl roku 1924 doplněn druhým sálem. Bylo zde instalováno 1296 stavů s roční výrobou jeden milion metrů tkanin.

Období druhé světoé války nejprve přineslo firmě zisky, ale následně došlo k utlumení výroby a sály "nízké tkalovny" byly využity firmou Siemens - Schuckert pro elektrotechnickou výrobu.

Konec války přinesl pro textilku značné škody. Při spojeneckém náletu 17. dubna 1945 byla úplně zničena "nová tkalcovna" a značně poškozena "nízká tkalcovna". Nová tkalcovna už nebyla obnovena a na její místo zůstalo prázdné.

Po válce byla textilní továrna znárodněna a začleněna do národního podniku COTONA, sdružení bavlnářských závodů Praha. Výroba v té době dosáhla 7,5 milionů metrů tkanin ročně. Roku 1958 v rámci reformy hospodářství byl berounský podnik převeden jako závod 02 národního podniku TIBA Dvůr Králové nad Labem. Výroba se přeorientovala od bavlněného zboží k zpracování umělé stříže.

Roku 1993 byl podnik privatizován. Nastal ale všeobecný úpadek a roku 2002 bylo rozhodnuto o zastavení výroby. Areál sloužil jen pro skladovací účely do roku 2007, kdy došlo k vyhlášení konkurtu na majitele.

11.2.2017 18:33:01 tomikp79

Společnost byla založena 25. 2. 1919. Zpočátku se věnovala opravá letadel, ale později zde byl vyroben i vlastní stroj Aero A-1. Rozšiřující se výroba byla přenesena do Prahy-Vysočan a také do nedalekých Kralup nad Vltavou.

11.2.2017 18:30:44 tomikp79

Cukrovar založil roku 1853 Šalomoun Huber. Hlavní rozmach ale nastal po roce 1891, kdy se stal majitelem cukrovaru Bernard Mandelík. Provoz cukrovaru se udržel do roku 1985. Značně zdevastovaný cukrovar vydržel stát do roku 2012, kdy byla zahájena demolice. Dnes už jen železniční vlečka do nikam a osamocený komín připomínají, že zde byl jakýsi industriální objekt.

11.2.2017 18:29:17 tomikp79

Nejstarší písemná zmiínka o pivovaru pochází z listiny datované k roku 1590. Vzhled nejstarší zachované části, barokního průčelí nalevo od vjezdu, je z přestavby okolo roku 1680.

Po dlouhé roky byl pivovar pronajímán, až roku 1884 ho odkoupili Antonín a František Klusáčkové, kteří násleujícího roku založili "továrnu na výrobu sladu". Vaření piva bylo postupně omezováno, konkurence v Českém Brodu byla silnější. Sladovna ale pod vedením rodiny Klusáčků vyráběla až do znárodnění v roce 1948. Následně byl provoz zachován a podnik byl začleněn pod Obhodní sladovny Praha n.p.

Roku 1992 byla sladovna navrácena restituci rodině Klusáčků. Roku 2010 proběhla velká modernizace a výroba sladu zde probíhá stále. z Původních dvou hvozdů je v provozu jen jeden, druhý slouží jako sklad.

11.2.2017 18:27:14 tomikp79

Pivo se v Dražíči vařilo už od 17. století. A to v malém pivovaru, který příslušel ke zdejší trzi, později zámku. Vaření piva bylo ukončeno až v 19. století, kdy byl objekt pivovaru přebudován na lihovar. Ten byl v provozu do 70. let 20. století. Následně objekty přešly pod místní JZD, které zde zřídilo zámečnickou přidruženou výrobu.

Nově byl pivovar uveden do původního provozu po rozsáhlé rekonstrukci roku 1998. Strojní zařízení pro varnu na 5 hl mladiny dodaly Pacovské strojírny. Roční výstav je maximálně 1200 hl piva.

11.2.2017 18:26:07 tomikp79

Historie vaření piva v Mirošově se datuje od roku 1588. Zámecký pivovar byl postaven roku 1749. V té době panství spadalo pod vídeňskou dvorní komoru. Pivovar byl zařízen na svoji dobu podle nejnovějších sladovnických a pivovarských technologií.

Roku 1868 zbirožské panství odkoupil Henry Bethel Strousberg, který se stal i vlastníkem Mirošova. Kromě dolů a koksovny značně pozvedl i zdejší pivovar (co měli horníci dělat po šichtě? zajít na jedno).

Po krachu vídeňské burzy roku 1875 a Strousbergově bankrotu se panství a pivovar dostaly do držení Josefa Colloredo-Mansfelda, následně Mirošovského kamenouhelného těžařstva. Po ukončení těžby uhlí a přenesení činnosti těžařsta na jiné lokality pivovar rychle vystřídal několik majitelů, až roku 1927 poslední vlastník, Max Maendl, vaření piva ukončil.

11.2.2017 18:21:21 tomikp79

Černý Kostelec byl na městečko povýšen roku 1489, kdy mu bylo uděleno i právo várečné. Současný pivovar byl vybudován po ničivém požáru roku 1836 a do provozu byl uveden roku 1840. 

Právě aktivní:
limit 10 min.