Měřením zjištěno 14,2m. Pro zamezení budoucího proměření na 15m zanesen do kody a dosazen status QV.
Welcome at KODA - the world's largest smokestack database. KODA is unique project focused on documentation of smokestack in Czech republic and abroad. Our knowledge is based on fieldwork done by our members/contributors and study of historical resources. They are passed through validity control to ensure maximal accuracy and relevance.
Creators and authors of this web are keen on chimneys and industrial architecture. Do not hesitate to contact us if you have any question or problem related to this kind of architectural creations. We will use our resources and experience to do our best for their conservation an useful sustainable existence. The database and our work has never any commercial, political ambitions and should never be linked with any type of activism. Our contributors are members of Svaz českých komínářů (= Czech chimney climbers) based in Czech republic, Europe.
Začátkem června měl na filmovém fulldome festivalu v Brně premiéru můj kraťas The Factory. Není to přímo o komínech, ale je to oslava industriální poetiky jako takové. | ![]() |
S Bouřkou si občas (pravda, mírně řečeno alibisticky) posteskneme, jak blog skomírá a jak už dlouho nikdo nic nenapsal a jak to bylo pěkný, když z každý větší akce byl blog a jak tohle a tamto...Nu, ale když nám letos lezba začíná zase hezky ožívat (snad to není jen můj pocit), co i ten blog zkusit oživit? Za formulace úřednicky zdegenerovaného projevu se případně omlouvám, každopádně si myslím, že akce jako letošní běžkoprekio si blog zaslouží, nechť tedy řádky a hlavně fotky promlouvají a přenesou nás i vás zpět do únorových dní na Šumavu. | ![]() |
V roce 2012 me k.e.n nabadal at udelam post s prebaly desek zobrazujici industrialni tematiku. Noa ted koukam na debatu a tema evidentne zije furt. inu dobra, budiz blog - at je to na jednom miste. | ![]() |
Je to už takový pěkný zvyk, že se v listopadu schází adminstvo ke svému sněmu. Jednotícím prvkem letošního ročníku byla repetice. Nicméně jak praví staré přísloví: dvakrát nevytáhneš stejnou kramli. | ![]() |
Největší cihelný komín světa a cesta k němu v pár fotografiích, několika slovech, jednom parodickém videu a deseti dnech čisté radosti. | ![]() |
obrazky pro radost. | ![]() |
Video odstřelu komína - začína cca v čase 4:10 https://www.youtube.com/watch?v=UYScjbaNTPY.
Lihovar asi z poloviny 20. století se nacházel hned vedle později postavené sušárny, která ještě dnes stojí. Budova lihovaru byla zbořena někdy před osmdesátými lety i s kotelnou a komínem. Ten měl podle svědků kruhový profil bez soklu a snad i bez hlavice. Výška byla 27m.
Edit 2021: komín měl sokl i čh. Lihovar zbořen v 60. letech.
Dnes má celý areál jiné využití.
Webový výtah dat z obecní kroniky:
1950 - n.p. Jihočeské lihovary
1956 - n.p. Fruta
1960 - v červnu započata výstavba sušárny brambor a mléka
1970 - rozhodnutí o zrušení sušárny pro neefektivnost
1971 - sušárna (i s lihovarem?) prodána podniku Domáci potřeby jako sklad
V osadě Ferdinandov (Ferdinandstal), dnes součásti Hejnic (Haindorf) stojí dodnes objekt bývalé trhárny a přádelny Franz Hanisch. V roce 1945 byla továrna, stejně jako řada dalších v regionu, vyvlastněna a majitel vzápětí i s rodinou obdržel dne 9. července 1945 výzvu k odsunu. Ten se mu však nakonec vyhnul, neboť nešťastný Hanisch, kterému nebylo povoleno pracovat zde ani jako prostý dělník, se v lese nad svou, už bývalou továrnou, zastřelil.. Do transportu šla tedy pouze jeho vdova. Objekt byl po válce ještě různě využíván, naposledy jako provoz Kovovýroby.
ubouráno: https://www.uzsvm.cz/uzsvm-v-nachode-zajistil-odstraneni-casti-nebezpecneho-tovarniho-kominu
Pivovar fungoval v Podmoklech od roku 1654 a výrobu ukončil v roce 1942. Původně se jednalo o vrchnostenský pivovar, později se vystřídal v rukách řady soukromých majitelů, v posledních desetiletích provozu patřil rodině Hlaváčkových.
Komín byl opraven v létě 2011.
Zajímavý článek o historii komína.
Pivovar fungoval v Krásné Lípě mezi léty 1877 - 1949. Vařila se zde desítka zvaná Schanfbier. V 70. letech byl celý objekt srovnán se zemí. Trochu jako přizrak se vynořil v roce 1997, kdy stavebníci počali kopat základy pro první (dnes zelený) z nových bytových domů. Tehdy byly kompletně odkryty základy bývalého pivovaru a řada mladších obyvatel města se dozvěděla, že zde býval pivovar. Staré základy sice přinesly pár problémů při výstavbě nového domu, přesto byl dokončen a po pivovaru tak definitivně nezůstalo jediné památky.
Na historii pivovarnictví v Krásné Lípě navázal až v roce 2013 otevřený Křinický pivovar, který však vaří o pár desítek metrů jinde, na Křinickém náměstí.
Pivovar fungoval v Krásné Lípě mezi léty 1877 - 1949. Vařila se zde desítka zvaná Schanfbier. V 70. letech byl celý objekt srovnán se zemí. Trochu jako přizrak se vynořil v roce 1997, kdy stavebníci počali kopat základy pro první (dnes zelený) z nových bytových domů. Tehdy byly kompletně odkryty základy bývalého pivovaru a řada mladších obyvatel města se dozvěděla, že zde býval pivovar. Staré základy sice přinesly pár problémů při výstavbě nového domu, přesto byl dokončen a po pivovaru tak definitivně nezůstalo jediné památky.
Na historii pivovarnictví v Krásné Lípě navázal až v roce 2013 otevřený Křinický pivovar, který však vaří o pár desítek metrů jinde, na Křinickém náměstí.
Článek na stránkách České společnosti ornitologické ke vzniku nové podložky pro čápy.
Byť se komín technicky vzato dnes nachází již na katastru obce Lomnice, byl pro jednotu názvů komínů v původním areálu zvolen název, který nesl samotný VÚ, tedy Dětřichov nad Bystřicí.
Dle sdělení vrátného byl komín odstřelen na jaře roku 2020.
Informace z katalogu NPÚ: Dům vznikl v letech 1924-25 jako novostavba pro účely České obchodní společnosti (Bömische Handels-Gesellschaft). Ústecká pobočka společnosti byla založena roku roku 1910, jejím ředitelem byl až do své smrti v roce 1923 básník Jan Machalický.[1] Projekt sídla pobočky zhotovil známý architekt Osvald Polívka, mj. spoluautor pražského Obecního domu. Je možné se domnívat, že zakázku získal díky svému tchánovi Tomášovi Černému, jenž byl mimo jiné náměstkem předsedy správní rady Živnostenské banky.[2] V průběhu 20. století se v budově vystřídalo několik institucí počínaje Živnobankou (spoluvlastník již od počátku), od roku 1938/39 Dresdner Bank[3], v roce 1940 se v mansardě chystal usídlit Říšský stavební úřad, následoval Krajský výbor KSČ. Po sametové revoluci užívala objekt banka IPB, později ČSOB. Po odchodu ČSOB zůstal dům prázdný. V roce 2010 bylo přízemí upraveno architektem Lubošem Kotišem pro obchodní účely (AAA oděvy atp.).
Soukomíní prvních dvou megalofobií (z celkem šesti postavených).
Chladící věže č. 1 a 2 byly postaveny v roce 1916 a v témže roce byly uvedeny do provozu společně s prvními čtyřmi kotli.