Komín zbořen po podstavec metodou postupného ubuorávání v prvním týdnu listopadu 2022.

Jednalo se o nedokončenou tepelnou elektránu. Komín dle informací byl 150 metrů vysoký.

Další info na stránkách:

https://izhlife.ru/curious/44661-izhevchanka-yana-ivanova-v-chest-kotoroy-nazvali-legendarnuyu-trubu-v-izhevske-moe-imya-pisali-bez-strahovki.html

Cukrovar byl zřízen akciovou společností roku 1872. Brzy přešel do soukromého vlastnictví. Asi v r. 1888 jej koupil říšský Němec dr. Artur z Wertherů. Ten jej prodal po 1. světové válce Taurigovi, majiteli cukrovaru u Kutné Hory. Taurig pak prodal právo vařit cukr Svazu cukrovarníků, strojní zařízení do Itálie a budovy i pozemek staviteli Kočimu. Na místě cukrovaru stojí autobusové nádraží a nová výstavba. (Zdroj: kronika Radotína a https://cs.wikipedia.org/wiki/Cukrovar_Radot%C3%ADn )

Komín v areálu kasáren Kříženec byl součástí demolice objektu uhelné kotelny. (informace z Provozního střediska 0320 Plzeň – Ministerstvo obrany, Agentura hospodaření s nemovitým majetkem, 3. 11. 2022)

"12. ledna 1966 ve 12:50 hodin zazněl v prostoru staré radotínské cementárny výbuch a osmdesátišestímetrový komín se začal neochotně naklánět a padat k zemi. Jen o dva metry minul předem vypočtený směr pádu. Destrukční skupina vojenských staveb Praha, vedená inženýrem Jaromírem Dostálem tehdy počítala dobře - byl to největší komín, jaký do té doby u nás bourali. Do spodní části komína o průměru 12 metrů uložili 190 náloží permitu. Bezmála tři vteřiny trvalo, než dopadla na zem poslední ze 400000 specielních cihel, které byly do stavby komína uloženy." (zdroj: Kronika Radotína)

Továrnička na dehtovou lepenku ke krytí střech byla postavena v roce 1908. Firma zněla: Wildmann a Preis. Po znárodnění se pod firmou Trinoleum vyrábělo plstěné linoleum na podlahy a vzorkované pragoleum. (zdroj: Kronika Radotína)

Video z demolice cementárny je na https://www.ceskatelevize.cz/porady/1130615451-ceskoslovensky-filmovy-tydenik/217562262700016/

Dle informací současného starosty se škola začala stavět v roce 1970, provoz zahájen 1972 a komín byl postaven zároveň s touto školou.

Demolice ve druhé půli listopadu 2017.

Společnost JANKA Radotín navazuje na tradici jednoho z nejstarších výrobců vzduchotechnických a klimatizačních zařízení na světě, kterou založil Jan Janka v roce 1872 v Praze jako původní klempířskou dílnu. Později v roce 1907 byla výroba přesunuta do Radotína a firma pokračovala v úspěšném rozvoji. Po druhé světové válce byl podnik znárodněn a rozšířen. V porevolučních letech procházel privatizací a náročnou restrukturalizací. Nový provoz stojí nedaleko původního (zdroj: janka.cz). Dnes je v budově původní továrny prodejna Billa a několik dalších firem

K demolici cementárny i komínů došlo mezi lety 1963 a 1966

Závod byl v letech 1947 – 1949 částečně rekonstruován, byly zdemolovány staré komíny a místo nich postaveny nové na jiném místě.

V roce 1871 založila Pražská akciová továrna na hydraulický cement v Praze závod na výrobu cementu. Okresní hejtmanství na Smíchově vydalo stavební povolení dne 14. října 1871. V místě původních vrchnostenských vápenných milířů, dnešní centrum Radotína, byly postaveny první budovy nové cementárny na výrobu portlandského cementu

V roce 1959 byla zahájena výstavba nové cementárny mimo centrum Radotína v Lochkově. Ve staré cementárně byla ukončena výroba v roce 1963 do roku 1966 byla provedena demontáž a demolice objektů. Byly zachovány pouze dvě administrativní budovy a dva menší objekty.  (zdroj: wikipedie)

Zakladatelem radotínské „Vindyšovky“ byl činorodý továrník a sokol Josef Vindyš. Zdejší továrna se otevřela roku 1910 a v době svého největšího rozmachu zásobila svými výrobky nejen české sokoly, ale exportovala jak do Evropy, tak i USA. Její výrobky oplývaly nebývalou kvalitou, což dokazuje i fakt, že se ještě stále dají najít kousky, které dodnes plní svůj účel. (zdroj: prazdnedomy.cz)

"Součástí rekonstrukce a modernizace závodu LIAZ za 92 milionů Kčs byla mimo jiné stavba nové mazutové kotelny, nové parní rozvody po závodě, parovod do nářaďovny s stavba komínu za 1,215 milionů Kčs o výšce 90 metrů. Projekci a realizaci zajistila Teplotechna Olomouc v roce 1970. Následovalo zrušení všech malých nevyhovujících kotelen a komínů. S rozvojem telekomunikací posloužil vršek komínu (ochoz) jako retranslační stanice s velkým dosahem. Do projektování komínu zasáhly nové předpisy z oblasti životního prostředí. Kotelna, i když nespalovala uhlí s množstvím popílku, ale mazut, kde je ve spalinách popílek
minimální, měla ve výsledku komín o výšce 90 metrů. Největší v okruhu desítek kilometrů. Vyšší v té době, přes 100 metrů, měla jen ŠKODA Mladá Boleslav. Základ komínu je železobetonová kruhová deska s odlitým železobetonovým tubusem vysokým pět metrů nad terénem. Potom pokračuje nosná část komínu skládaná z betonových prefabrikátů s vloženou ocelovou výztuží. Vnitřek komínu měl šamotovou vyzdívku. Protože byl vyšší než cukrovarský komín, musel byt vršek červenobíle natřen a v noci mít červené osvětlení. Během provozu komína byl problém s jeho údržbou. Ze začátku ji ve výšce prováděli horolezci. Po několika letech provozu se přešlo, z ekonomických důvodů, od mazutu k zemnímu plynu. Podmínkou ale bylo, že se musí vysokotlak zemního plynu přivést potrubím z vysokotlakého potrubí od Horky až do závodu, postavit regulační stanice a v komíně vybourat šamotovou vyzdívku a nahradit ji novou, odolávající spalinám zemního plynu. Ochoz u hlavy komínu hned na začátku budování spojovací sítě obsadily retranslační stanice a majitel
komína měl postaráno o nájemné. Buď je výše nájemného tak veliká, nebo je aktuální majitel komína dlouholetou smlouvou, a tak postavil v průčelí závodu novou kovovou retranslační věž o asi poloviční výšce
komínu. V průčelí závodu se moc dobře nevyjímá, spíše ho hyzdí. Po zprovoznění věže může se teprve bourat komín a stavět hala „D“. Vzhledem k malé výšce věže oproti komínu, jsou již nyní pochybnosti o kvalitě přenosu signálu. Dříve, když jeli liazáci po výše položených silnicích v okolí, viděli a orientovali se podle komínu, kterým směrem se nachází jejich, nyní již bývalé pracoviště. Poslední monument a vzpomínka na LIAZ bude zničena." - zdroj: Vratislav Šverma