Komín byl postupně rozebrán během srpna a září 2008.

Historie Roudnického pivovaru

Založení pivovaru

První písemná zmínka z roku 1302 dokládající výrobu piva dokonce o 36 let předchází první písemný záznam o pěstování vinné révy na Roudnicku. V roce 1589 získal roudnické panství Vilém z Rožmberka, který položil základy k dalšímu rozvoji pivovaru zakoupením čtrnácti spálenišť pod hradem. V té době se v Roudnici vařilo bílé pšeničné pivo, které bylo dodáváno do 68 hospod a šenkovních domů ve městě a v okolí.

Výstavba nového pivovaru

Dalším důležitým mezníkem roudnického pivovarnictví byla výstavba nového pivovaru Václavem Eusebiem z Lobkowicz. Dle plánů italského architekta a stavitele Antonia della Porta byla stavba v roce 1676 započata a do plného provozu byla uvedena po dvanácti letech. Ve své době patřil nový pivovar k největším v Čechách. Hlavní budova měla délku přibližně 100 metrů a dvě postraní křídla vybíhající k Labi o délce 31 metrů. Celkové náklady na stavbu pivovaru činily 15858 zlatých, což představovalo téměř polovinu nákladů spojenou s náročnou barokní přestavbu roudnického hradu v letech 1652-1684.

19. století

K velkým stavebním úpravám budovy pivovaru došlo v polovině 19. století v souvislosti s výstavbou železnice z Prahy do Podmokel. Tehdy kvůli položení trati byla stržena obě křídla pivovaru. Náhradou za zbořená křídla byl pivovar prodloužen směrem k Bezděkovu a získal tak současný půdorys. Na konci 19. století pivovar produkoval kolem 40 tisíc hektolitrů piva ročně. V těchto letech se zde vařilo pivo deseti, jedenáctistupňové a dále buď dvanácti nebo šestnáctistupňové. V důsledku světové hospodářské krize klesla produkce piva v 30. letech 20. století na 25 tisíc hektolitrů ročně.

Pivovar tehdy nesl název „Pivovar a sladovna v Roudnici n. L. Max Lobkowicz“. Po okupaci Československa byl pivovar stejně tak jako ostatní majetek Lobkowiczů zabaven nacisty, jelikož tehdejší majitel roudnického zámku Maximilián E. Lobkowicz působil v diplomatických službách exilové vlády v Londýně.

20. století

V roce 1948 byl veškerý majetek Lobkowiczů, tedy i pivovar v Roudnici n. L., znovu odejmut tentokrát vládnoucím komunistickým režimem. Pivovar byl začleněn do státního podniku Krušnohorské pivovary. Postupně byl kvůli reorganizacím začleňován do dalších státních podniků, např. Litoměřicko-Ústecké pivovary, Severočeské pivovary atd. Uzavřením lahvovny v roce 1973 byla ukončena po takřka tři sta letech výroba piva v Roudnici. Do prostoru pivovaru byla poté převedena výroba nealkoholických nápojů z Bezděkova. V roce 1974 byl pivovar poškozen požárem. Provoz sladovny pokračoval do roku 1976, sodovkárna byla uzavřena v roce 1984. Po pádu komunismu byl objekt bývalého pivovaru vrácen Lobkowiczům. Pivovar byl naposledy těžce poznamenán velkou vodou z roku 2002, kdy hladina vody v objektu dosáhla výše 1,5 metru. V současné době je majitelem pivovaru soukromá společnost pana Johna D. Baileyho, která tento objekt prakticky nespravuje, o čemž svědčí naprosto katastrofální stav objektu. Této původně raně barokní technické památce akutně hrozí odejmutí památkové ochrany a následná demolice.

Podřipské muzeum připravuje pro tento rok obsáhlou expozici věnovanou pozoruhodné historii roudnického pivovaru. Výstava bude zahrnovat velké množství obrazového materiálu, nebudou chybět ani různé předměty spojené s provozem pivovaru. Zda tato výstava bude poslední tečkou nebo předznamená začátek nové existence budovy pivovaru ukáže jen čas.

K tématu roudnického pivovaru vám přinášíme názor městského architekta Ing. arch. Jana Drahozala:

Co se zámeckým pivovarem je velmi podobná otázka jako co se zámkem. Pro mě osobně má však opačnou odpověď. Podle mého názoru je technický stav pivovaru extrémně špatný, má složitou situaci a jeho možné využití je velice problematické.

Tento objekt je nemovitou kulturní památkou a není v majetku města. Bez ohledu na majetkoprávní aspekty a legislativní rámec zasahuje tato stavba do veřejného prostoru a je obecným tématem občanů Roudnice. Pro mne by byl ideálním postupem zrušení statutu kulturní památky, demolice a následné využití jako vícefunkční objekt při zámku, nádraží a v těsné vazbě na náměstí. Naprosto chápu, že se mnou bude mnoho lidí nesouhlasit, ale město má důležitější památky, které jsou v nesrovnatelně lepším stavu, a které se dají stále užívat. Zámecký pivovar byl již dávno zasažen výstavbou železniční dráhy a nádraží. Poděbradova ulice ve skutečnosti vede původním dvorem pivovaru a zbylé objekty jsou tak zanedbané, že je opravdu obtížné představit si, jak celý areál vypadal původně. „Nekulturní“ hodnocení současné situace by znělo tak, že původní technická stavba ztratila svůj účel a tak se nahradí novou účelovou budovou. Mou představou je parkovací dům s komerčním parterem. V centru města je nedostatek parkovacích míst. Parkovací dům u náměstí i u nádraží je ideální. Lidé dojíždějící do Prahy či Ústí nad Labem rádi využijí možnost parkování a Náměstí Jana z Dražic spolu s Karlovým náměstím jsou poblíž. Pokud by se realizovala myšlenka veřejně přístupného zámku jako kulturního a správního centra města, zapadne toto vícepodlažní parkoviště skvěle do konceptu celého areálu. Přístup do zámku lze totiž provést z nejvyššího podlaží přímo do zahrady parku. V parteru by byla možnost provozovat obchody, služby a kanceláře. Stavebně konstrukční řešení by umožňovalo zmenšovat či rozšiřovat komerční prostory ve vztahu k parkování – dle aktuální potřeby. Stejně jako pivovar v baroku, tak i nový objekt v současnosti by musel splňovat vysoké estetické nároky. V koncepční skice představuji návrh pojednání fasády pouze nerezovými sítěmi, porostlými vegetací. Taková fasáda je živá, mění se podle ročních období a dýchá. Zelená fasáda z dálkových pohledů zamaskuje celý objekt garáží a vytvoří z něj zelený svah v podzámčí.

Z: http://www.roudnicenl.cz/

Solo, závod na výrobu zápalek v Lipníku nad Bečvou, byl založen r. 1906. Při založení měl 22 dělníků, r. 1910 98, 1918 126, 1928 197, 1938 144 a v roce 1948 349 zaměstnanců. Znárodněn byl r. 1945. Po válce patřil do skupiny Československé závody zpracující dřevo v Praze.

Lit: Krumplovič, D.,1949: Vývoj průmyslu a průmyslových podniků na Hranicku, in: Záhorská kronika XXVII, č. 4, 45-46

http://www.hrady.cz/index.php?OID=1905:

Vlastní zámek je z poloviny 18. stol. Jedná se o trojkřídlou patrovou budovu, střední trakt je o patro vyšší než obě křídla. Zahradní průčelí je více členité s vysokými okny půlkruhově ukončenými s nadokenními římsami. Zámek byl v 19. stol. přestavěn na pivovar. Původně byl uprostřed velký sál. V prvém patře snad zůstaly zachovány dva dřevěné stropy. Kaple sv. Josefa byla zcela zrušena. Zámek je v soukromém vlastnictví.

http://stredo.ceskereality.cz/historicke-objekty/?id=QPX08579QPX-CR-375n:

Původně zámek, přestavěn na pivovar a nedokončenou městskou tržnici. I přesto požívá ochrany jako kulturní památka. Velký objekt tvaru do "U", zast. pl. 2420 m2, obest. prostor 31 578 m3. Pozemky možno prodat do celkové výměry 43905 m2. Vhodné i jako st. parcely. Volný objekt, ihned k dispozici. 3 vydatné studny, plyn, kanalizace, silná elektřina. Prodává se ideální polovina této nemovitosti.  

Tento komín byl přistavěn v 60. letech min. století jako součást kotelny, která sloužila k vytápění PNP.

A k čemu přesně ty komínky teda sloužily? Co je v tom sklepě? Jsou tam humna, ledárna, nebo klášterní spytřovna?

Ale stejně jestli to vyfrkovalo, tak to jako prekiont hodný zápisu nevidím (můj osobní názor), neb komín, který je ze své většiny zahrabán v zemi je u mě studna :) Rozhodně je to zajímavá diskuse, když se to vyřeší teď, tak si ušetřímě spoustu práce v budoucnu.

Tak mě tak napadlo - měly komíny podzemní továrny?

To se ani nedá porovnat. Tady je to z cihel a kdyby jich měli dost, určitě by to postavili i vyšší, dá se na to postavit, posadit, dokořit z kárky a pro výchovu mladých komínářů jsou to ideální stavbičky. :o)

Tož precedens máme :) Jako tu nejsem tak vyhraněný jako u Doksan, ale mně osobně se to jako prekiont nelíbí...

Nuže budiž, mohli dole ve sklepě přitápět a tohle to mohlo odfrkávat. Ale mně to připadá takový nedůstojný - to by pak byl asi stejný princip jako tu: http://www.fabriky.cz/2009_pivovar_vysoke_myto/img00016.htm. A to evidovat asi fakt nechceme.

Dle zjištěných informací se jedná o kotelnu, což je uvedeno v alternativách. Jedná se o podobný případ jako 5185.