.. 4. září 1897 byl schválen provoz kruhové pece a bylo započato s ruční výrobou cihel. Dalším pokrokem bylo dokončení sušičky na sušení tašek a cihel. V r. 1930 proběhla rozsáhlá rekonstrukce a závod byl vybaven moderním zařízením pro strojní výrobu cihlářského zboží.

Výrobní sortiment, který zpočátku tvořily pouze cihly plné, se do druhé světové války rozšířil i na cihly dvou a čtyřděrové, mezistěnky, trativodky všech rozměrů, dále pak stropnice SIMPLEX, klenovky, krytina tažená, obyčejné tašky BOBROVKY, ražené tašky francouzské a 3 druhy hřebenáčů.

Druhá světová válka znamenala pro cihelnu přerušení výroby a stejně jako mnohé další podniky byla cihelna uzavřena. Svého znovuotevření se dočkala až po r. 1945 po skončení okupace Wehrmachtem.

Dalším významným mezníkem je znárodnění cihelny k 1. 1. 1949 a její zařazení do státního podniku východočeských cihelen Hrochův Týnec. Až do této doby byla cihelna od svého založení v rukou jednoho a téhož majitele - Spolková cihelna Vysoké Mýto.

V r. 1966 byla provedena obnova celé výrobní linky a sušárny. Nově byla postavena kotelna. R. 1969 se palivová základna u pece změnila z tuhého paliva (uhlí) na topný olej.

Po privatizaci v roce 1991 se Cihelna Vysoké Mýto stala součástí státního podniku Cihlářské závody Hrochův Týnec. V r. 1994 přechází Cihelna Vysoké Mýto do vlastnictví firmy Later Chrudim, a.s. Touto firmou je provozována do 31. 12. 1997.

Od 5. 1. 1998 je závod provozován soukromou firmou Karel Hrabčuk. V současné době se závod zabývá výrobou cihlářských prvků menších rozměrů a distribucí prvků všech rozměrů dle požadavků moderního stavebnictví.

Od 1. 7. 2004 došlo ke změně právní formy na Společnost s ručením omezeným. a názvu firmy na: Cihelna Vysoké Mýto s.r.o.

Pivovar fungoval mezi léty 1580 - 1929, maximální výstav dosáhl 6000 hl. V roce 1924 odkoupil veškerá práva na vaření piva Litoměřický pivovar a v roce 1929 výrobu zastavil. V roce 1932 zde začala fungovat tavírna sýrů firmy Paul & Söhne. Postupně si pronajali další objekty včetně zámečku v Dolním Valtinově a během 2. světové války si objekty zakoupili. Za války zde pracovali zejména zajatci, převážně Francouzi. Po válce byla firma znárodněna a postupně přešla pod národní podnik Libereckých mlékáren a pak pod Severočeské mlékárny, n.p. Bohušovice nad Ohří. V roce 1982 pracovalo v továrně 72 zaměstanců, z toho 15 Vietnamců. Barokní zámeček byl po celé toto období spojen s osudy podniku až do roku 1983, kdy vyhořel a od té doby je v havarijním stavu. Dnes objekt je součástí areálu firmy LIMER.

          Komín byl postaven kolem roku 1910. Původně byl zhruba o 8 metrů vyšší, dnes je však jeho původní výška (naposledy zachycená v lednu 2007) snížena na nynějších 25 metrů.

Detail:

4.80:0 (bezpečně od roku 1910 - 1/2007), 4:80X (bezpečně od 7/2009)

          Situace ohledně komínů je dosti složitá. Nalézání stále nových a nových fotografií přesně dokumentuje jejich proměny v čase a tady nabízím nejaktuálnější vize, jak to mohlo vlastně být.

          Jako první z komínů tkalcovny byl postaven tento oktagonový cihlák, jak můžete vidět na fotografii pořízené někdy před rokem 1908 (foto 1). Vedleší komín ještě v té tobě nestál. Z dalšího snímku (foto 2) můžeme vidět, že daný komín byl nastaven zhruba o třetinu výšky, tím byl obohacen o novou hlavici. Ozdobný oktagonový "prstenec" na dříku, jak je zachycen na druhé fotografii, je vlastně původní hlavice. Tahle změna se dle popisů k fotografiím (v publikaci o tkalcovství vydané místním muzeem) udála taktéž před rokem 1908. Není ale zcela jasné jestli vedlejší komín byl již postaven, místo kde by mohl komín stát snímek již nezabírá. Tuhle informaci lze bezpečně doložit až na snímku třetím (foto 3), kde na dobové fotografii z roku kolem 1910 můžeme vidět již oba komíny. Ovšem prapodivné věci se zde dějí, oktagonový cihlák byl totiž opět snížen na svou původní výšku po staronovou hlavici.

          Někdy během 20. století byl komín úplně srovnán se zemí. Na fotce pořízené v lednu roku 2007 panem Štěpánkem (viz karta 6055) již nestojí.

Detail:

?8:8 (před rokem 1908), ?880:0 (před rokem 1908), ?8:8 (od roku 1910)

           Historie:

           František Křenek pocházel z tkalcovské rodiny. V roce 1845 založil firmu František Křenek a synové. Původně byla tkalcovna ruční. V roce 1853 zřídil chemickou bělírnu. Od Josefa Koniakovského koupil v dražbě v roce 1875 úpravnickou továrnu (apreturu) a k ní do roku 1883 přistavili bratři Robert, Emil a Rudolf první mechanickou tkalcovnu. Továrna zaměstnávala 185 dělníků, měla vlastní nemocenskou pokladnu a dělníky pojištěné v úrazové pojišťovně dělnické. Příspěvky platila firma. Vyráběla a apretovala bavlněné plátno (mušelín), sypkoviny, šifony, damaškové a proužkové grádle, bavlněné ubrusy, různé polopikety, barchety aj.

           Po 2. světové válce byla textilní továrna zestátněna a dána do správy a užívání n.p. Slezan. V 90. letech Slezan a.s. tuto továrnu opouští. Dnes je opuštěná a chátrá. Jen malou část někdejšího areálu využívá soukromá firma.

/Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm, publikace tkalcovnictví/

/www.hrady.cz/

Komín padl v období mezi 18. 7. 1999 a r. 2002..

Komín padl v období mezi 18. 7. 1999 a r. 2002..

Nejvyšší (protože jediný) moravský globon. Bo Kunčice i Dětmarovice leží ve Slezsku...

Výška podle stránek zde sídlící společnosti ( www.maxlink-wifi.cz ) je 25m, výška není prakticky ověřena.

Z oficiálních stránek ZPA:

ZPA Nová Paka, a.s. je bezesporu nejstarší českou firmou v oblasti výroby produktů pro měření a regulaci technologických procesů. Společnost sídlí v Nové Pace, která je branou do Krkonoš a současně do Českého ráje.

Máme –li hovořit o počátcích podnikání v objektu současné firmy ZPA Nová Paka, musíme se vrátit až do druhé poloviny 19. století, kdy bratři Moravcové a V. Hrdý z Brna.založili na místě současného areálu ZPA Nová Paka cihelnu. Koncem století se v Čechách a zejména v Podkrkonoší začal rozvíjet textilní průmysl, proto jmenovaní vedle cihelny založili také přádelnu. Postupem času cihlářská výroba ustoupila textilce. V r. 1915 byla pod vlivem válečných událostí firma dočasně uzavřena, provoz v ní byl obnoven až po ukončení 1. světové války, kdy továrnu koupil vídeňský podnikatel Stöckler. Firma přestála i hospodářskou krizi ve třicátých letech dvacátého století. Konjunkturu přinesl rok 1936, avšak po okupaci Československa, vzhledem k tomu, že rodina Stöcklerů byla židovského původu a uprchla před nastupujícím fašismem, byla firma konfiskována. Továrnu převzala německá společnost Omnia, která na základě povolení protektorátního ministerstva průmyslu realizovala zakázky do jara r. 1940. Po té byla firma úplně zlikvidována a zařízení rozprodáno.Paradoxně tato kritická situace přinesla do objektu firmy počátek elektrotechnického průmyslu. Prázdnou továrnu totiž během 2. světové války převzala firma Siemens und Halske, založila společnost RADIOTECHNA GmbH a zavedla v Nové Pace výrobu kondenzátorů. Po kapitulaci Německa byl v Plesné u Chebu likvidován provoz výroby měřicích a regulačních přístrojů stejnojmenné firmy a výroba byla po dramatických jednáních převedena právě do Nové Paky. Rovněž sem byly převezeny zbylé přístroje a součástky a 7.3.1946 byl nově utvořený závod přičleněn k nově utvořenému podniku METRA Blansko. Od toho dne se datuje počátek výroby měřicí a regulační techniky v Nové Pace. Již v této době byl vytvořen tradiční výrobní program firmy. Klíčovou částí programu se stala výroba odporových a termoelektrických snímačů teploty, ukazovacích přístrojů, paroměrů, regulátorů a zapisovačů. Tato komodita je ve výrobním programu firmy dodnes. Následně byla výroba v závodu v Nové Pace včleňována do organizačních struktur jiných podniků průmyslové automatizace. V roce 1990 byl utvořen samostatný státní podnik ZPA Nová Paka s.p. Tato samostatná firma se úspěšně usadila na českém i evropském trhu o čemž svědčí mj. i kooperační zájem fy. FISHER – ROSEMOUNT, který vyvrcholil v r. 1991 podpisem smlouvy o spolupráci v oblasti snímačů tlaku a tlakové diference. Samostatná akciová společnost ZPA Nová Paka vznikla v květnu 1992. V současné době je majoritním vlastníkem brněnská společnost Jet Investment .

Produkce firmy je orientována především na domácí trh, kde je společnost ZPA Nová Paka dlouhodobou stálicí. Firma však nezanedbává ani exportní činnost a má množství trvalých odběratelů v sousedních evropských státech. Pro obchod na Slovensku firma zřídila dceřinou společnost PPA ZEPAX , s.r.o., která je výhradním obchodním zástupcem pro Slovenskou republiku.
Dodavatelské aktivity firmy ZPA Nová Paka lze rozdělit do několika oblastí. V současné době nejčastější jsou dodávky technologických celků především v oblasti průmyslového měření průtoku plynů, tepla předaného parou a úpravy vzorků průmyslových médií pro chemickou analýzu. Zejména v oboru fakturačního měření průtoku a tepla firma disponuje vysokým know-how a její měřiče INMAT dlouhodobě patří mezi evropskou špičku. Technologické celky ZPA Nová Paka se vyznačují značnou flexibilitou a možností záměny jednotlivých komponentů z vlastní výroby nebo z produkce jiných firem podle konkrétního přání zákazníka.

Hlavní činností firmy ZPA Nová Paka je však výroba instrumentace v oboru měřicí a regulační techniky. Synonymem spojeným s touto firmou je produkce vysoce kvalitních odporových a termoelektrických snímačů teploty jejichž spolehlivost je dlouhodobě prověřována v nejrůznějších energetických, chemických a dalších průmyslových provozech. K těmto snímačům je nabízeno bohaté příslušenství jímek a ochranných trubek splňující i nejnáročnější zákaznické požadavky na odolnost proti vlivu prostředí i na teploměrné vlastnosti.

Tradičními výrobky v programu ZPA Nová Paka jsou ukazovací přístroje a zapisovače. Přestože jsou na trhu stále žádány tradiční zapisovače s papírovým svitkem, v nabídkovém programu je i nový mikroprocesorový zapisovač s obrazovkou a se záznamem na elektronické medium. Rovněž program ukazovacích přístrojů a regulátorů je poplatný trendu digitalizace. V letošním roce firma přichází na trh s novými velkoplošnými digitálními zobrazovači z vlastní produkce, kterými zaplní současnou dílčí mezeru v jinak prakticky kompletním programu zobrazovací a registrační techniky.