Z www.dablice.com:

Postavena byla koncem 19. století a jednalo se o první parní strojní cihelnu v Ďáblicích. Její stavba byla zahájena roku 1893 a do provozu byla uvedena roku 1898. Jejím majitelem byl Josef Battista.

   Při mobilizaci v roce 1939 byl provoz zastaven, s tím, že po válce již nebyl obnoven. Během války koupila cihelnu Avia pro sklad. V roce 1945 ji od Avie pronajala pro výrobu xyolitových dlaždic a tvárnic ze škváry firma Červenka. V říjnu 1948 byl podnik znárodněn. Převzala ho organizace PREFA, jako výzkumné dílny a laboratoře Stavoprojektu. Provádělo se zde ověřování nových stavebních dílců a postupů před zavedením do výroby. Ověřovaly se tu také různé zlepšovací návrhy a vynálezy v oblasti stavebnictví.V roce 1993 PREFA svoji činnost ukončila, v rámci velké privatizace a pod tlakem občanů.

Areál byl zbudován v roce 1898 dle plánů architekta Heino Schmieden, původně jako sanatorium pro zaměstnance berlínských zdravotních pojišťoven. Za I světové války zde byl například se střelným zraněním hospitalizován Adolf Hitler. Mezi další známé pacienty patřil například Erich Honecker po odchodu z funkce. Po druhé světové válce areál sloužil jako Vojenská nemocnice sovětských vojsk. Z majetku armády byl vyňat až v roce 1995. Od té doby je v části neurologie a léčebna, a větší část areálu s asi 60-ti velmi zdobnými budovami chátrá.

Samotný komín dříve sloužil zřejmě v provozu kogenerační elektrárny a je velmi zdobný. Velmi netradiční je použití glazovaných cihel ve zdobení části masivního podstavce a téměř celého dříku.

Komín sloužil k odvodu spalin z parních lokomotiv z vnitřních prostor kruhového depa.

Lihovar založen v roce 1880 jako Družstevní lihovar v Žinkovicích, z. s. s r. o. se sídlem v Žinkovicích.

Lihovar založen v roce 1934 jako Družstevní lihovar v Želivě, z. s. sr. o.

Původně se zde jednalo o lihovar, založen v roce 1895; majitelé Václav a Kamila Biskupovi. Komín je zřejmě z téhož roku.

Lihovar založen v roce 1914 jako Družstevní lihovar pro Zahrádky a okolí, z. s. s r. o. Komín je pravděpodobně z téhož roku.

Lihovar byl založen v roce 1912 pod názvem Družstevní podniky v Záborné, z. s. s r. o. Komín byl pravděpodobně z téhož roku. S lihovarem byla spojena škrobárna.

Lihovar založen v roce 1901 jako Družstevní hospodářský lihovar a spoj. podniky pro Rohovládovu Bělou a okolí. z. s. s r. o. se sídlem ve Vyšehněvicích. Komín je s velkou pravděpodobností z téhož roku.

V roce 1893 byl postaven při silnici na Ústí nad Orlicí komín (4X) na osmimetrovém čtvercovém podstavci (první a druhá fotografie). Tento komín přestal v roce 1927 vyhovovat požadavkům nové kotelny, byl zbourán a v tomtéž roce nahrazen novým 75 m vysokým komínem (třetí a čtvrtá fotografie), který byl postaven přesně na stejném místě. Tento komín byl rozebrán v roce 1967.

 Na snímku z konce 19. století,úplně napravo bývalá kartounka a barvírna firmy Grünfeld & Bloch, později patřící k majetku Arnolda Rosenthala. Po roce 1945 byla v objektu zřízena slévárna n.p. Nářadí, který získal po válce Rosenthalovy továrny, tedy i zdejší barvírnu.

  Historie zpracování masa sahá až do roku 1899, kdy byla založena městská jatka v Dubici. Slavnostně otevřeny byly dne 1.10.1901. Stavěly se v době, kdy se stavělo nejen s ohledem na účel, ale také esteticky. Proto tak vznikla zřejmě nejhezčí industriální stavba ve městě. Od roku 1947 do znárodnění vlastnila objekty a provoz jatek společnost DRUJAT. Posléze přešla pod národní podnik Masna, který vlastnil i některé živnosti v okolí České Lípy. V roce 1965 se k porážkové činnosti přidala i výroba masných výrobků a počátkem 90. let došlo k rozsáhlé rekonstrukci. Samostatným státním podnikem se českolipská jatka stala v roce 1991. Od září 1992 se provozovatelem masokombinátu v České Lípě stala společnost BRÜMMER, spol. s r. o. Od roku 1998 zahájila činnost nová firma Masný průmysl Česká Lípa, s. r. o. V roce 2004 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce splňující podmínky EU. V součastné době r.2013 je objekt uzavřen a hlídán bezp.službou.

Ano, založeno v roce 1895, avšak nikoliv jako jatky, ale jako Družstevní lihovar ve Vojenicích, z. s. s r. o. Původní část komína - mohutný čtyřboký podstavec a oktagonální část dříku, je z téhož roku.   

Komín patří mezi tradiční ukázku Němci oblíbeného způsobu schovávání komínů do věží. Při rozšiřování závodů Siemens-Halske a.s. v západním Charlottenburgu byla na jednom jejich dvoře postavena hala na kotle a při tom se vyskytly obavy, zda 70 m vysoký komín nebude narušovat vzhled celé továrny. A tak raději byla uprostřed 200 m dlouhého a 120 m hlubokého komplexu budov postavena masivní čtvercová věž o délce strany 13 m (tzv. Siemensova věž) a komín byl vybudován uvnitř ní. Je vztyčen nejprve podél její západní vnitřní zdi (tedy nesymetricky) do výšky asi 35 m a pak s stáčí do středu věže, odkud je už jeho ústí umístěno symetricky.

Kotelna s podlahou 2 m pod terénem původně uhelná, později plynová, poslední sezónu odtopila 2012/2013, kdy byla nahrazena etážovými systémy s plynovými kotlíky umístěnými separovaně po budově.