[menu]
Vstup pro registrované uživatele

Přihlašovací jméno

Heslo
Vítejte na stránkách [KO]komínové [DA]tabáze. Jedná se o ojedinělý projekt dokumentující industriální komíny v České republice i zahraničí. Data v databázi vznikají důkladným terénním průzkumem či studiem historických pramenů a procházejí systémem ověření a kontroly tak, aby byla zajištěna maximální přesnost a relevance. Tvůrce a autory obsahu motivuje především zájem o tyto specifické stavby, jakož i o industriální architekturu obecně. Do databáze přispívají členové Svazu českých komínářů.
Hledáte-li informace o komínech, je nejlépe začít v pregionech nebo použít mapu. Pokud naopak máte nějaké zajímavé informace, svědectví či fotografie, neváhejte nás kontaktovat.
Právě aktivní:
limit 10 min.
pohled odspoda bum a padá Horní partie (08/2015) nadstřešní část 2015
2015 2015 2015 pohled do dmychadla
Blog
24.7.2015   k.e.n  
Krátká zpráva o pražských NEJ v MF. Redaktoři šili článek poněkud horkou jehlou, holt po tom, co o nás píše BBC a jiná světová média, zjistili, že jsou poněkud pozadu. Bohužel článek podle toho vypadá a je tam spousta chyb…Sken článku zde.
The climb that left me frozen with fear 7 hours ago From the section Magazine   There are thousands of industrial chimneys in the Czech Republic, with many dating back to the late 19th Century - most are no longer used and a group of enthusiasts spend their weekends climbing the structures. Alastair Lawson joined them in Zelezny Brod, but soon regretted it. I am 40m (130ft) up a 120-year-old chimney in the north-east of the Czech Republic and I am having a minor panic attack. My legs feel like lead weights as I look down on the tiny figures on the ground below me. "Are ~
You are here: Home » Cheap Thrills: Get Your Chimney Climb On May 18, 2015 | 0 Comments Cheap Thrills: Get Your Chimney Climb On Rebellion against communist authorities turns into high-soaring hobby   By Devan Schulte Chimney Climbers, an organization established about 34 years ago in Prague, that now boasts over 1,000 members. Photos courtesy Martin Vystejn. On the top of Slovenia’s highest chimney, Martin Vystejn may look like a speck. The Trbovlje smokestack stands at 360 meters (1,182 feet) yet, Vystejn said that for him, the climb to its top is “quite basic.” The stocky, 53-year-old Prague native is the president and chairman of the Czech ~
Sice už od 70. výročí intenzivního bombardování (nejen) plzeňské škodovky uplynulo několik týdnů, ale přesto si myslím, že stojí za to zveřejnit snímky, které se ke mně nedávno dostaly mailem. A ačkoliv se tyto fotografie dají už najít i na internetu, podle mě na kodu patří.
Dne 16.5.2015 byl uskutečněn výstup na nejvyšší evropský komín: GU M 360/1 Termoelektrarna Trbovlje (Slovinsko). Obrovské díky patří iniciátoru celé akce, Tuvy-mu a hlavně pracovníkům elektrárny, kteří výstup umožnili. Jmenovitě si zaslouží zmínit zejména p. Ervin Renko a p. Otmar Bevk, kteří nad výstupem převzal supervizi a provedli nás celou elektrárnou. První z nich nakonec s námi i vystoupil a poprvé se dotkl dmychadla „svého prekionu“.
16.3.2015   k.e.n  
 Tak jsme se dočkali! Počet prekionů, které KODA eviduje, se dnes přehoupl do pěticifří a následně na počátek jedenácté tisícovky. Ta desátá tentokrát přibývala poměrně volněji, než čtyři, pět předešlých, které se zvládly naplnit většinou během 12-14 měsíců. Té zatím poslední kompletní to trvalo téměř rok a půl.No a chvilku jsme se tu taky báli, že nastal KOnec SvěDA, KODA odmítala nové komíny zobrazit, ale nakonec zásah m.i.Xův z Pendolína mířícího k Chebu vrátilo KODU do starých kolejí. Vzhledem k tomu, že je od letoška přiskříplý vstup do svazu a nové potřebné divize jen tak nevzniknou (zejména Čína a Severní Korea ~
2.3.2015   m.i.x  
V posledních dnech (ne-li týdnech) jsem se opět dostal k tomu, abych trochu zapracoval na KODě. Sem tam si toho občas někdo i všimnul, zejména když mi to celé skoro na den spadlo :D Změn je spousta, ale jsou vesměs skryté kdesi pod několika pokličkami. I tak mi ale pár lidí říkalo, ať se to pokusím sepsat, aby si to každý nemusel objevovat postupně. Bude to tedy delší.
Za tento blog může breakee, který do mne již toho dne odpoledne nahustil, že bych měl ksichty z dokonalého legálu smržoveckého do kody vpašovat. Ač jsem původně nejevil ani pramalé nadšení, dávám nakonec na jeho radu. Komín známe, jeho fotky tedy nevkládám. Účastníky sice známe taky, ale narozdíl od komína jsou proměnní a někdy krásnější než jindy. Určitě nemám zachycené všechny, ale od toho je blog otevřený a proto se v případném vkládání dalších fotek neomezujte!
Článek o jednom z komínářů v časopise RESPEKT XXV/17/72
silně grafický obsah, klik pro víc!
10.000
Nové devirgace
Nové poznámky a texty
30.8.2015 10:35:22 danny666

Tento komín nesl vodojem typu Intze. K jeho sundání došlo ve třicátých letech 20. stol. 

26.8.2015 22:33:05 Beda

Historie

Továrna na průmyslové zpracování tuků byla v Nelahozevsi vybudována v roce 1932 pod názvem Velkonákupní družstevní podniky. V roce 1951 byl podnik znárodněn a přejmenován na Povltavské tukové závody (PTZ). Mezi nejznámější výrobky ze zdejší produkce patřily margaríny Dukát, Hera, Visa a Smetol a mýdla Cleo, Lotos a Nela (pojmenované po Nelahozevsi). Po čtyřiceti letech socialistického plánovaného hospodářství byl v roce 1992 podnik zprivatizován do rukou britsko-nizozemské společnosti Unilever. Ta závod výrazně zmodernizovala a přizpůsobila moderním technologickým a ekologickým standardům. Zařadila tak nelahozeveskou výrobu mezi velké a respektované hráče na potravinářském trhu. V Nelahozevsi se mnoho let vyráběla Rama, Flora, Rama Cr?me Bonjour, Hera, Perla a téměř celé portfolio značky Hellmanns. Z kosmetiky, která se zde vyráběla od roku 1972, patřily do produkce místní továrny například výrobky značek Pond’s, Rexona či Dove.

Unilever ve výrobním závodě v Nelahozevsi poskytoval práci 700 zaměstnancům, v roce 2009 však náhle oznámil přestěhování kompletně celé výroby do Polska. Provoz byl potom následně ukončen v roce 2010. Následně od Unileveru odkoupila a po krátkou dobu vlastnila osiřelý areál společnost vyrábějící vlhčené ubrousky. Od záměru rozšíření výroby ale noví vlastníci odstoupili a v roce 2012 celý areál prodali společnosti Nesaluka. Ta je vlastníkem do současnosti. V areálu působí akciová společnost Povltavské tukové závody Trading, která provozuje technologii na rafinační zpracování rostlinných olejů, dále vlečku a skladovací zázemí areálu.

 

zdroj: ptzt.cz

20.8.2015 13:15:49 lenkaseli
Jedná se o nejstarší městskou elektrárnu u nás, do provozu byla uvedena 1. 12. 1889 na dnešním Tachovském, tehdy Žižkově náměstí. V samotné Praze bylo trvalé elektrické osvětlení ulic instalováno až o pět let později, a to na Václavském náměstí.
Původně byla vybavena jedním parním strojem o výkonu 60 HP se dvěma dynamy a vyráběla stejnosměrný proud o napětí 120 a 240 voltů. Sloužil především k napájení uličního osvětlení na Žižkově, které v první fázi představovalo 32 obloukových lamp.
V roce 1898 se žižkovské pouliční elektrické osvětlení rozšířilo na 128 obloukovek a 240 žárovek a o rok později začala elektrárna produkovat proud po celých 24 hodin denně (dříve pouze za tmy), aby uspokojila potřeby místních živnostníků, kteří stále častěji užívali elektrické motory. V roce 1909 už na ulicích svítilo 155 obloukovek a 300 žárovek a elektrárna kromě toho dodávala proud více než 1800 soukromým odběratelům. 
V této době také elektrárna prošla značnou přestavbou, instalovány byly dva parní stroje každý o 200 HP a jeden o 500 HP. Po přechodu na střídavý proud byla také na nedalekém Kostnickém náměstí vybudována měnírna (stojí dosud). 
Provoz elektrárny byl ukončen roku 1926 v návaznosti na zprovoznění elektrárny Holešovice a haly kotelny a strojovny byly přestavěny na městskou tržnici.
20.8.2015 11:04:54 lenkaseli

Veřejné lázně s velkým bazénem, menšími bazénky a parními lázněmi byly postaveny podle projektu Jindřicha Motejla a uvedeny do provozu 1903. Jejich součástí byla i kotelna pro vytápění, ohřev vody a výrobu páry.

 

Svého času se jednalo o nejmodernější a největší lázně v Praze a okolí, o čemž svědčí i řada ocenění. A dokládá to i výčet tehdejšího vybavení: v přízemí - bazén pro 60 osob, parní lázeň s čekárnou, svlékárnou, sprchami a místností pro masáž. První patro - parní lázně, salonek s dvěma menšími bazény a místnost s inhalací; ve druhém patře - vanové lázně se 17 vanami. Lázně byly elektricky osvětleny a ventilovány, voda filtrována. K pohodlí zákazníků přispíval prosklený můstek vedoucí přímo na terasu restaurace na Vítkově. Provoz začínal už v 6 ráno a končil večer v 8. Dámy měly vyhrazeny úterky a čtvrtky. V roce 1909 údajně navštívilo lázně 120 tisíc lidí.

20.8.2015 08:14:21 voltik

Komín se měl bourat, ale dle vyjádření majitele, po tom, co zjistil kolik CZK by stálo zbourání, řekl: "to ať si spadne sám".

19.8.2015 13:01:02 lenkaseli

Továrna firmy Alois Duda, kde se vyráběly elektromotory a dynama, byla postavena podle projektu Rainera Grossmanna roku 1906. Další přístavba byla provedena v roce 1911. Po znárodnění byla továrna začleněna do koncernu ČKD.

19.8.2015 12:58:33 lenkaseli

Továrna byla postavena podle projektu Josefa Blechy roku 1893. Zvýšení komína bylo vázáno na přístavbu vedlejšího domu roku 1925. Další přestavby byly provedeny roku 1930, kdy zde byla zahájena galvanotechnická výroba Václavem Jandou a později Engebertem Schottem. Po znárodnění zde sídlil kovodělný podnik hl. m. Prahy. 

19.8.2015 01:06:19 RayeR

1922 - založeny dřevařské závody a impregnace železničních pražců

1948 - závody znárodněny pod Středomoravské dřevařské závody

1992 - ukončena výroba a ekologicky závadná impregnace dřeva Jihomoravských dřevařských závodů

18.8.2015 23:13:09 lenkaseli

Původně usedlost Parukářka, kde od roku 1825 sídlila továrna na střelivo. Její francouzští majitelé L. Sellier a J. Bellot si místo vybrali pro jeho značnou odlehlost od okolní zástavby. Nejprve se zde vyráběly zápalky pro lovecké náboje, později pro náboje vojenské. Od roku 1827 továrna zvaná Kapslovna vyráběla zapalovadla z bílého střelného prachu.

Firma Sellier a Bellot představovala mnoho let největší žižkovský průmyslový podnik. Od r. 1871 např. mimo jiné vyráběla rozbušky pro nově vybudovanou Nobelovu dynamitku v Zámcích u Prahy, od r. 1890 také pro muničku firmy Škoda v Plzni – Bolevci.

V letech 1884 a 1892 prošla továrna rozsáhlou přestavbou a modernizací. Byly instalovány dva parní stroje, jedna lokomobila a větrný motor. Začaly se budovat moderní ochranné bezpečnostní opatření. Objekty nebezpečné výbuchem byly situovány do valů.

V roce 1936 se firma kvůli bezpečnosti a rozšíření výroby přestěhovala do nového závodu ve Vlašimi.

18.8.2015 12:11:05 Bourka

Galerie na plzdi.cz.

12.8.2015 15:10:05 tomikp79

Pivovar Mimoň;Niemes

Roku 1666 byl pivovar postaven za panství pánů Putzů z Adlerthurnu pod kostelem, kde byly dokonale využity tamní obrovské přírodní sluje, pod Kostelním vrchem, které byly upraveny jako sklepy. Jako sládci jsou zde uváděny r. 1671 Michal Ulrich, r. 1740 Josef Bothe, r. 1755 Václav Beran.
V r. 1821 byl původní pivovar přestavěn, na svou dobu zmodernizován parním zařízením, které dodal Josef Ringhofer.
R. 1806 pivovar, jako většina budov v Mimoni shořel při městském požáru, ovšem takováto potřebná výrobna byla velmi rychle a mezi prvními obnovena. 
V roce 1840 bylo v pivovaře 31 litinových sudů, ve kterých bylo zhotovováno ročně 50 várek, to bylo tehdy 1.200 sudů piva.
Ruční práce - jmenovitě ruční pohon ve sladovně byl roku 1874 nahrazen mechanickým tzv. žentourovým pohonem. Do roku 1890 byl pivovar doplněn parním motorem, který poháněl všechna zařízení v pivovaře. Roku 1891 byla v pivovaře vykopána na dvoře studna.
Roku 1881 je jako sládek uváděn jistý Vilém Bartoň. 
zrušen asi 1917; výstav 10 000 hl, majitel hrabě Hartig

Pivovar byl po 1. svět. válce zrušen a na jeho místěV roce 1923 bylo na místě pivovaru postaveno nové kino (dnešní Dům kultury Ralsko). Léta skrytá sklepení v kopci pod kostelem objevili na jaře 2001 dělníci při parkových úpravách prostoru pod barokními sochami v okolí kostela. Při čištění sklepení vyvezla nákladní auta tuny odpadu. "Sklepy jsou velice rozlehlé, vykopány byly pro místní pivovar již ve středověku," řekl historik Okresního vlastivědného muzea v České Lípě Ladislav Smejkal. Podle něj si sklepů všiml v sedmnáctém století i spisovatel Bohuslav Balbín a přiřadil je k soupisu zajímavostí z Čech. Na místě pivovaru vyrostlo kino. Po druhé světové válce, kdy se Mimoň stala vojenským městem, byly sklepy zřejmě záměrně veřejnosti utajovány.

3.8.2015 12:22:57 KARELLL

Cihelna zřízena v roce 1908.