Z historie:

V roce 1842 další pruský král, Frederik Wilhelm IV., uskutečnil dvě důležité investice, které dodnes dotváří obraz Mysłakowic. Byla to rekonstrukce zámku do neogotického stylu a postavení přádelny a tkalcovny lnu, která nadále – po mnoha modernizacích – představuje největší pracovní příležitost pro lidi. V roce 1857 část pracovníků lnářského podniku (mezi nimi i hodně Tyrolanů) odjela pracovat do textilek vznikajících v Zyrardowie.

O tom, že kancelářská práce nemusí být překážkou zajímavé a tvůrčí činnosti, svědčí Theodor Donat, pocházející ze Zhořelce a pracující v lnářském podniku. V Mysłakowicích inicioval vytvoření největší turistické organizace v dějinách Krkonoš. V roce 1880 tak vznikla „Krkonošská společnost“ (Tiesengebirgs-Verein) a v době svého největšího rozkvětu měla okolo 50 000 členů v celé střední Evropě. RGV podporovalo Krkonoše, jejich hospodářství, cíle a vytyčování turistických cest a horských bud.

Na území obou mysłakowických závodů byly v době 2. světové války pracovní tábory, hlavně pro vojenské zajatce. V současnosti fungují Lnářské závody „Orel“, které zaměstnávají okolo 600 pracovníků. V poslední době se tu, s cílem najít klid mezi královskou rezidencí a tyrolskými domy, usídlilo mnoho obyvatel Jeleniej Góry.
Právě len je bezesporu nejdůležitější produkt Mysłakowic. Toto místo je dnes hlavním lnářským centrem Polska. Výrobky z Mysłakowic mají vlastní prodejny v centru Varšavy či Krakova.

Historie po polski zde.

Historické fotky zde.