General data:
Class:LT  (Lystecit trepariozom)
Height:42 m
Gallery:Ub  (Wretch / no gallery)
Type:C  (Classic brick)
Gallery:Ub  (Wretch / no gallery)
Detail:8.8^8:8
Bilighorze:CC/CV
Status:P
Country:CZE  (Česká republika)
(p)Region:PHA  (Praha)
County:8  (Praha 8)
Municipality:Karlín
Coords:
50°5'57.425"N,14°27'59.525"E
Details (CZ):2 display >>
Record history:
12.2.2009
15:48:33
+ ** - Import pregionu
1.3.2014
13:43:48
+ Beda - demolice
Map + photo
07/2005 zbytek po slavné strojírně (08/2008)
říjen 2008 06/2009
hlavice (07/2012) podstavec komína před demontáži kotlů (02/2008)
podstavec komína po demontáži kotlů (04/2008) Z doby, kdy byl areál ještě komplet - zdroj:?
Další fotografie:
Foto za maps.google.com - zachycuje areál těsně před téměř celkovou demolicí vizualizace developera, která samozřejmě nebyla realizována Poměrně čistý interiér komína historický pohled na strojírnu, 24.3.1912; foto Jan Kříženecký, zdroj archiv hl.m. Prahy 1.3.2014
Co zbylo... stavební povolení k demolici rok 1900, zdroj Wikipedie Továrna Rustonka v pražském Karlíně v dobách své největší slávy 01/2017 - nová Rustonka bez komína
Archiv hlavního města Prahy, Sbírka fotografií, Signatura snímku, VI 12/13 g    cca rok 1900
Poznámky
19.9.2014 01:36:41 RayeR

Rustonka a parník pro císaře
V roce 1832 na rozhraní Karlína a Libně vznikla přičiněním britských podnikatelů bratrů Thomasových továrna na parní stroje. Ta v roce 1850 přešla do majetku významného britského podnikatele Josepha Rustona, jehož příjmení pak dalo firmě její trvalý název. Firma zpočátku vyráběla zejména kotle a parní stroje. Ruston byl britský lodní stavitel a podnikatel v říční plavbě, provozoval Pražskou paroplavební společnost. Jeho firma tehdy vyráběla na mnoha místech v Evropě zejména různá strojní zařízení a díly pro říční i zaoceánské lodě určené pro provozovatele v Rakousku i Německu. Ruston především postavil v původním podniku v Karlíně v roce 1841 první český parník Bohemia, z nové loděnice pak vyšly další slavné parníky – Praha (1865), Vyšehrad (1866), Stephanie (1882), František Josef (1887), Primátor Dittrich (1891), Ferdinand I. Dobrotivý (1891), Smíchov (1895), Závist (1895) a také například císařská jachta Kaiserin Maria Theresia (1892), kterou pak Společnost rakouské státní dráhy provozovala na Bodamském jezeře jako osobní parník. Později, koncem 19. století, se zde začaly vyrábět i různé nýtované ocelové konstrukce, zejména pak ocelové mosty  a ocelové střešní příhradové konstrukce – pochází odtud například střešní konstrukce pražského Rudolfina či některé objekty na Pražském výstavišti. Areál závodu byl z tohoto důvodu nadále rozšiřován o další budovy a výrobní haly. Pražská akciová strojírna zanikla roku 1910 a těsně před první světovou válkou v roce 1912 pak celý podnik přešel do vlastnictví Elektrických podniků hlavního města Prahy.

(zdroj: měsíčník Osmička pro Prahu 8)