Situace soukomíní
KomínyDalší verze KODY (4.20) přináší mimo jiné i modul na zachycení situace soukomíní. Nechť tento blog slouží jako návod k použití a zároveň vysvětlení, jak je to celé myšleno.
Situace soukomíní představuje ve své podstatě jakýsi schematický plánek znázorňující prostorové uspořádání několika komínů, které KODA chápe jako jeden celek. Motivace k zavedení této funkce vznikala postupně s tím jak se na různých případech ukazovalo, že by se přeci jen čas od času hodilo, mít nějak podchyceno, který komín v soukomíní je který. Dvěma nejznámějšími příklady jsou Kotelna LOK-5, kdy došlo k přistavění jednoho z pěti komínů v soukomíní a tím pádem jeho vyčlenění ze soukomíní, druhým pak známá dělící causa Bubeneč-Tušimice-Boxberg. Řešení obou případů vede na zavedení identifikace jednotlivých komínů v soukomíní, aby se pak na ně dalo zpětně odkazovat např. v poznámkách či výstupech.
V zadávání údajů o komíně se objevilo nové tlačítko které zapne editor (klidně si hrajte), pomocí něhož jde výše zmíněné vytvořit či upravovat. Účelem je vytvořit mapku soukomíní se všemi komíny, co do něj patří a tyto následně označit indexy.
Třeba takto:
Základní ovládání:
- levá myš - změna pole / přidat písmenko
- pravá myš - změna pole / ubrat písmenko
Režimy se přepínají tlačítkem nad plánkem - komíny/indexy.
Dané políčko může mít celkem čtyři stavy:
kolečko - komín v soukomíní
křížek - komín který v soukomíní kdysi byl, ale už není (typicky LOK-5, v budoucnu např. Bubeneč)
hrob - padlý komín (co byl součástí soukomíní)
... a políčko může být samozřejmě prázdné ;)
Pokuste se nákres udržet co možná nejkompaktnější. Nakreslit dvě trubičky od kotelny do protilehlých rohů nákresu sice svědčí o nespoutané kreativitě a nekonvenčnosti, ale bohužel to taky na kartě komína bude blbě vidět. Je tam místo jen na středový výřez (viz. příklad) a plná mapa se zobrazuje až po rozkliku. U 99% soukomíní v podstatě neexistuje důvod, proč by se neměly do malého výřezu vejít. Na druhou stranu, by samozřejmě nákres měl vystihovat jakési proporce, symetrie atd.
Nákres by měl být samozřejmě orientovaný. Na kartě komína se editor zobrazuje tak, aby vedle něj byla vidět google-mapa - pro kontrolu (v závislosti na přiblížení, je občas nutné vypnout "pohled 45°"). Přesná orientace se provádí otáčením směrové růžice - dvě ikonky nahoře. Pokud kliknete na růžici stočí se celý plánek a dá se tak přímo porovnat se satelitní mapou. Pak si to zase hned vypněte, protože nakřivo se to ovládá mimořádně idiotstky ;) Zbývá doplnit měřítko nákresu (přibližný rozměr jednoho čtverečku) v levém horním rohu.
Ve druhé fázi je potřeba komíny vybavit indexy. Tomu pomáhají i dva vestavěné algoritmy, které se snaží trefit co jde. Jelikož spousta soukomíní jsou dvojice či čtveřice-do-čtverce, bylo by příjemné komíny indexovat podle světových stran (S - J - Z - V) kde to jen jde. Komplexnější nebo nejasné případy nechť se řeší klasicky A-B-C-D-... ve směru od západu k východu a od severu k jihu (jako čtení). Oba dva způsoby bych rozhodně nekombinoval! Buď ať jsou to světové strany, nebo abeceda.
"Kompas" se pokusí označit komíny světovými stranami. Pokud některé neoznačí, tak si s tím prostě neporadil a zřejmě to znamená použití abecedy. Abeceda ("A-Z") by měla zafungovat vždycky. Písmenka jde samozřejmě upravovat i ručně (levá/pravá myš).
Už označená soukomíní, jako vzory:
Plynová kotelna BK-2 / Ž, Láskova, Praha 4
Kotelna LOK-5, Kolovečská, Praha 5 - Lužiny
Čistírna odpadních vod, Papírenská, Praha 6
4MT ČEZ, Elektrárna Tušimice II, Tušimice
Cihelna, Letecká, Libčice nad Vltavou
Pro zájemce je tu pak samozřejmě možnost, označit si svůj výstup na soukomíní podle toho, který z komínů pokořili. Při hlášení výstupu na soukomíní, se u parametrů objeví další položka - index. Písmeno se vybere ze seznamu, tlačítkem lze zobrazit mapku. Písmeno se pak zobrazuje jako horní index před jménem komína. (U výstupů před-KODIckých mi to nějak sepište (např. do tabulky číslo-výstupu, index) a já to nějak doplním.)
Nejprve: paráda! Jsi machr. A nyní statisticky-evidenční dotaz: pokud takto "rozdělím" soukomíní, tzn. že budu moci identifikovat jednotlivé komíny v daném soukomíní (myslím soukomíní alá Bubeneč, jihoměstské kotelny, prostě skupinu volně stojících komínů), počítá se do statistik KODY celkový počet komínů podle "objektů" (tzn. nejnovější devirgace je zároveň číslem udávající počet evidovaných komínů), nebo se dva komíny (technicky nespojené, tedy víceméně samostatně stojící) v soukomíní započítají do statistik jako dva komíny? Pokud se každý z nich započte, tak je to ze statisticky-evidenčního hlediska správně a soukomíní jako taková konečně bude mít v KODĚ smysl a své logické místo.
Ne, to ani nemyslím, že by každý komín ze soukomíní měl mít svůj řádek v Pregionu a tak podobně. Právě naopak. Ale jestli tady v té naší statistice, kde je doslova uveden počet KOMÍNŮ*, bude Bubeneč započtena díky "2 LT" jako dva LT. Pokud ano - nechť je soukomíním. Pokud ne - rozdělit. To samé Temelínské věže...
Ovšem pozor, nikoliv Janka Radotín.
*v případě, že běžný přízemní člověk (rozuměj nekomínář) vidí dva solitérní bubenečské komíny, počítané jen jako jeden kus cihláku, si řekne, že jsme magoři. :-D
Jde o to, abychom byli schopni s těmi našimi daty dále pracovat. Kupříkladu časem můžeme spočítat, kolik komínových cihel bylo vyrobeno v našem "mocnářství" v letech 1880-1940. Jenže při zásecích jako Bubeneč mi pak vyjde průměrný počet cihel v komínech v Praze úplně jinak, že jo. A tak dále. Jde o přesná data. Jestli je několik komínů evidováno jako soukomíní, tak klidně...
Já to chápu tak, že nerozdělí, pokud je to soukomíní, u něhož počítáme, že jsou to dva komíny v daném objektu pod jedním evidenčním číslem.
Soukomíní jako takové má pak tu výhodu, že mohu vykonat příčetný sólovýstup dvou osob na dva komíny evidované v jednom soukomíní a majiteli vyfakturovat výstupy dva.
Zatím bych se vyhýbal jakýmkoliv fantasmagoriím na dané téma a držel se toho, co máme.
Nyní je ta správná chvíle uchopit fenomén SOUKOMÍNÍ tím správným způsobem. Otázkou tedy ovšem zůstává, jak nám to ta KODA tedy počítá? Počítá 4RUM 155/1 jako čtyři chladící věže nebo jednu chladící věž? Pokud jako čtyři, je to správně. Mohu vyrazit ve dvojici na přespůlnoční inspekční výstup. Před půlnocí pokořím věž A a spolulezec věž B, po půlnoci já věž C a spolulezec věž D. Logicky, díky SOUKOMÍNÍ, máme dva příčetné výstupy. Otázkou zbývá, co vyfakturuji?
Pokud jsou to čtyři věže v objektu soukomíní, vyfakturuji 4 inspekce chladící věže. Pokud je to pro nás jedna, vyfakturuji pouze jednu inspekci chladící věže a jsem o 3/4 výdělku tratný. A to je ještě lepší případ, co pak u soukomíní s 8 a více komíny?
Pokud objekt jako 4RUM 155/1 se do počtu komínů bude započítávat úplně stejně jako RUM 155/1, je číslovka „4” před RUM zbytečná a můžeme tam mít třeba W. Nebo roztomilý obrázek roztomilého mývala. Informační hodnota je stejná.
Navrhuji tedy zavést výjimku z pravidla duální hyperotenze na základě k.e.nova theorému sólové příčetnosti. Tedy definujme jej jako sólovýstup jedné osoby na dva komíny evidované v jednom soukomíní za předpokladu, že kontinuita není narušena - pak platí, že konínář je sám sobě příčetný na základě principu zrcadlení; jedná se tedy o jeden příčetný výstup pro daného lezce, kdy se mu však přičte právě tolik metrů, kolik je součin výšky komína a mocnosti soukomíní. Takto přičtené metry se počítají do SOKRu, stoupá však koeficient jalovosti lezby, jehož dopad bude ještě blíže zkoumán.
Přátelé, já bych tuto myšlenku násobných metrů příčetné sólolezby nazval šoukomíniovým paradoxem a použil ji při výuce nových kandidátů jako jeden z obzvláště ďábelských zákrutů theoretické prekiontrie.
Ale výjimky z pravidla duální hyperotenze přeci není vůbec potřeba, právě proto, že je toto pravidlo splněno, neb je to dvojvýstup jedné osoby na jeden objekt s dvěma komíny. Rovnováha vesmíru zůstává nenarušena, neb nalezené metry souhlasí. A proto je soukomíní tak skvělé.
Bubeneč zásadně nerozdělovat! (Tedy v případě, že to bereme jako dva komíny v jednom soukomíní, ale to bych se už opakoval...)
Neplatí pro Janku Radotín a pobodná těsná soukomíní, která nejsou více komíny u jedné kotelny, ale jen více výfrky na jednom komíně!
Ale. Tam nám vozili veliký várnice a v nich byl čaj a v čaji byl bróm, prej abychom chodili dřív spát. Že se po tom dobře spí. Takovou chuť nezapomenete, jako měl ten čaj.
No teda pokud jde vo tu naši firemní Janku, kdoví, kde je jí dneska konec. Ale kdysi vždycky když jsem ji viděl, tak bylo jasný, že sou to právě tydle várnice, i s čajem.
Tak je to.
Můj výklad zní: Indexace je nepovinná záležitost mající praktický význam u volných soukomíní, kde se takovéto věci příliš nedějí. Nemám pocit, že by se stalo, že někdo poleze příčetně Tušimice každý jedno megalo. (OK, možná že to teď,když jsem to řek, udělá DVm, aby zaprudil, ale oni ho tam nejspíš zastřelí, takže se nic nestane :D) Jako vylézt kotelnu na jižáku, nebo Janku a dát k výstupu ABCD je kravina. U takových komínů je taky krajně nepravděpodobné, že se budou dělit, bourat samostatně a pod. ... a když, tak to bude prostě padni komu padni. Takže takový případ bych nechal bez indexu.
Tak když už jsme u té Janky, tak tam je to i nesmysl, s tím jedním tělesem a jednou bilighorzí. To je soukomíní těsné jako třeba hranolka se dvěma průduchama. Ale nyní již doopravdy, vezměmež (sou)komíny 0033, přiveďme k nim 4 lezce a nechť koří...
Var. 1: multisólolezba (jeden lezec na jeden komín) je příčetná...
Var. 2. multisólolezba nemůže být příčetná (v pojmu soukomíní mi to nedává smysl)
Pak z toho vychází, že:
Var. 1 naplňuje Koncepci a Kodex v tom smyslu, že se snaží co nejméně snížit dopady lezby na enviroment komína. Příčetnost by tak měla multisólolezbu podporovat, doporučovat. Navíc dochází i optimálnímu rozložení sil při inspektáži.
Var. 2: na multisólolezbu se čtveřice vyprdne a pokoří jeden, možná dva z komínů. Logicky tím zvýší disbalanci ošoupanosti žebříků.
Tak jak to tedy v tom soukomíní je? Je multisólolezba příčetná? Nebo není?
Po rozdělení Bubenče by to pak měl mít (zcela pochopitelně) každý z vás nepříčetně.
