General data: | |
Class: | LT (Lystecit trepariozom) |
Height: | 2X m |
Gallery: | Ub (Wretch / no gallery) |
Alternatives: | Smetárna |
Type: | C (Classic brick) |
Gallery: | Ub (Wretch / no gallery) |
Detail: | ?.0:0 |
Bilighorze: | ? (Unknown) |
Status: | P |
Country: | CZE (Česká republika) |
(p)Region: | JHM (Jihomoravský) |
County: | BM (Brno-město) |
Municipality: | Brno - Zábrdovice |
Coords: | 49°11'48"N,16°37'34.5"E |
Record history:
21.12.2010 09:06:50 |
dsk - |
Map + photo
Poznámky
KODA © M.i.X 2008-2024 - CZ
Na počátku 20. století mělo město Brno 115 000 obyvatel a podobně jako většina velkých měst kontinentu i Anglie se potýkala s problémem odpadů z domácností, tržišť a ulic. Na předměstí vybíhaly některé ulice takřka do středu skládek, které byly ohniskem všech možných nákaz.
V roce 1904 bylo usnesením městského zastupitelstva v Brně rozhodnuto o zbudování spalovny odpadů. Vznikla první spalovna na území Rakousko-Uherska. Vlastní stavba započala na podzim roku 1904 a 24.8.1905 vyrobila Spalovna zemského hlavního města Brna první elektrickou energii z odpadu.
V brněnské smetárně, jak se spalovně tehdy říkalo, byl použit systém firmy Alfons Custodis z Vídně, zavedený také ve spalovnách v Německu – ve Frankfurtu nad Mohanem, Dortmundu a Hannoveru. Spalovací pec měla sedm spalovacích komor ve spojení s parním kotlem Babcock–Wilcox, za ním byla zařazena Parsonova turbína o výkonu 300 kW, která byla přímo napojena na třífázový generátor střídavého proudu o výkonu 220 kW. Elektrická energie vyrobená generátorem se odváděla do 300 metrů vzdálené městské elektrárny.
Odpad nejdříve procházel dvěmi rotujícími válci, které ho rozmačkávaly a drtily větší kusy. Takto upravený odpad se skladoval v zásobníku, který pojal až dvoudenní zásobu odpadu. Odtud byl odpad ručně pomocí lopat přehazován na podavač umístěný v prostoru nad spalovacími komorami. Škvára se odstraňovala z pecí dveřmi za pomoci železných tyčí.
Spalovací proces trval 45 minut při dávkování odpadu v intervalech po 10 minutách o hmotnosti 60–80 kg. Po předání spalovny do plného provozu pracovala v denním 11hodinovém cyklu, přičemž spalovala průměrně 27,45 tuny odpadu za den. Z 1 kg odpadu bylo vyrobeno cca 1,14 kg páry o tlaku 9 atm.
Objem odpadu se spálením zmenšil na polovinu. Škvára se vyvážela kolejovými vozíky do chladící věže, pak se drtila a prosívala přes síta. Získaný štěrk se prodával stavitelům a betonářům. Celá soustava byla schopna zpracovat 2000 kg škváry/hod. V roce 1920 byl při smetárně podnik pro výrobu popelobetonových křížových tvárnic. Vyráběly se ručně ze tříděné škváry, cementu, cemolitu a vody. V roce 1921 byl provoz zrušen pro vysoké výrobní náklady a i díky neosvědčenému upotřebení se staly tvárnice neprodejnými.
Ve 30. letech došlo k dostavbě a rozšíření spalovny. Spalovna v Brně sloužila svému účelu až do roku 1941, kdy byl její provoz ukončen. V posledních dnech druhé světové války byla městská spalovna včetně blízké plynárny a elektrárny vybombardována, většina speciálních vozů na odvoz odpadků zničena nebo těžce poškozena.