Cukrovar byl založen jako rolnický akciový cukrovar v roce 1873. Potom přešel do majetku JUDr. F. Kadlčíka (1890) a později (1918) rodiny Kořánů.
V roce 1937 je zapsán jako "Cukrovar a rafinerie rolnické akciové společnosti v Cerekvici n. L." nadále s majoritním majetkovým podílem rodin Kořánů a Vavruchů. Po znárodnění (1947) byl samostatným národním podnikem, 1950-51 sídlem inspektorátu, 1951-53 ve skupinovém národním podniku Východočeské cukrovary, dále pod Krajskou operativní skupinou Hlavní správy cukrovarů při Ministerstvu potravinářského průmyslu. V letech 1957-59 byl cukrovar Cerekvice součástí národního podniku Pardubické cukrovary a od roku 1960 Východočeské cukrovary Hradec Králové, národní podnik. Po kampani 1972 byl cukrovar Cerekvice zrušen v návaznosti na zahájení nového cukrovaru v Hrochově Týnci.
Do roku 1925 pracoval cukrovar Cerekvice jako surovárna, potom rafinerie s výrobou krystalu, kostek, pilé, moučky a melasového krmiva Vitacukr. Zpracování řepy bylo původně 650 t/d, po zahájení výroby bílého zboží 850 t/d, celkem za kampaň 30 až 70 tis. t. Zános surového cukru do 2 tis. t za kampaň byl až do roku 1960. Cukrovar měl sušárnu vyslazených řízků (Bütter) o kapacitě 20 t/d sušených řízků. Technické vybavení bylo 16ti členná Robertova baterie, 5,5m3 jedna nádoba, čeřící kolona, nepřetržité saturace, 3 členná tlaková odparka, zrniče 3+1+1, kontinuální vyzrávání zadin, odstředivky Weston až 17 kusů.
Kotelna byla na hnědé uhlí - 6 kotlů Fairbairn 0,7 MPa, 1 kotel Sládek 1,3 MPa, celkem výkon 30 t/h páry. Jeden turbogenerátor 1 600 kW.
zdroj: VCPD
Dnes jsem jel kolem a buďto jsem špatně viděl, nebo tam už není ochoz, zkusím se tam ještě podívat a kdyžtak zjistit co se děje, aby ho náhodou nechtěli bourat.