0505 RIP

  Komíny

V současné době probíhá demolice objektu #0505 (Holečkova 23, Praha - Smíchov). Místo jsem navštívil, trudné obrázky nafotil a nechtělo se mi tím zaplavovat debatu nebo kartu komína.

Objekt Krajského úřadu je klasicky demolován, komín je rozebírán výškovými dělníky. Rozebírání je ale pouze částečné. Vnitřní zdivo se klasicky bourá a bude odvezeno jako suť. Na palety se k odvezení ukládá pouze obvodová řada cihel. Jejich další osud je poměrně nejasný. Pokud se tedy komín bude znovu stavět, což už je samo o sobě dost bizarní zejména v kontextu stavby která v místě vzniká, bude se jednat o repliku s částečně zachovanou fasádou.

K projektu novostavby co na místě vzniká je známo zhruba toto:

  • budovu staví developerská firma Svoboda&Williams - stránky projektu včetně vizualizací zde. Výtah v PDF zde (KODA).
  • návrh budovy provedlo studio DaM (mj. autor oceňovaného Main Point-u v Karlíně). Na stránkách studia jsou další vizualizace.
  • dle informací na stránkách kanceláře SAEM (zřejmě autor projektu) má investiční záměr hodnotu půl miliardy Kč.
  • na stránkách CENIA jsou k dispozici dokumenty k šetření EIA (kód PHA444).
  • V podkladech pro EIA je na str. 44 k nalezení stať pojednávající o historii objektu s výčtem zachovaných prvků. Je zde mmj. uvedeno že objekt byl původně knihařskou a tiskařskou dílnou.
  • Rozbor v podkladech uvádí: "Ponechání polygonálního komínu a jeho vkomponování do nového architektonického celku jako sochařského díla může být příjemnou historickou reminiscencí."
  • závěr šetření EIA stanoví: "Ve věci  demolice  objektu  a  výstavby  na  předmětných  parcelách  bylo dne  2. 3. 2005  vydáno rozhodnutí  ...   Tímto  rozhodnutím  byla  povolena novostavba objektu s podmínkou zachování stávajícího komínu továrny." K čemuž tedy zřejmě nedojde. Na žádné z vizualizací stavby komín není a developer si to zřejmě "ošetří nějak jinak".

palety s obvodovými cihlami k uschování torzo komína profil zdiva ve výčce cca 8m
profil zdiva ve výčce cca 8m k uložení je rozebírána jen obvodová vrstva cihel nápis
dávné volání o pomoc vizualizace novostavby (zdroj: Svoboda&Williams) vizualizace novostavby (zdroj: kancelář DaM)


Výňatek podkladů pro EIA pojednávající o historii stavby zdroj

Autor: Ing. Richard Kuk, červenec 2007

Datum vzniku objektu čp.768 nebylo možné jednoznačně určit, neboť nebyla nalezena původní archívní dokumentace. Dobu výstavby lze tedy pouze stanovit podle dochovaných historických znaků a souvislostí dané situace. Existenci objektu lze předpokládat již koncem 19.století, kdy byly sousední pozemky nově zastavovány; sousední dům z východní strany proluky je směrem k čp. 768 orientován nearchitektonizovaným štítem s tím, že parcela v proluce měla být v době výstavby domů kolem přelomu 19. a 20. století rovněž zastavěna. Tomuto plánu pravděpodobně zabránila v té době již stojící budova tiskařské a knihařské dílny. Tento předpoklad nelze podložit příslušnou dokumentací z té doby, ale fragmenty dochovaných prvků budovy, koncipované v historizujícím slohu typickém pro konec 19.století, dokládají pravděpodobnou dobu jeho vzniku.

Archívní plánek "stávající dílny tiskařské a knihařské" z r.1920 svědčí o existenci a předpokládaném původním vzhledu objektu s vyznačenou zakřivenou čarou „hradební zdi a zahrádek" ještě s existujícím sousedním objektem čp. 162, původně usedlosti, při Holečkově ulici. Ten byl následně zbourán v souvislosti s novou regulací, která je vyznačená na situaci dalšího plánku „garáže" z r.1935 podle níž byl v té době postaven nový nájemný dům. Na základě značení v plánu a souvisejícího dopisu Magistrátu hl.m.Prahy z r.1936 mělo být stejně naloženo i s objektem v proluce, nicméně tiskárna opět zůstala stát.

Objekt postavený jako tiskařská a knihařská dílna patří typově mezi drobné užitkové či průmyslové stavby, které jsou charakteristické pro rozvíjející se řemeslnou výrobu konce 19.století. Podle nejstaršího dochovaného plánku z r.1920 se zobrazeným půdorysem přízemí a řezem lze usuzovat na původní podobu objektu. Původně se jednalo snad o dispoziční jednotrakt podélně orientovaný jižním průčelím do ulice a severním do svahu parcely; ten byl následně rozšířen o patrovou přístavbu druhého traktu k jižnímu průčelí. Starší severní patrový trakt byl dělený příčně loženým, půlkulatě tvarovaným schodištěm klasicistního typu na dvě ramena, z nichž východní bylo členěno na pět zrcadlově klenutých polí. Novější jižní trakt tvořila přízemní přístavba rytmizovaná řadou oken a vstupem v ose schodiště severního traktu. Při východní straně byly k objektu připojeny prostory dvou místností pro skladiště, stavba byla opatřená nízkou sedlovou střechou se dvěma komínovými tělesy. Stavba byla koncipována symetricky podél osového ryzalitu s klasicistně pojednaným trojbokým štítem.

Příslušnost k této zřejmě nejstarší podobě vykazují i další typově charakteristické prvky víceméně dodnes dochované, kterými lze dopinit (plánově nedoložený) obraz původní podoby objektu. Nad přízemním traktem dominuje průčelí rizalit završený trojbokým štítem vymezeným profilovaným rámem s vepsaným plastickým kruhem uprostřed. Okna jižního průčelí 1.patra severního traktu jsou opatřená profilovanými šambránami s motivem klenáku v ose, V rizalitu jsou okna akcentována okenním nástavcem s rovným překladem a profilovanou římsou podpíranou konsolkami se stylizovaným listovým orna-mentem, vnitřní pole suprafenestry jsou zdobená motivem kroužku. Rovněž typ vysokého polygonálního komínu z vypalovaných cihel odpovídá charakteristickými rysy dobovému koloritu těchto staveb.

Archívní plánek z r.1942 ke strojnímu zařízení tiskárny s pohledem na čelní fasádu, řezem a půdorysy přízemí a patra dokládá kromě v podstatě dispozičně nezměněný tvar objektu, který byl uchován, Kromě některých dílčích vnitřních úprav, až do r.1997, kdy došlo k jeho radikální přestavbě pro účely Pražského stavebního podniku.

V této souvislosti byla většina historických částí a prvků objektu zcela zničena nebo narušena, rasantním způsobem byla změněna i původní dispozice rozměrnými přístavky k severnímu traktu. Vyměněna byla i většina autentických povrchů a materiálů, které byly nahrazeny novodobými; některé materiály či prvky byly aplikovány jako pseudonapodobeniny prvků historických.

Z celé původní stavby zbyly pouze následující autentické historické elementy;

  • profilované šambrány s konsolkami a římsami oken 1.patra
  • tvar čtyř polí stropních zrcadel východní části přízemí severního traktu
  • dvě částí litinového zábradlí s rozdílným dekorem - zbytky z hlavního schodiště - dvoje výplňové dveře - dvoukřídlé a jednokřídlé v patře interiéru
  • polygonální cihlový komín při severním traktu


... k tomu teď jen to, že autentické historické elementy už nezbyly žádné.


RIP Holečkova!


Debata
26.2.2014 13:37:15 jkrestan
Bože to je zase prasárna. Až se vrátím nebude stát snad jediný komín.
27.2.2014 13:03:27 Phisto
Komín továrny bude nejspíš zachován na paletách. Při pohledu na vizualizaci a s vědomím, že se jedná o památkovou zónu, usuzuji, že se můžeme bát v oblasti územního rozvoje našich měst úplně všeho, především těch nejdivočejších představ.
27.2.2014 14:00:57 PA
...ano, bohužel.
27.2.2014 19:01:35 KARELLL
Phisto: já stále věřím že jednou přijde ono plácnutí do čela: "to jsme ale hlupáci" ....
27.2.2014 19:09:53 Vojti
Kdyby to plácnutí do čela přišlo před 10 lety, tak už stejně bylo dost pozdě...
27.2.2014 19:54:38 Dalik_Vrtule_muz
ono žádné plácnutí do čela nikdy nepřijde, v Anglii maj ze svého legendárního megadědictví velký houno + starou elektrárnu a do čela se neplácaj. Upřímnou soustrast pražské divizi.
<< 1 >>