Pojem soukomíní vs. Dalíkův případ

V souvislosti s jednou po všech stránkách kvalitní zahraniční devirgací/gnozkací vznikla obsáhlá a v historii už několikátá diskuse okolo pojmu soukomíní. Tento článek vznikl pro vysvětlení postupu v daném případě a coby rozbor problému v obecnější rovině.

Termín soukomíní provází nejasnosti po celou jeho historii. Zejména okolo sporných případů vznikaly plamenné diskuze ať již vedené zapálením pro věc či zápalem pro diskusi samu. Posledním příkladem je devirgace objektu 8159, kdy padl návrh na zaznamenání soukomíní. V diskusích jsou donekonečna opakovány dva argumenty:

1. nejasnost a neúplnost definice soukomíní
2. historické případy kdy bylo o zavedení soukomíní rozhodováno nejednotně

Definici soukomíní nalezneme v Identu a tato v jistých případech opravdu umožňuje různé možnosti aplikace. Na úvod je nutno poznamenat, že minimálně mezi adminy KODY panuje shoda na tom, že definice je v pořádku a není potřeba ji výrazně přepracovávat. To, že u jistých objektů připouští různé výklady je též v pořádku, protože v hraničních případech je více než vhodné použít individuální přístup oproti  rigidní aplikaci nějakého pravidla.

Malá mezioborová odbočka:

Prekiontrie v tom není zdaleka sama. Příkladem budiž sama slovutná astronomie, která má podobný problém i s tak klíčovou záležitostí jakou je definice planety. Stovky let v tom bylo zcela jasno, pak přišel "Dalík s velkým dalekohledem" a během 10 let bylo všechno v troskách. Nynější definice planety, o které se zhádal celý svět, není zdaleka lepší než ta předchozí a dokonce má dost hluchých míst, ze kterých vybublá velký průšvih, až se začnou masivně pozorovat planety u cizích hvězd. Takže je to akorát odsunutí problému a časovaná bomba. Proto je to pro Sluneční soustavu pojištěno výčtem osmi planet, které zde jako jediné planetami opravdu jsou - a žádná jiná ne. Pluto odrbalo a perličkou je, že američani, i když s definicí principielně souhlasili se jí pokoušeli zamítnout pouze proto, že Pluto devirgoval američan. Členové SČK jsou naštěstí,  na rozdíl od astronomů, jedinci vyspělí po stránce fyzické, mentální i mravní, takže takovéto handrkování v případě soukomíní bohudík nehrozí.

Konec odbočky.

Pro rozumné nakládání se soukomíními je třeba si uvědomit, kde je jádro pojmu a k čemu slouží. Jinými slovy, abych mohl aplikovat zákon musím především pochopit jeho ducha a teprve potom aplikovat literu, zejména chci-li tak činit v případech sporných a hraničních.

Soukomíní je myšlenkový konstrukt - není to fyzická charakteristika*. Pojem soukomíní je zaveden pro zpřehlednění evidence komínů a výstupů na ně. Je nutné si uvědomit, že primárně není o tom, jestli jsou komíny identické nebo ne, to je pouze průvodní jev. Soukomíní byla zavedena proto, aby se soustavy komínů daly evidovat jako jeden celek v případech, kdy oddělená evidence prostě nedává smysl. Typickým příkladem jsou kotelny. Radikálové budou mít sice, už z principu, spoustu výhrad, ale seskupit kotelnu Jarníkova v soukomíní je jednoznačně výhodné. Naopak seskupit kotelnu Jarníkova s kotelnou Láskova by bylo jednoznačně nevýhodné, ačkoli ty komíny jsou opravdu zcela identické včetně kotelen a všeho ostatního.

*/ Vypůjčím-li si opět astronomii, pojem "planeta" je na tom úplně stejně. Je to myšlenková kategorie nikoli fyzikální záležitost. Mezi planetou zemského typu, trpasličí planetou a asteroidem je jen pramálo rozdílů. Naproti tomu rozdíl mezi Zemí a Jupiterem je zcela propastný. To ovšem nic nemění na faktu, že to není ani tak o rigidní definici, ale o tom že je pro danou vědu je prostě výhodné mít okolo Slunce 8 planet, pár tisíc planetek atd. Dle čisté fyziky by bylo daleko čistší mít Slunce, 4 velké vodíkové planety (Jupiter, Saturn, Uran, Neptun) a několik milionů "drobných kamenných těles" počínaje Zemí a konče meteority. To by ovšem pro danou vědu bylo v mnoha ohledech velmi nevýhodné. Proto volí pojmy tak, jak je volí.

 Je logické, že pokud máme evidenci tisíců objektů, dojde čas od času na sporné momenty protože hranicí jednoduše není tlustá čára. Je tam pásmo, ve kterém se lze přiklonit s různými argumenty na obě stany. V tom případě by mělo být hlavním ideovým vodítkem právě ona prospěšnost daného řešení. V rovině výkonné pak o věci rozhoduje dohoda či spor devirgátora s adminy.

Pokud by se člověk ponořil do fundamentu tak přijde na to, že skutečně žádné dva prekiony nejsou identické. Jde o otázku rozlišení, které nám postačí a (opět jsme u toho pojmu) které je pro nás výhodné. Pokud jsou rozdíly pro nás nepodstatné (výška, poloha, konstrukce atd.) a je lepší je např. uvést do poznámky, mějme soukomíní. Pokud jsou rozdíly podstatné, evidujme komíny zvlášť.

Z předchozího vyplývají dva, možná překvapivé, důsledky. Sloučení více samostatných komínů do soukomíní by mělo být prakticky vyloučené. Naopak rozdělení soukomíní by mělo být běžnou praxí, které bychom se neměli bát. Pokud dojde na diference hodné záznamu na kartě, nechť se soukomíní dělí a je lhostejno zda se k rozdílům přišlo pouze zpřesněním informací (podrobnější měření, studium pramenů atd.) nebo přímo změnou stavu (příklad: 0135 + 1257).

Shrnutí teoretické pasáže by tedy mohlo znít - přestaňme dokola omílat a rozebírat zda jsou komíny stejné, ze stejných cihel a mají stejné kotelny. Je to nesmyslné. Ptejme se primárně, zda je pro KODU (a tím i pro nás) prospěšné mít na daném místě soukomíní nebo několik komínů.

Přeneseme-li se z teorie do praxe, jen těžko budeme hledat samostatné komíny, které by bylo vhodné sloučit. Pokud ano, sem s nimi a vyřešme to.

Případ devirgace 8159 skončil samostatnou evidencí dvou objektů. Lze uznat, že jde o hraniční případ. Komíny jsou dle dostupných informací identické, tvrdých dat je na druhou stranu poměrně málo. Precedenty jsou na obou stranách. Admini se s převahou shodli na oddělení komínů. Ve smyslu předchozích odstavců lze ve prospěch tohoto řešení postavit jeden, leč zcela zásadní argument. Pokud se podíváme na prekiomapu v přiměřeném rozlišení, (viz obr.) nevypadá na ni soukomíní věrohodně kvůli značnému rozdílu polohy komínů. Přidám můj osobní názor: nechci, aby takto prekiomapa vypadala. Navíc sám devirgátor v diskusi vznesl podnět na samostatnou evidenci GPS souřadnic obou komínů, čímž v podstatě tento náhled na věc nezvratně podpořil.

Naopak argumentace jinými objekty (typicky elektrárenská megala) je zcela lichá. Jedná se vesměs o historické záležitosti a pokud se ukazuje, že objekty jsou různé, popřípadě by bylo výhodné je oddělit, nechť je tak učiněno. Pokud je pro nás stále výhodné nahlížet na ně jako na jeden objekt, nechť zůstanou.

Velmi pozitivní myšlenkou, která z celé kauzy vzešla je možnost vyznačit u výstupu na soukomíní, který z komínů byl pokořen. To má svou poměrně velkou informační hodnotu a dalo by se s tím posléze pracovat. Do další verze KODY to hodlám nějak zapracovat, podaří-li se najít rozumný způsob, jak to provést.

Závěrem bych poděkoval všem diskutujícím, kteří se debaty o tématu účastnili. Ačkoli je na "Dalíkovo soukomínové tažení" některými nahlíženo jako na pouhou provokaci, já jsem za něj rád, protože vyprodukovalo jednu z mála širších odborných diskusí za poslední dobu. To, že se takové diskuse občas nevedou v rukavičkách se holt stává. Je trochu smutné, že se debata vedla všude možně jen ne na "debatě", což je možná další podnět k zamyšlení. Na druhou stranu bych všechny zúčastněné požádal, ať pochopí, že každá diskuse, byť sebedivočejší by měla jednou skončit a musí nastoupit praktické řešení, které se logicky všem stranám nemusí úplně líbit.

Debata, co proběhla na kartě komína 8159 je archivována zde.