Harmonie

  Ostatní

Mezi komínáři jsou venčena témata rozličná, což bývá často jev napomáhající tříbení profesnímu i osobnostnímu.  Tu nelze opomíjet ani úkazy zdánlivě menšího významu a aktuálnosti, které život komínolezce provázejí od výstupu k výstupu, pro některé tedy téměř každodenně. Odhlédněme od již rutinních informací o typech, technických a přístupových specifikách či bezpečnosti polezných objektů a areálů a věnujme se tématu dosud opomíjenému, jímž jsou naši bezděční spolulezci z živočišné říše. Protože komínář by se měl zajímat, s kým leze. A taky proto, že na komínech zavládla konečně harmonie, byť si toho asi moc lidí nevšimlo.

Vynechme ptactvo, jehož zástupci, opatření křídly, spadají do zcela jiné kategorie. Ani vliv obojživelných na komínolezbu není relevantní, ačkoliv žabu, mloka či prostou ještěřici lze v blízkosti českých i zahraničních bilighorzí čas od času zaregistrovat. Upřeme pohled do hájemství hmyzu, jenž naše cesty vzhůru doprovází nejčastěji, jakkoliv bývá komínáři kvitován s rozdílnou mírou povděku dle osobních averzí, nevraživostí, fóbií nebo alergií.

Hmyzí říše je ovšem široširá a její zástupci se hemží nejen na dřících komínů, ale i v křoviskách a všem rostlinstvu, jímž se k předmětům našeho prvotního zájmu prodíráme. Proto je nutno z této třídy vyselektovat příslušný druh, který působí nebo disponuje potenciálem působit v blízké době na činnost komínářů nejcitelněji. Napřeme tedy pozornost na řád brouků (Coleoptera), jenž je se svými 350 000 druhy nejpočetnější skupinou živočichů na světě.

Možná některým všímavějším lezcům, nezavrhujícím denní výstupy, neušla v posledních letech enormní obsazenost prekiontrických objektů podivnými červenými brouky, připomínajícími blízce naše tradiční slunéčka sedmi a dvoutečná, čili berušky (znáte z Ferdy mravence atp.). Vyhřívají se, jak jinak, na sluneční straně komínů, vesele se páří a mají dobrou náladu. Jen těch teček bývá jaksi více, než je ve zdejším kraji zvykem, a probarvení mnoha jedinců je též netradiční. 

Ano, jsou to skutečně jiní živočichové než ona zlá beruna, táhnoucí to v Sekorovi se šnekem a bandou zhůvěřilých prskavců proti mravencům a Dobru vůbec (ve skutečnosti jsou ovšem berušky poměrně užitečné, akorát že koušou). Jedná se o import z východní Asie odkudsi, k nám se ovšem paradoxně tato exotická slunéčka rozšířila z USA a západní Evropy, kde byla vysazována do skleníků, protože sežerou víc mšic než ta naše tradiční. Zdejší broukaři je nazývají slunéčky invazními, východními, ale správný název je Harmonia axyridis. Harmonia je větší než tradiční slunéčko české, má skoro centimetr na délku a teček mívá až devatenáct, což závisí na podmínkách líhnutí, takže je to u každého jedince jinak. Některé Harmonie jsou oranžové nebo červené s černými tečkami, jiné černé s tečkami červenými aneb žlutými. Jejich neškodlivost je vyvažovaná občasnou škodlivostí, asi jako nakonec všechno žravé v přírodě. Více informací zde.

Možná se ptáte, jaký vliv, navíc negativní, může mít invaze drobných mile červeňoučkých tvorečků na lezení po komínech. Je třeba si uvědomit, že zcela zásadní. Obraz hmyzu u širokého obyvatelstva je výsledkem dlouhodobého soustředěného tlaku entomologicko-katolické nebo entomologicko-bolševické propagandy nejhrubšího zrna. Ještě horší je, že spisovatelé dětských knížek s hmyzí tématikou jsou většinou entomology (byť často amatérskými), tudíž dobře vědí, oč se jedná. Skutečnost je ale jiná: hmyzáci jsou zákeřné bestie, nejbrutálnější predátoři, které příroda stvořila.

Pohlédněme na některé jejich vlastnosti. Neproniknutelný exoskeleton, chránící jejich pajšl, z nich dělá proklatě rychle se pohybující pevnosti, často létající, vmžiku schopné zaútočit a zničit vše živé. Přežijí v jakémkoliv prostředí a i v moři mají svou pátou kolonu (korýši). Mohutná kusadla, trhadla a beranidla rozsápou jakýkoliv živý organizmus, požijí ho a jsou schopné strávit v podstatě cokoliv. Jejich trávicí ústrojí funguje mj. jako recyklační stanice vody, takže ani toho jim netřeba. V gangliích, co mají místo mozku, sídlí jen zlo, podlost a vražda. Dokonale slyší a jejich složené oči všechno vidí. Není úniku. Ten, co v pralese bojoval s Árným, je proti nim Kája Mařík. Máme štěstí, že jsou tak malí. Být větší, zatočí s námi jako s kusem hadru během několika minut. Hmyzáci tvoří v nejkatastrofičtějších odhadech až 90% živočišné populace Země, jedná se tedy o nejnebezpečnější partu obývající naší planetu - a to jsem toho ještě spoustu vynechal.

O co se tedy snaží hmyzofilové jako Sekora, Karafiát, Čapek, autoři nebezpečných paskvilů Ťuk a Bzuk, Včelka Mája, Příběhy včelích medvídků a jim podobní? Zidealizovat tyto zrůdy a implantovat do čistých dětských myslí povědomí o jejich pracovitosti, pobožnosti, spravedlivosti, mírumilovnosti a celkové dobrotě? Učinit z našich dětí (potažmo z nás) platformu pro nástup hmyzí hegemonie!? Naštěstí jsou tu i tvůrci, jejichž obraz hmyzí populace je nezkreslený planým dobroláskovstvím a falešnou humanitou, která se svou předposraností nezdráhá nadbíhat i takovým bestiálním zrůdám, jako jsou hmyzáci. Vyzvedněme práci skutečných realistů, jakými jsou například tvůrci filmů Hvězdná pěchota, Moucha, Mumie nebo Hmyzí teror.

Harmonie, všiměte si, jsou mohutnější než naše tradiční berušky a v přirozeném výběru tedy obvykle vítězí. Větší, žravější, krutější, nebezpečnější a bezskrupulóznější druh vítězí nad slabším. I ty beruny se tedy zvětšují. Možná si říkáte, že se nás to netýká, jak nás může ohrozit centimetrový tvoreček, mírumilovně s námi sdílející komín. Nemůže. Ale přijdou jiní, za deset let už beruny budou mít dva centimetry a za sto let třeba metr. Kdopak si myslíte, že vyjde z boje o pokoření komína jako vítěz, váš pravnuk nebo metrová opancéřovaná beruna?!

Ještě si říkáte, že Sekorův Ferda je taková milá dětská kniha? Pořád máte v úmyslu koupit potomkům k ježíšku Karafiátovy broučky?? Nadále chcete své děti zušlechťovat návštěvou divadla, kde hrají Ze života hmyzu??? Stále věříte, že Mravenec Z neznamená Zabít, Zahladit, Zdevastovat, Zničit?! Vězte, že Z znamená ZLO

Komínáři, bděte! 


Harmonia_axyridis

Fotogalerie
Harmonia axyridis
Debata
15.1.2016 06:48:46 PA
Zapomněls na Mravenčí polepšovnu, pazoure. To je veliká zvrácenost. Je to celé o malém chlapci, který znenadání zakrsne na velikost broučka a spadne do mraveniště. Místní ho tam týrají na různé způsoby.
Má to mít jakési výchovné posleství, ale vždyť tady jde o děti! Co je to za stvůry, které vztáhnou tykadlo na ty nejmenší.
15.1.2016 10:42:32 Laco
Nemůžu tam mít všechno. Třeba tam nemám fenomenální český film Mravenci nesou smrt. Je to proto, že jsem se tentokrát nevěnoval mravencům, ale jen koleopterám.
15.1.2016 17:02:28 RayeR
Hehe, na Hvezdnou pechotu sem si vzpomnel, jeste nez byla nekde v pulce zminena, to proste nemelo chybu :)
Nicmene nebral bych to na lehkou vahu. Sam pamatuju premnozeni (tehda jeste klasickych domorodych rudobolsevickych berusek) u baltskeho more u sousedu v NDR, kde nas v kritickych mistech behem par minut obsypaly doslova stovky kousajicich berusek. Takze nejde jen o velikost ale i kvantitu. Verim, ze i na komine by dokazaly takove posezeni ci lezbu radne zneprijemnit. Proto preventivne na letni vystupy pridat do batuzku aspon 1 plamenomet na skupinu :)
16.1.2016 00:00:45 Laco
Plamenomet bych opatřil, ale zatím uložil do truhly. Vnukovi či pravnukovi přijde vhod. Zatím postačí zapalovač. Ale i v jeho používání bych byl opatrný, abychom u berun zbytečně nepodporovali prekiofóbii a komínářofágii.
<< 1 >>