Historie:

V poválečné době došlo v sokolovské hnědouhelné pánvi k přechodu od hlubinné těžby hnědého uhlí k lomové těžbě a s tou těžbou vyvstala i otázka zpracování uhlí. Z důvodu potřeby svítiplynu v tehdejším Československu bylo v 50. letech 20. století rozhodnuto o výstavbě Zpracovatelské části společnosti Hnědouhelné doly a briketárny Sokolov (HDB) ve Vřesové - přesný název Palivový kombinát Vřesová. V 60. letech byla stavba dokončena a postupně byl celý komplex uveden do provozu. V 90. letech rozhodla tehdejší vláda o ukončení výroby svítiplynu a proto byl zahájen projekt výstavby paroplynové elektrárny a z výroby svítiplynu se přešlo na výrobu Energoplynu který je primárně určen k výrobě tepla a elektrické energie. V roce 1995 byl uveden do provozu 1 blok paroplynové elektrárny a následně i druhý blok, každý o výkonu 200 MW. Na jaře roku 2011 byla ve Vřesové ukončena výroba Briket a odstavena Briketárna. Tento provoz postupně nahradí výroba Multiprachu, která v omezené míře probíhala i v době provozu Briketárny. Celý zpracovatelský komplex ve Vřesové je jedinečným tím, že je zde na malém území uhlí připraveno, zpracováno a po ukončení výroby svítiplynu a výstavbě paroplynové elektrárny je výsledný plyn přímo na místě přeměněn na elektrickou energii a teplo.

Zpracování uhlí:

Komplex zpracovatelské části Sokolovské Uhelné p.n. a.s. se skládá z několika jednotlivých provozů. Uhlí začíná svou cestu zpracováním v Drtírně, kde je vytěžené uhlí rozdrceno na menší frakce a následně dopraveno do sušárny, na technologickou skládku, a nebo k nakládce na vagónovou váhu. V sušárně je uhlí sušeno na speciálních sušácích pomocí horké páry (teplota 150 - 160°C). Uhlí má na vstupu cca 40% obsah vody, po vysušení je potřebná vlhkost 20% pro Teplárnu a 30% pro generátorovnu. Část uhlí je tedy po vytřídění dopravena pásovými dopravníky do sekce Teplárna. Toto je jeden z nejdůležitějších technologických celků, hlavním oborem je výroba tepla, které je následně parovody distribuováno městům a firmám. Druhé využití je výroba elektrické energie a technologické páry využívané v provozech ve Vřesové. Současně mohou být v teplárně likvidovány např. chudé a bohaté expanzní plyny.

Druhá část uhlí je dopravována do Tlakové plynárny - Generátorovny. Zde jsou uhlím zauhlovány generátory na dvou etapách Tlakové plynárny a uhlí je zde zplyňováno za určitého tlaku (přetlaku proti atmosférickému tlaku cca 2.7 MPa) klasickou oxidací, vháněním směsi kyslíku a přehřáté páry. Při splnění všech podmínek se v generátoru vytváří surový generátorový plyn, složený především z vodíku, metanu, oxidu uhelnatého, oxidu uhličitého, sirovodíku a nepatrné příměsi kyslíku, který je následně veden potrubními trasami k chlazení a po ochlazení z cca 200°C na cca 35°C je veden na Rectisol. Při chlazení plynu dochází k vypadávání kondenzátu a v sedimentačních nádržích je z něj přímo na generátorovně odsazen Těžký hnědouhelný dehet (následně znovu přidáván k uhlí při plnění generátoru), lehký hnědouhelný dehet (prodej nebo využití ve VVKP) a fenolová voda (využívá se hlavně k nástřiku do předchladiče generátoru a k prvnímu ochlazení plynu po jeho výstupu z generátoru). Součástí Tlakové plynárny je i zařízení VVKP - Vedlejší využití kapalných produktů, které slouží zejména ke zpracování lehkého hnědouhelného dehtu (popřípadě dalších surovin které vznikají při ochlazování a čištění generátorového plynu), ze kterého je také vyroben energoplyn. Tato technologie je jednou z unikátních technologií, kterou Sokolovská Uhelná využívá (podobných zařízení je na celém světě pouze několik). Ochlazený generátorový plyn je veden do sekce Rectisol, kde je plyn čištěn v několika stupních, aby se z něj stal energoplyn, využitelný v paroplynové elektrárně. Látky oddělené v Rectisolu z plynu jsou opět vedeny do části Fenolka. Ve Fenolce jsou tyto látky dále čištěny a výsledné karbochemické produkty jsou odeslány k dalšímu využití v provozech Sokolovské Uhelné p.n. a.s. nebo míří k externím odběratelům.

Ochlazený a vyčištěný energoplyn je veden k plynové turbíně kde je spálen spolu s atmosférickým vzduchem a tuto turbínu roztáčí. Horké spaliny jsou poté vedeny ke kotlům na odpadní teplo, kde je vyrobena pára, která roztáčí další parní turbíny.

zdroj: http://cs.wikipedia.org/