z www.pivovary.info:

Vaření a výčep piva patřily po řadu staletí k nejvýnosnějším ekonomickým činnostem. Spory děčínských právovárečných měšťanů s vrchností, které v 16. st. vyvolalo pivovarnické podnikání pánů z Bünau, pokračovaly i za prvních Thunů. Když v roce 1698 vyhořel pánský pivovar v Těchlovicích, dal hrabě Maxmillián Thun vystavět v Podmoklech nový velký pivovar (začalo se v něm vařit již roku 1703, ačkoli stavba byla dokončena teprve v roce 1707). Jeho otevření učinilo konec nadějím Děčínských na provozování vlastního pivovarnictví. Jižně od pivovaru byl založen Pivovarský rybník (1731; zrušen) a severně od pivovaru, prakticky v těsném sousedství, našel místo lovecký dvůr. Před pivovarskou budovou stály sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána.

Nutnost uvolnit prostor, na němž se pivovar rozkládal, pro výstavbu železnice z Prahy do Drážďan mohl hrabě František Antonín pouze uvítat, protože podnik neměl zdroje kvalitní vody (odebíral jí z Labe), což se odráželo v jakosti piva. V roce 1848 byl stržen, a spolu s ním i stará pivovarská hospoda. Stranou tehdejších Podmokel začal ihned vyrůstat nový pivovar. Komplex budov podmokelského pivovaru vznikl postupně od roku 1849, kdy dal František Antonín hrabě Thun vystavět nový pivovar (F. J. Perthen a K. Heidenreich; zařízení podle F. Ringhofera). Později byl podnik několikrát rozšířen a stavebně upraven (1860, 1901, - 1903). Z doby secesních úprav pochází znak Františka hraběte Thuna na průčelí hlavní budovy. Jako doklad staré industriální architektury je pivovar chráněnou památkou. Protože Thunové výrobu pronajímali (např. 1816 sedmi děčínským měšťanům), byla založena pivovarská společnost, která po letech pronájmu nakonec podnik odkoupila (1926). Roku 1897 byla vybudována parní varna a v roce 1924 zahájila provoz nová sladovna a nová plnírna. Tehdy pivovar vařil Bodenbacher Bier. Podmokelské pivo, v jehož značce byl vyobrazen mnich s půllitrem, si získalo dobré renomé; část výroby byla určena na vývoz, hlavně do německých zemí. Ve druhé polovině 20. st. si udrželo kvalitu a jeho sortiment se rozšířil (piva dostávala jména připomínající plavbu jako “Kapitán”, “Admirál” atp.). Názvy piv měly spojitost s plavbou labsko-oderskou. Tato plavební společnost totiž před léty odprodala pivovaru lodní kotel, který mnoho let zásoboval pivovar parou. Pro pivovar byla typická těžší nasládlá piva sytější barvy. Piva se stáčela i v Rumburku. V květnu 1993 byl podnik vydražen do soukromých rukou. Pivovar přestal vyrábět na počátku roku 1995. Po čtyřměsiční přestávce byla opět výroba obnovena v létě 1995. Od 1.září 1995 byl podnik přejmenován z Admirála na Pivovar Děčín a.s.. V roce 1995 vyráběl jen světlou desítku a jedenáctku. Některé značky se po uzavření děčínského provozu vyráběla v Litoměřicích (MLASK, Admirál). V roce 2001 začal vlastník objektu bývalého děčínského pivovaru, firma BASH, přestavovat budovy na velkoprodejnu potravin, vše pro řemesla, dům, zahradu a domácnost, parkoviště ve dvou podlažích pro více než sedm set aut, drobné obchody a kanceláře. Po dohodě s architektem a památkáři museli zachovat památkově chráněné části. Ty by měly sloužit stylové síti obchodů a služeb. Areál děčínského pivovaru poskytl stavebníkům pětatřicet tisíc metrů různých ploch. Některé z notně zchátralých staveb bylo nutné zbourat. Během rekonstrukce děčínského nádraží v roce 2002 narazili dělníci na velké sklepní prostory bývalého pivovaru.
Některé prostory byly dokonce zality vodou.

Nejvyšší komín thunovského pivovaru patří k nejhodnotnějším děčínským objektům. Přestože rok postavení není znám, lze předpokládat, že k výstavbě došlo během let 1897 - 1902 při modernizaci této části pivovaru. Pro komín je charakteristická především mohutná hlavice s výrazným zdobením, dochovaná v plné výši. Hodnotný je rovněž podstavec komína, který ve vnější části třikrát mění profil od hranolového přes oktagonální až po válcovou část, na kterou plynule navazuje válcový dřík. V 90. letech, pár let před ukončením provozu pivovaru byl komín plynofikován a vyvložkován. Přestože je komín od roku 1997 nepoužíván, díky změně technologie je reálné jeho pozdější využití a napojení na novou plynovou kotelnu po provedení konverze pivovarského areálu. Komín je zachován ve výborném stavu, pouze pod hlavící došlo k drobnému poškození a vypadnutí několika cihel, zřejmě buď během plynofikace anebo později zásahem blesku.