Ač se v nedávné době objevily zvěsti, že komín se bude v souvislosti se stavbou fotovoltaické elektrárny v areálu cukrovaru bourat, nebude tomu tak. Zbourány budou pouze zchátralé budovy cukrovaru, samotný komín bude stát těsně před plotem chystané elektrárny a zůstane zachován.
MT C 66/Ub/1
Býv. Rolnický cukrovar, Cerhenice
General data: | |
Class: | MT (Morfolic trepariozom) |
Height: | 66 m |
Gallery: | Ub/1 |
Type: | C (Classic brick) |
Gallery: | Ub/1 |
Detail: | 88.0 |
Bilighorze: | H,2CC/CV |
Status: | S |
Country: | CZE (Česká republika) |
(p)Region: | STC (Středočeský) |
County: | KO (Kolín) |
Municipality: | Cerhenice |
Coords: | 50°4'35.67"N,15°4'54.68"E |
Map + photo
Poznámky
Více fotek na plzdi.cz/Cerhenice
Rolnický cukrovar byl založen roku 1864 a první řepná kampaň proběhla roku 1867. Výroba se ale neudržela dlouho a v roce 1872 byl cukrovar zastaven. Pokus o oživení nastal roku 1877, kdy podnik odkoupil velkostatkář Albert Šebetovský, ale ani jemu se v podnikání nedařilo.
Následovala snaha vytvořit akciovou společnost, ale nakonec v roce 1888 odkoupil cukrovar pražský velkoobchodník M. B. Kohn. Od té doby byl cukrovar již v provozu a fungoval se ziskem.
Roku 1945 byl Benešovými dekrety cukrovar zestátněn. Po roce 1989 pracoval cukrovar v rámci akciové společnosti Cukr Union, ale roku 1998 byla výroba ukončena. Nyní zde stojí chátrající pozůstatky a k cukrovaru vede zbytek zarostlé vytrhané vlečky
KODA © M.i.X 2008-2024 - CZ
Historie cukrovaru.
Už v 1. polovině 19. století se v Polabí rozšířilo pěstování cukrovky. Byly proto vysušeny četné rybníky, mezi nimi i Klenot.
V roce 1864 byl založen Rolnický cukrovar. První kampaň proběhla o tři roky později.Začátkem roku 1886 se sešla Hospodářská besídka Cerhenická. Vytkla si velký úkol, velký cíl - zachránit cukrovar. Už po pěti letech provozu došlo roku 1872 k úpadku a provoz byl zastaven. V roce 1877 cukrovar koupil velkostatkář Albert Šebetovský, ale ani on neuspěl.
V květnu vyšla v Kolínských listech výzva "Jakým způsobem lze zachovati cukrovar Cerhenický rolnictvu našemu". Uvažovalo se o založení společnosti, která by ho zakoupila. Cukrovar Cerhenický, stojící v úrodném zlatém pruhu polabském, mající výhodné spojení železniční, silniční s okolím nejširším, vzorně zařízený, nejnovějšími stroji opatřený, možno nyní koupiti za tak nízkou cenu, že jeho další rozkvět vůči jiným závodům, které mají s ohledem na velký kapitál základní mnohem stíženější stanovisko než by měl tento, úplně pojištěn jest!
Další přesvědčující článek se objevil ve stejném listě o dva měsíce později. Cerhenický cukrovar jest ústav pro širší kraj polabský veledůležitý... Zakoupení ze strany rolnictva má mnoho nepřátel na konkurenční nesnášenlivosti vzniklých... Do neděle bylo upsáno 340 akcií po 200 zlatých, to znamená 68 000 zlatých. Máme plnou víru v našince, že cerhenický cukrovar ani "vykuchati" ani do cizáckých rukou padnouti nenechají.
Ovšem víra nestačila, cukrovar v roce 1888 získal pražský velkoobchodník M. B. Kohn, který si v roce 1905 změnil příjmení na Kahler. Podle Chytilova úplného adresáře Království Českého byli před rokem 1912 společníky cukrovaru Maxmilian rytíř Kahler, Felix rytíř Kahler a Viktor rytíř Kahler. Ředitelem pak Jakub Epstein, cukrmistrem J. Láša.
V roce 1921 cerhenický cukrovar vyhořel. Za pomoci státní podpory provedla firma Kahler zásadní rekonstrukci a v kampani již pracoval na plný výkon. Roku 1929 společnost prodala cukrovar Pečecké rafinerii cukru.
V roce 1945 byl znárodněn cerhenický cukrovar, 1. ledna 1946 vznikl národní podnik Cukrovar a rafinerie cukru v Cerhenicích.
V letech 1967 - 1975 probíhala v cukrovaru postupná rekonstrukce zařízení. V roce 1972 oslavil cukrovar 100 let od svého založení.
Nepříznivou zprávu přinesl rok 1998 - byl zavřen cerhenický cukrovar. V současné době z něho zůstaly jen zbytky.
Výtah z historie obce Cerhenice, kterou připravil Břetislav Dytrich (www.cerhenice.cz)