Komín byl v rozporu s jeho proklamovaným zachováním zcela ostudně zbořen bagrem dne 1.3.2014.
| General data: | |
| Class: | LT (Lystecit trepariozom) |
| Height: | 42 m |
| Gallery: | Ub (Wretch / no gallery) |
| Type: | C (Classic brick) |
| Gallery: | Ub (Wretch / no gallery) |
| Detail: | 8.8^8:8 |
| Bilighorze: | CC/CV |
| Status: | P |
| Country: | CZE (Česká republika) |
| (p)Region: | PHA (Praha) |
| County: | 8 (Praha 8) |
| Municipality: | Karlín |
| Coords: | 50°5'57.425"N,14°27'59.525"E |
| Details (CZ): | 2 display >> |
Map + photo
Poznámky
KODA © M.i.X 2008-2026 - CZ






















Rustonka a parník pro císaře
V roce 1832 na rozhraní Karlína a Libně vznikla přičiněním britských podnikatelů bratrů Thomasových továrna na parní stroje. Ta v roce 1850 přešla do majetku významného britského podnikatele Josepha Rustona, jehož příjmení pak dalo firmě její trvalý název. Firma zpočátku vyráběla zejména kotle a parní stroje. Ruston byl britský lodní stavitel a podnikatel v říční plavbě, provozoval Pražskou paroplavební společnost. Jeho firma tehdy vyráběla na mnoha místech v Evropě zejména různá strojní zařízení a díly pro říční i zaoceánské lodě určené pro provozovatele v Rakousku i Německu. Ruston především postavil v původním podniku v Karlíně v roce 1841 první český parník Bohemia, z nové loděnice pak vyšly další slavné parníky – Praha (1865), Vyšehrad (1866), Stephanie (1882), František Josef (1887), Primátor Dittrich (1891), Ferdinand I. Dobrotivý (1891), Smíchov (1895), Závist (1895) a také například císařská jachta Kaiserin Maria Theresia (1892), kterou pak Společnost rakouské státní dráhy provozovala na Bodamském jezeře jako osobní parník. Později, koncem 19. století, se zde začaly vyrábět i různé nýtované ocelové konstrukce, zejména pak ocelové mosty a ocelové střešní příhradové konstrukce – pochází odtud například střešní konstrukce pražského Rudolfina či některé objekty na Pražském výstavišti. Areál závodu byl z tohoto důvodu nadále rozšiřován o další budovy a výrobní haly. Pražská akciová strojírna zanikla roku 1910 a těsně před první světovou válkou v roce 1912 pak celý podnik přešel do vlastnictví Elektrických podniků hlavního města Prahy.
(zdroj: měsíčník Osmička pro Prahu 8)