The Grand Stack

Karta cíle naší cesty:

Prekion v číslech:

 Stavba komína

První komín vysoký 87m (285’) byl ve fabrice postaven r. 1902. Se vzrůstajícím počtem pecí, z nichž každá další musela mít vlastní komín padlo rozhodnutí vybudovat namísto toho jeden centrální a spaliny do něj svádět pomocí kouřovodů. Stavbou byla zavázána firma Alphonis Chimney Construction Company. V květnu 1918 byla dokončena 9m (30') vysoká betonová základna "velkého komína". K jejímu zhotovení bylo použito 20.891 pytlů cementu, 50 vagonů písku a 118 vagonů štěrku. Přes svou enormní velikost a náročnost byl komín dokončen v extrémně krátkém čase. Byl postaven za pouhých 142 dní rychlostí 12 šárů cihel za směnu. První cihla byla usazena 23. 5., poslední 30. 11. 1918. Od 9m vysoké základny roste komín do výšky 169m (555') [Na informačních panelech Anaconda Stack State Park-u je nesprávně uvedeno 585' ~ výška celková, od paty. Ověřeno z jiných pramenů a měřením.] Dřík obsahuje 2 464 652 radiálek což odpovídá zhruba trojnásobnému počtu cihel běžných. Speciální cihly byly vyráběny přímo na místě [z pojmu "locally-manufactured" není zřejmé, zda byly zhotovovány přímo na stavbě, či to má znamenat cosi jako "v kraji"]. Na použitou maltu padlo 41.350 pytlů cementu, 77 vagonů písku a 37 vagonů žáruvzdorné hlíny. Při stavbě bylo použito přes 90 km truhlářského řeziva. První dým z dmychadla vyšel 5. 5. 1919 po dokončení prvního kouřovodu.

Postup uvádění do provozu:

16. 5.  1918    dokončení základny
23. 5.  1918    slavnostní založení první cihly
20. 8.  1918    výška 200'
26. 10. 1918    výška 343'
13. 11. 1918    výška 543'
30. 11. 1918    položení poslední cihly
29. 4.  1919    kompletně připravený pro provoz
5.  5.  1919    první dým - kouřovod A
27. 5.  1919    kouřovod B
10. 6.  1919    kouřovod D
30. 7.  1919    kouřovod C

Fabrika

Historie továrny Washoe Smelter je nedílně spjata s osobou báňského inženýra Marcuse Dalyho původem z Irska. Do severozápadní Montany přijíždí r. 1876 z pověření těžební společnosti ze Salt Lake City a stává se klíčovou postavou rozvoje důlního a zpracovatelského průmyslu v regionu.
Koncem 19. stol. byla v Butte [důlní město 30 km od Anacondy] nalezena gigantická žíla měděné rudy přesně v době, kdy byla díky rozvoji elektrotechniky (žárovka, telefon, motory) po mědi extrémní poptávka. Daly přesvědčil své zaměstnavatele investovat do vývoje technologií umožňujících tavbu a rafinaci rudy ve velkých objemech. Hledání lokality pro novoý zpracovatelský závod jej zavedlo do Deer Lodge Valley, kde zvolil Anacondu jako nejbližší místo od Butte s dostatečnými zdroji vody nutné pro hutní provoz. [Toto je trochu podivnost - údolím sice protéká nevýznamný potok, ale fabrika stála na kopci obklopena stepí. Jiný důvod, proč byla postavena právě tam a tak daleko od Butte se ale dohledat nepodařilo.] Daly vyprojektoval a postavil nejen samotnou továrnu, ale i město Anaconda jako takové. V začátcích mu pomáhal vybudovat systém zásobování vodou, osvětlení, tramvajovou linku a veřejné budovy. Plány na velkou huť s kapacitou 5.000 tun byly dokončeny r. 1889. Ve stejném roce se Montana stala samostatným americkým státem a Daly navrhoval, aby se Anaconda stala jeho hlavním městem. Dokonce pro budoucí vrcholné představitele státu nechal postavit Hotel Montana jehož část stojí dodnes na hlavní třídě.

Základní kámen továrny byl položen 20. září 1900 a provoz byl zahájen v r. 1902. Marcus Daly se jejího otevření nedožil, zemřel v listopadu 1900. V počátcích výroby byla ruda z Butte dopravována po silnici, velmi rychle ovšem bylo přistoupeno ke stavbě železnice. Fabrika postupně rostla  a během 20. století se stala jedním z největších producentů surové mědi v USA. Anaconda se během své historie také stala pojmem ve hutním a metalurgickém výzkumu a vývoji nových zpracovatelských technologií. Velký komín byl v r. 1954 rekonstruován, práce se týkaly zejména hlavice.

29. září 1980 oznámila Anaconda Minerals Company (od r. 1977 součástí holdingu ARCO - Atlantic Richfield Company) časově neomezené přerušení provozu hutě v Anacondě a rafinerie v Great Falls. Jako důvody uvedla zvyšující se provozní náklady a ekologická omezení. V širším kontextu byla důvodem taktéž celková situace na surovinovém trhu a nastupující globalizace přinášející konkurenci asijských producentů. Následovalo rozhodnutí o definitivním zastavení výroby a demolici objektů.

Ukončení produkce mělo drastické dopady na sociální situaci v regionu a město Anaconda prakticky zlikvidovalo. Pokles počtu obyvatel z původních 5000 pod 500 z něj na čas udělal v de facto město duchů. Obrat k lepšímu nastává až na přelomu tisíciletí, kdy se z Anacondy stává příjemné maloměsto zaměřené na turistický ruch (zimní sporty) a lokální průmysl. Ve městě například funguje manufakturní slévárna litiny. Obyvatelé města v podstatě ve druhé větě jakéhokoli rozhovoru začnou mluvit o fabrice, komínu a jejich slavné historii. Zároveň je cítit, že "ti co vydrželi" jsou hrdí na to, že dokázali přežít těžké období a pozvednout město opět k životu.

Výroba mědi v Anacondě

Extrakce čisté mědi z rud těžených v Butte byla poměrně složitým procesem. Začínal oddělením rudy od odpadních hornin, následovaný tříděním rudy podle kvality (hi/low-grade). Méně kvalitní ruda byla drcena a těžší částečky kovu byly separovány mechanickou cestou. Ruda je žíhána kvůli odstranění části síry a následně tavena ve vysokých nebo plamencových pecích pro odstranění nečistot. Produktem tohoto procesu je tekutý měděný polotovar a struska složená z oxidů síry a siliky (písku). Struska byla odlévána a následně propírána vodou, aby zchladla a krystalizovala. Měděný polotovar je taven v konvertorových pecích na čistou "bublinkatou" měď a další strusku, která ovšem v této fázi obsahovala ještě velké množství mědi, takže byla recyklována. Bublinkatá měď byla poté tavena ve slévárenských pecích a lita do "anod" (= ingoty), které byly přepravovány do továrny v Great Falls k rafinaci. Rafinací byly z mědi odstraňovány další příměsi, zejména drahé kovy (zlato, stříbro). 

Současnost

V hloubi osmdesátých let, kdy demolice budov Washoe Smelter dosáhla ke slavnému komínu byl ve městě založen spolek pro jeho zachování (Anacondans to Preserve the Stack). Díky jeho úsilí zůstal komín prakticky nedotčený jako symbol industriálního dědictví regionu. V součinnosti s Agenturou pro ochranu životního prostředí a firmou ARCO byl ve finále prohlášen za státní památku (Official State Monument). Na příjezdové cestě do bývalého areálu byl vybudován informační park. Kromě několika panelů je zde i rozměrově odpovídající kopie dmychadla, která dává návštěvníkovi představu o gigantických rozměrech celé stavby (spíše tedy dokládá jejich obtížnou představitelnost). Dno modelu je vyplněno odpadní struskou. Tento materiál také tvoří obrovskou umělou černou horu těsně u dálnice do Butte. Informační centrum ve městě disponuje mnoha fotografiemi a jinými materiály dokumentujícími komín a fabriku. Ještě v nedávné době z něj také vyrážely exkurze k patě komína. V současnosti jsou bohužel "dočasně zastaveny z důvodu technického stavu stavby".

Sestaveno z informací na panelech Anaconda Smelter Stack Park-u,
zdrojů městského informačního centra a rozhovorů s pamětníky.

Odkazy:

Stránky parku: http://stateparks.mt.gov/anaconda-smoke-stack/   
Karta na serveru (US) National Park Service: https://npgallery.nps.gov/AssetDetail/NRIS/87000607
Wiki: https://en.wikipedia.org/wiki/Anaconda_Smelter_Stack

Dalších pár fotek z výletu: