Lidé chtějí nové, přitom mnoho hodnot se už odehrálo - přesto, že jsou zdokumentovány, můžou pomalu blednout v zapomnění. Tady přichází na řadu historické okénko (HO). HO bylo dříve občasník na debatě, kde vyzdvihovali solidní zářezy k pozornosti ostatním, a vytvářela se kolektivní paměť svazu. Jenže, kapitán ví. Technicky, HO je duplikát, ale taky princip vzpomínek který formuje kulturu. Kdyby tenkrát obrozenci nevymysleli.. ehm, nesesbírali vzpomínky pro současné i budoucí generace, kopa národu by nebylo co jsou dneska. PA ví.Jinými slovy, občasné HO zkrátka není na HO. Myslím, že by stálo za jej zrevitalizovat. Tady je návrh jak:Máš-li HO, přidej jej sem jako komentář, ~
Vážení komínáři, vážené komínářky,
rok se s rokem sešel, abych použil debilního klišé, a opět se scházíme, tentokrát na Jamajce. Tedy v hospodě Jamajka na pražském Smíchově, což je skutečně k smíchu, protože kdybychom byli co k čemu, děláme to na tom skutečném ostrově v Karibiku, kde je pořád teplo, je to exotický turistický ráj a lidi tam hulej jako komíny. Jenže to my ne, my jsme jako v tom vtipu o dvou tasemnicích, krátké a dlouhé, co spolu vyhlížejí z prdele ven a ta krátká říká“ A maminko, proč my jsme pořád tady, v prdeli, když venku je tak krásně?“ A delší říká: „Ale neptej se ~
Zdravím všechny. Mám tu poměrně nepříjemnou zprávu a to, že jsem byl nucen vypnout pregiomapy. Na řešení budu pracovat, ale pokud se vůbec povede najít, tak bude poměrně pracné a zdlouhavé. Mapy byly zprovozněny pro registrované uživatele od kterých nehrozí tak masivní provoz. Neregistrovaným se omlouvám. Pracujeme na řešení. Proč je to vypnuté a co se staloBude to trochu technické, takže koho to nezajímá, chce KODU používat jako službu kterou mu "někdo připravil" a zadarmo servíruje nechť přijme, že mapy nějakou (delší) prostě nepojedou. Co se stalo a proč je velmi potměšile skryto v předchozí větě - zadarmo totiž není ~
Vážené komínářky a komínáři,jistý druh extrémismu je pro činnosti spojené s prekiontrií příznačný. Pronikání na zakázaná území, ztékání vertikálních objektů vybuzujících ve většině obyvatelstva pocity závrati, jistoty pádu a smrti, skrývání se před ochrankáři a policejními složkami a nahánění se s rozličnými polomilitantními údernými jednotkami je s naším počínáním neodmyslitelně spojené. Tajuplnost spících fabrik a areálů či hřmot a výpary moderních provozů, se kterými se setkáváme při výkonu našeho ušlechtilého zájmu, to vše nám přináší pocit dobrodružství, objevování nebo dokonce romantického zážitku. Zároveň dává nahlédnout do zmizelého světa „předválečných“ hodnot,
| Začátkem června měl na filmovém fulldome festivalu v Brně premiéru můj kraťas The Factory. Není to přímo o komínech, ale je to oslava industriální poetiky jako takové. |  |
| S Bouřkou si občas (pravda, mírně řečeno alibisticky) posteskneme, jak blog skomírá a jak už dlouho nikdo nic nenapsal a jak to bylo pěkný, když z každý větší akce byl blog a jak tohle a tamto...Nu, ale když nám letos lezba začíná zase hezky ožívat (snad to není jen můj pocit), co i ten blog zkusit oživit? Za formulace úřednicky zdegenerovaného projevu se případně omlouvám, každopádně si myslím, že akce jako letošní běžkoprekio si blog zaslouží, nechť tedy řádky a hlavně fotky promlouvají a přenesou nás i vás zpět do únorových dní na Šumavu. |  |
Vážené komínářstvo,
máme zde nový rok 2019 v němž by se z prekiontrického hlediska dle očekávání, podobně jako v roce prošlém, opět nemělo dít nic převratného. Ti, kteří chtějí, lezou, ti, co se jim nechce, nelezou, každý si leze, kam chce a s kým chce, nejsou na to žádné kvóty, takže nikdo by se z toho důvodu neměl cítit opruzen.
Pošuci třeští, ale postupem let vychládají a stávají se z nich menší pošuci, na jejich místa nastupují jiní, a tak je to dobře, protože prekiontrie by bez nich byla méně barevná a vonná. Idioti ovšem většinou idioty zůstávají, s tím nikdo nic nepořídí, kdyby to bylo možné, už by ~
| V roce 2012 me k.e.n nabadal at udelam post s prebaly desek zobrazujici industrialni tematiku. Noa ted koukam na debatu a tema evidentne zije furt. inu dobra, budiz blog - at je to na jednom miste. |  |
Vážené komínářky, vážení komínáři,
žijeme ve zvláštní době, která se mimo jiné vyznačuje možností každého připojence dát světu okamžitě vědět, co si právě o čemkoliv myslí. Málokdy se jedná o příspěvky, které by významněji obohatily myšlenkové bohatství lidstva; spíše naopak. Sleduji-li na internetu některé debaty týkající se politiky, je zarážející, jaká míra netolerance, nenávisti, tuposti, chorého rozumu a duševních úchylek všeho druhu je tam ventilována. Tento trend prostupuje společností a jakkoliv jsem zastáncem názoru, že trocha uvážlivě dávkované nenávisti není na škodu (jak je patrné z mých starších ideoprojevů), zároveň jsem spolu s Pájím, šamanem kmene Bororo přesvědčen, že „Sta
| Je to už takový pěkný zvyk, že se v listopadu schází adminstvo ke svému sněmu. Jednotícím prvkem letošního ročníku byla repetice. Nicméně jak praví staré přísloví: dvakrát nevytáhneš stejnou kramli. |  |
VP č.6 byla stavěna cca v rozmezí let 1960-1963, komín tedy pochází také z této doby.