KODA - devirgace a gnozkace

KODA je naprosto jedinečnou databází komínů a v současné době by mohla předčit i mnohé profesionálně tvořené a plněné databáze už jen kvůli tomu, že množství lidí na KODĚ pracujících je poměrně velké a také díky tomu, že princip dobrovolného získávání a dodávání informací eliminuje data, která by člověk do systému zanesl jen proto, že "musí". Ano, KODA by mohla předčit jiné databáze, ale to se jí jen těžko podaří, neb žádná jiná srovnatelná databáze prostě neexistuje. Ale dosti hrdého bušení do hrudi! Abychom udrželi co nejvyšší standart, a zároveň odstranili chybičky minulosti, je třeba řádně pochopit význam a systém v KODĚ evidovaných informací.

Informace níže uvedené jsou samozřejmě určené zejména komínářům, kteří gnozkují, devirgují či jen rádi navštěvují různé komíny, nicméně i široká veřejnost může nahlédnout pod pokličku a pochopit tak, co že to vlastně sbíráme za informace...

Nejkvalitnější a nejspolehlivější informace o komínu lze získat samozřejmě jedině jeho fyzickým průzkumem, což ovšem není vždy úplně možné, a proto rozlišujeme několik různých přístupů k získání informací:

Devirgace - kompletní průzkum komína s jeho dokonalou dokumentací a následným zanesením do databáze. Což znamená, že komín je třeba řádně změřit, zakreslit si nebo zapamatovat jeho detaily, stav komína i železné výstroje (bilighorze, hromosvodů, věnce). Kdo má foťák, tak i vyfotit - z dálky, zdola, zevnitř i shora (zejména u nefungujících komínů se stav i po několika letech rapidně zhoršuje a fotky v rozmezí i jen dvou-tří let jasně ukazují postup kronchtuace).

Samozřejmě, prací v terénu devirgace zdaleka nekončí a je třeba ještě komín zanést do databáze, a to tak, aby jej bylo možno jednoznačně a spolehlivě identifikovat. Přísné podmínky pro přijetí komína byly nastoleny až s větším rozšířením aktivní základny SČK, takže KODA ještě obsahuje několik bílých komínů, které na svou přesnou identifikaci ještě čekají (pokud se vůbec dočkají). V dnešní době takovéto "hlášení" nemá samozřejmě šanci vůbec do KODY projít.

Pokud se někomu může zdát podivné, že se mezi vylezenými komíny vyskytují i takové libůstky jako jaderné elektrárny, rafinerie, zbrojovky, tak vězte, že v SČK je i několik členů, kteří se "lezením po komínech" živí a mnohdy se dostanou tam, kam běžný smrtelník, ba ani řadový komínář, nemá přístup!

Gnozkace - nekompletní průzkum komína (ovšem s dokonalou dokumentací), kdy kupříkladu díky nepřístupné bilighorzi nebylo možné provést fyzickou kontrolu komína. Za gnozkaci ovšem nebereme to, že komín zahlédneme z auta a pak jej zaneseme do databáze. Je opravdu třeba přistupovat k získání informací zodpovědně a zjistit na místě, co se dá, dále pak je ještě vhodné hledat na internetu, mnohdy se tam skrývají cenné informace.

Inspekce - návštěva a prohlídka již prozkoumaného komína. Doporučuje se komín znovu (a lépe :-) nafotit, zjistit, jak se jeho stav mění (ideální tak je, když na komín leze stejný člověk jako dříve) a případné změny zapsat do karty komína.

Prekioarcheologie - (nekrognozkace :-) je již poněkud více teoretickou prekiopraxí. V podstatě se jedná o zanesení již dávno padlého komína, jehož přesná poloha a typ, přibližná výška a detail, se dají zjistit z dobových dokumentů, ať už se jedná o knihy, fotografie, pohlednice nebo případně i důvěryhodná svědectví. Informace o prekioobjektech tak potom získávají ucelenější pohled na určitou fabriku, obec nebo i pokomíní. V případě evidence padlého komína sice nejsou vyžadována naprosto přesná data (samozřejmě, krom polohy - ta musí být jasná), ale i tak je třeba dávat důraz na kvalitu zjištěných informací. Ovšem, díky práci s internetem, knihami a mapami je toto jediný způsob prekiognozkace, který lze udělat pohodlně od stolu s počítačem.

S výše uvedenými činnostmi velice úzce souvisí Status komína, který sice není v kartě komína na prvním místě, nicméně je třeba jej vysvětlit prioritně:

STATUS

Existují čtyři varianty stavu komína, s jakým se můžeme z prekiohlediska setkat, tedy jaký má komín status:

ČÍSLO

Číslo vyjadřuje pořadí komína dle jeho přijmutí do KODY (tedy kdy byl nový komín odsouhlasen adminem).

Pokud se komín, jehož číslo znáte (a hledáte jej podle něj), ztratil, je možné že:

- byl duplikátem, tzn. že již dříve byl zaevidovaný, ale gnozkátor si jej nevšiml (stává se zejména u bílých komínů, nebo komínů, které mají špatně nahlášenou obec). Duplikát se smaže (pokud je posledním v číselné řadě), nebo je nahrazen jiným komínem (potom tedy tím posledním v číselné řadě)
- je náhradníkem, tedy zalepil díru po nalezeném duplikátu = dostal nové, menší číslo

Okénko do historie:

Dříve, v době prekodické (a vlastně i prepregionské), dostávaly komíny čísla chronologicky podle toho, jak byly zdolány. V té době to ostatně bylo možné, neb přísun nových komínů byl v souvislosti s úzkou členskou základnou poměrně malý, ostatně toho si lze všimnout ve statistikách. Ovšem v době Pregionu, po přechodu na tvrdší normu záznamu devirgace (kdy se nově začal vyžadovat typ komínu, detail a hlavně GPS), nebyli někteří konzervativnější členové schopní dodávat včas tyto údaje, záznamy vázly a komíny se proto začaly nově číslovat chronologicky podle okamžiku přijmutí do databáze.

Samozřejmě, původně byly evidovány jen komíny vylezené a k tomu příčetně (dle Stanov SČK), což se samozřejmě ukázalo trošku nevýhodné. Některé bezbilighorzní komíny byly totiž zbytečně znovu a znovu "objevovány" (nebyl o nich žádný záznam) a komíny prakticky prozkoumané jen "nepříčetně" (tzn. buď jako druhé, třetí a další ten den, případně sólo) taktéž nebyly evidovány. Proto byly mimojiné zavedené i tzv. devirgace v daném duchu a pojetí, dokonce se za ně počítaly body. Byl to nutný krok, neb tehdy byli komínáři zaujatí spíše velkými komíny a ty malé byly spíše přehlížené. Komíny tak během let postupně mizely a nejenže na nebyl proveden žádný prekiognozkační výstup, ale vůbec o nich nebyly zapsány žádné zmínky. Zavedení devirgací (v podstatě jako motivační soutěže), podnítilo komínáře k tomu, aby hledali komíny nové a začali rozšiřovat databázi. Ostatně, případ jedné severočeské vertikální ikony hovoří za své, kdy na ni za 26 let trvání svazu bylo podniknuto mnoho výprav, ale na ostatních 44 komínů si nikdo ani nevšiml. :-) Metrolezba je zhouba!)

V létě 2006 byly zavedeny číselné řady "B" a "N" pro bezbilighorzní komíny a komíny vylezené nepříčetně. V normální číselné řadě byly pak jen komíny vylezené příčetně. (Status jako takový ještě neexistoval, i když o něm bylo silně uvažováno, ale jakákoliv podobná změna byla vykoupena mnohahodinovým přepisem dat v Excellu). Ovšem, s větším a větším využíváním Pregionu došlo k sloučení všech tří číselných řad pod stávající normální a komíny dostaly Status na rozpoznání, zda je komín již vylezený, nebo třeba přestoupený.

TŘÍDA + soukomíní

Historie dělení komínů do grandiózních výškových tříd spadá do úplných začátků Svazu, kdy komíny byly rozpoznávány v podstatě jen pouze těchto výškových tříd a počtu ochozů:

15-49 m: LT - lystecitní trepariozóm (schour)
50-99 m: MT - morfolní trepariozóm (pyždík)
100-199 m: RU - rizistropní ulhorf (lanýž)
nad 200 m: GU - globonický ulhorf (globon)

I dnes jsou Třídy komínů evidovány, neb jakožto jeden z historických milníků mají svůj význam i své neopakovatelné kouzlo.

V době Pregionu byla zavedena ještě třída PT - piditrpaslion, pro komíny sice menší 15ti metrů, ale architektonicky cenné (zejména typu C), případně pro podmíráky, které by mohly vést k mýlce s jiným blízkým, avšak dorostlým komínem.

Při zadávání Třídy do KODY dbejte na to, abyste tuto správně zvolili!

V případě soukomíní, se uvádí počet komínů v soukomíní před zkratku třídy, a to ve formátu např. 2 LT (s mezerou!).

Soukomíní, v rámci KODY, lze uznat jen v případě, že všechny z komínů byly devirgovány (gnozkace tedy nestačí - pokud komíny nejsou detailně prozkoumány a přeměřeny, nemůže být jisté, zda jsou identické), komíny jsou naprosto identické (což je například u typu C v podstatě nemyslitelné) a dané soukomíní je nedělitelná soustava naprosto identických komínů ve vzájemné funkční i vizuální vazbě.

Soukomíní, jako forma hromadné evidence několika komínů, sice ulehčuje okamžitou evidenci, nicméně do budoucna je potenciálním zdrojem problémů při evidenci daných komínů, kdy některý z komínů může být snížen (a pak špatně identifikován jako komín nový), zbourán, přídán mu ochoz (tedy už není identický a měl by se správně dát jako komín nový). Soukomíní je tedy třeba prekiognozkovat velice pečlivě!

Příklad soukomíní, která se mohou jevit spornými: Čistírna Bubeneč (každý komín má naprosto jinou funkci, navíc jsou od sebe v extrémní vzdálenosti) nebo První pražské sladovny (každý z těchto tří hvozdů byl postaven jindy a současné komíny jsou přestavěné jiné, tehdy úplně jiné komíny). Naproti tomu kupříkladu komíny protivínské sladovny tvoří funkční i vizuální celek, který jak soukomíní lze chápat více, než zmíněné pražské sladovny.

Bohužel nelze naprosto přesně stanovit hranici, co ještě soukomíní není a co už je, a tak je rozhodování většinou na editorech samotných.

OCHOZY

Ochoz komína je výborný identifikační znak. Již z dálky lze dobře rozpoznat rozdíl mezi RUM 110/1 a RUT 109/Ub právě díky tomu, že jejich téměř shodné siluety bude odlišovat ochoz.

Jenže v poslední době, s rozvojem utržených sluchátek, přibývají nové ochozy i na komíny původně bezochozové (úbéčka), ale tyto ošklivé a naroubované ochozy je třeba odlišovat od těch poctivých! Proto kolonku pro ochozy vyplňujeme ve formátu původní/nepůvodní ochozy, kdy jejich součet dá celkový počet ochozů. Tedy například:

Ub - komín bez ochozu (pozor, je to zkratka slova Ubožák, tedy Ub, nikoliv UB!)
3 - tři původní ochozy
1/1 - jeden ochoz původní, druhý nový
Ub/4 - původně komín bez ochozu a na něm čtyři nové ochozy

V Pregionu byl ještě užíván stejný systém pro oblezy z kramlí, které byly vyjádřeny indexovaným číslem, např. MTC 75/², což ovšem není nyní v KODĚ možné. Oblezy z kramlí tedy uvádějme v poznámce o komíně.

JMÉNO
Jméno komína se promítá i do titulku celé karty. Musí jasně a výstižně charakterizovat daný objekt, a to tak, aby jej bylo možno dle tohoto názvu v dané lokalitě přesně identifikovat. Samozřejmě, pokud fabrika má více komínů, mají tyto jméno stejné. Je třeba přesně dodržovat určený formát názvů, který může mít několik variant:
varianta obecně	příklad	vysvětlení
Název, Obec	Cihelna, Bodlákov	v případě jasně identifikovatelného objektu v menší obci lze jméno uvést pouze takto krátce
Býv. Název, Obec	Býv. Cihelna, Somrákov	v případě, že fabrika je již nefunkční, nebo slouží jinému účelu, užíváme zkráceninu "Bývalý, bývalá"..
Název, Ulice, Obec	Slévárna, Písecká, Krumperk	ve větší obci je nutno uvést i ulici (bez "ul."), zejména když je v dané obci komínů více (ulice by měla korespondovat s adresou firmy)
Název, Ulice, Obec - Část Obce	Pekárna, Krátká, Humboltice - Vřesov	objekt se nachází ve Vřesově, který spadá pod Humboltice
Býv. Název, Název, Ulice, Obec	Býv. Pivovar, Sodovkárna, Dlouhá, Aš	pokud je objekt jasně a zřetelně bývalým pivovarem, a přitom je tam dnes sodovkárna, je vhodný tento formát. V případě, že sodovkárna již také zanikla, nechá se jen pivo a sodu zmíníme v Alternativě
Název, Ulice x Ulice, Obec	Pila, Vítězná x Příčná, Bubákov	když se Vítězná ulice táhne celým městem a objekt se těžko identifikuje, a současně areál sousedí i s nějakou jinou ulicí, není od věci tuto uvést jako je uvedeno na příkladu.
Obecně, pokud to není vysloveně nutné, není potřeba uvádět čísla popisná. Komín je většinou lepší identifikační znak, než tabulka 20x15cm. Stejně tak jako právní formy firmy areál vlastnící, takže "a.s.", "s.r.o." opravdu není nutné v názvu mít a patrně bude tento apendix adminy smazán. Pozor, obec je třeba vždy do názvu napsat, i když se automaticky vloží do políčka OBEC v kartě komína! U měst jako Plzeň, Brno, Ostrava a Praha je vždy nutno psát obec i s patřičnou čtvrtí (Brno - Medlánky, Praha 5 - Smíchov, apod.). Stejně se postupuje, pokud se jedná o objekt v zahraničí, kdy se stát (v české znění) uvádí jako poslední (Cihelna, Huty, Slovensko).

DETAIL

Detail, neboli "chemický vzorec", vyjadřuje profil komína v číslech (značících průřez komínem v daném místě) a dalších aditivním značkách, které umožňují identifikovat komín i bez fotografie. Také lze díky detailu vyhledávat v KODĚ určité specifické komíny (například oktagony, nebo komíny ubourané, nebo třeba s čapím hnízdem)

Prvotní návrh zavedení vzorečků vznikl při letní vícedenní prekioakci na Mimoňsku. Bylo potřeba nějak elegantně vyřešit popisování komínů v Pregionu tak, aby nebylo slovní, bylo jednoduché a jeho systém byl snadno zapamatovatelný. Během tohoto multidevirgačního výletu se podařilo prakticky vyřešit hlavní problémy a vytříbila se tak následující pravidla.

Vzhledem k tomu, že vzorečky se uplatňují zejména u cihláků, jsou v podstatě na ně koncipované. Systém je jednoduchý, odlišuje od sebe tři hlavní části komína - podstavec, dřík a hlavici, v zápisu se tyto odělují tečkou a dvojtečkou takto:

podstavec.dřík:hlavice

v reálu pak číslo udává profil: 0 - kruhový, 4 - čtvercový, 8 - oktagonální, například:

4.0:0
4.8
88.0:0

U podstavce se jedním číslem vyjadřuie standardní tvar podstavce, který se skládá z patky, kostky a příklopu (viz nákres), pokud má podstavec vícestupňovou patku (například kamennou čtvercovou a zbytek je oktagonální), píšeme 48.8:8, stejný vzorec bude ovšem i pro podstavec, který je čtvercový s oktagonálním přechodem pod dříkem, což ovšem věci nevadí, zde tedy 48.0:0. Různé mnohonásobné římsičky není třeba zapisovat, vždy by se mělo jednat spíše o konstrukční změnu profilu, než o zdobení.

Dřík je obvykle jen jedním jediným číslem, neb jeho profil se obvykle nemění. Pouze v případě přestavby části komína je možné, že se profil změní, zejména je to časté u starých oktagonů, kterým bylo několik horních metrů ubouráno a dostavěno běžnými radiálkami, jako třeba zde, či zde.

Hlavici taktéž vyjadřujeme jen jedním číslem, i když je častá ozdobná římsa na komíně metr a více pod samotnou hlavicí. Pouze pokud se jedná o dominantnější zdobení, je vhodné jej uvést, jako například na tomto ašském komíně.

- v případě, že je naprosto nepopiratelně komín ubourán, užíváme značku X, například takto 0X
- pokud je určitá část velice atypická, nevídaně zdobná, či jinak provedená, užíváme A, kupříkladu 88.8A8.8 (prstenec)
- v případě "nádoru", tedy vodojemu použijeme na místě výskytu N, tedy třeba 8.8N8
- někdy bývá na komíně jen nádrž, ta je značena n
- u vlnovců užíváme značku @
- výskyt čapího hnízda značíme zkratkou čh, tedy třeba 4.8:8 čh
- megalofobium značíme )(, pokud je kupříkladu oktagonální pak )( 8
- kohoutnatce značíme K před vzorcem, například K 8:8
- když má kohoutnatec klobouk nebo bábu, značíme K nebo B za vzorcem, např. K 0:0 K, pokud má bábu tak K 0 B
- často se vyskytují komíny ze střechy, ta je vyjádřena symbolem ^, kupříkladu ^0:0, pokud víme, co se nachází pod střechou, můžeme i to zapsat. Třeba takto 4.0^0:0 , kdy dřík komínu prochází střechou (^ napíšeme pomocí Alt94)
- někdy je komín postaven ze dvou materiálů, třeba trubička má vcelku velký cihlový podstavec, lze to pak vyjádřit třeba jako C4P0

Mohlo by se zdát, že vzorečky jsou složité, nicméně kdo je pochopí, zjistí, že jejich tvorba a čtení je velice jednoduché! Podobné, ale ještě jednodušší vzorečky používáme i pro bilighorzi

BILIGHORZE
I bilighorzi lze snadno vyjádřit vzorečkem, takže není nutné ji popisovat slovně. Opět jsou jednoduché zkratky, které kombinacemi vyjadřují celou bilighorzi. První písmeno vždy znamená tu část bilighorze, po které se leze, druhé písmeno případnou ochranu:
C - kramle H - žebřík T - stupačky (běžné - novodobé) Y - stupačky (původní - velice ojedinělé) L - schody BB - bez bilighorze (platí i pro částečný úsek, mimo ten od země) ^ - bilighorze začíná od střechy (komín nemusí být ze střechy)	C - poloviční ochrana D - plná ochrana V - vnitřní bilighorze (udána jen v případě, že touto se dá dostat odspodu na vrchol)
Obvyklé kombinace: CC - kramle s poloviční ochranou HC - žebřík s poloviční ochranou HD - žebřík s plnou klecí CD - kramle s plnou klecí C - kramle bez ochrany (případně jen s jednou opírací obručí u dmychadla) 2CC - komín má dvě poloviční kramlové bilighorze CC/H - na vrchol se lze dostat buď po kramlích s obručemi nebo po volném žebříku C, HD - ku dmychadlu vede nejprve bilighorze z kramlí, po té se dolézá po plném žebříku L,BB - ke komínu vedou schody, ale kus je bez bilighorze (typicky u kohoutnatců) ^C - kramle začínají na střeše CV - lze využít kramle vedoucí komínem
BEZPEČNOST VÝSTUPU
Je s podivem, že někteří lidé, prekiontrií netknutí, výborným chutnajícím dýmem nenačuchlí, považují výstup na komín za cosi nebezpečného, adrenalinového, hraničícího s šílenstvím a pokusem o sebevraždu. Přítom opak je pravdou. Pro vybavení komína bilighorzí, tedy výstrojí komína určenou k výstupu na něj, platí velice přísné normy, které myslí na takové věci jako: - hloubka zapuštění kramlí do zdiva - bezpečnostní nátěr stupaček - minimální rozestupy opíracích obručí - ergonomii tvarů kramlí a obručí - zdvojení bilighorze od určité světlosti komína - pravidelné kontroly stavu apod. Z toho vcelku jasně plyne, že při zachování základních bezpečnostních pravidel (požívání alkoholu a omamných látek, vhodná obuv a oděv apod.), je výstup na komín záležitostí naprosto bezpečnou. . Při výstupu se navíc člověk plně soustředí a je v podstatě vyloučené, aby se dobrovolně pustil. Již po několika desítkách výstupů se psychicky zdravý jedinec vytrénuje tak, aby z pohledu do hloubky nedostal závrať a mohl se tak plně věnovat nejen výstupu ale i případné kontrole komína. I tak je doporučeníhodné použití dalších jistících prostředků jako sedák s dvěma odsedkami (v případě jištění se za kramle), či použití pracovní přilby, která zachytí padající kousky malty, cihel, či ptačích hovínek. Oč nebezpečnější je jízda autem při běžné cestovní rychlosti (90km/h = 25m/s což je více, než rychlost pádu z 30m komína), kdy své životy svěřujeme někomu, kdo volant drží jednou rukou, druhou telefonuje a při tom kouká, kde co lítá.. Při výstupu na komín, který je v horším technickém stavu a který nebyl dlouho kontrolován, je nutné postupovat velice obezřetně a v případě jakékoliv pochybnosti výstup ukončit (zejména tedy, kdy jsme jen standardně vybaveni) a výstup podniknout s lepší výstrojí. Přesto není možné, aby na komín vystupovali lidé nezaškolení, zejména z řad mimo SČK. Člověk nepoučený a pod dohledem netrénovaný nemůže bezpečně rozeznat různá jiná nebezpečí (vliv kronchtuace, benurze, momentální vliv počasí - zejména deště, větru a námrazy), která se na komínech mohou vyskytovat, a proto i když jsou komíny relativně bezpečné, není to záležitost pro veřejnost!

SOUŘADNICE

Souřadnice jsou jedinečným identifikačním znakem komína. Díky GPS lze naprosto přesně zjistit identitu určitého komína (u rozsáhlých, nekompaktních soukomíní pak zcela logicky může vzniknout problém "kam" polohu zaměřit - viz Temelín). Proto je třeba zadávání souřadnic věnovat velkou, ne-li největší pozornost!

Při zadávání GPS je třeba věnovat pozornost dvou věcem:

- při zvolení obce se mapa zaměří kamsi do pomyslného centra obce, poté mapou šoupeme do té doby, než se do záměrného kříže dostane námi zvolený komín. Poté je třeba tuto polohu převést do políčka pro souřadnice, což se provede šipkou dolů. Opačným způsobem lze, máme-li souřadnice zjištěné z jiného zdroje, přesunout pomocí šipky nahoru mapu

- některé prohlížeče kopírují do souřadnicového řádku znaky navíc, většinou jde o dvě "A" se stříškou. Toto je nutno manuálně odmazat, jinak nebude pozice mapy uložena na komín, ale na známý most vedoucí nikam..

	prozkoumaný	neprozkoumaný
stojící	SV	SP
padlý	PV	PP

Nepřihlášený uživatel KODY ovšem vidí jen status stojící - nestojící, a to zejména proto, aby jakožto člověk nezkušený nepodlehl pocitu, že lézt na komíny je snadné. Status mimojiné nahradil dřívější dělení komínů do více číselných řad (běžné, B001 a N001) - více viz ČÍSLO
Při zadávání údajů do KODY vyplňujeme u nového komína aktuální status, tedy pokud jsme nejdříve komín jen obhlíželi, ale pak jej nakonec i přesně změřili a zdokumentovali, zadáváme rovnou SV. Při zjištění změny (komín byl třeba popraven), zadáme toto jako nový záznam do karty komína.

OBEC
Obec se taktéž vyplňuje automaticky, protože její zvolení byl první krok při zadávání devirgace.
Pouze v případě Plzně, Brna a Ostravy je nutno zápis upravit. Do políčka se totiž automaticky vloží pouze čtvrť, před kterou je třeba dopsat např. "Ostrava - ", aby se karta komína zařadila do pregionu jako na přiloženém obrázku. V případě Prahy se toto nepřipisuje, neb nejenže přepsat celou Prahu by byla otročina (toto se musí dělat manuálně), ale navíc on stejně nikdo pořádně neví, kde jsou hranice částí tohoto pupíku republiky :-)