Z průzkumu a letecké mapy jsou patrny základy zbourané chladící věže. Její výška byla zřejmě 6X jako obou sousedních. Na ortofotomapě z r. 2002 ještě stojí.
| Number: | |
| Country: | CZE (Česká republika) |
| (p)Region: | ULK (Ústecký) |
| County: | MO (Most) |
| Municipality: | Litvínov |
| Coords: |
Historie záznamu:
| 9.1.2012 23:15:28 |
|
Vojti |
Komíny:
LT39/1
[karta >>]
RU10X/1
[karta >>]
MT6X/1
[karta >>]
MT6X/1
[karta >>]
RU111/4
[karta >>]
MT71/Ub
[karta >>]
MT60/Ub
[karta >>]
RU100/2
[karta >>]
MT6X/1
[karta >>]
RU100/2
[karta >>]
RU100/2
[karta >>]
RU130/3
[karta >>]
RU10X/2
[karta >>]
RU10X/2
[karta >>]
LT35/Ub
[karta >>]
MT99/2
[karta >>]
MT90/3
[karta >>]
RU100/4
[karta >>]
LT34/4
[karta >>]
MT80/2
[karta >>]
LT15/1
[karta >>]
MT70/2
[karta >>]
RU100/2
[karta >>]
RU100/2
[karta >>]
MT60/3
[karta >>]
LT45/Ub
[karta >>]
LT4X/Ub
[karta >>]
LT44/Ub
[karta >>]
MT6X/3
[karta >>]
RU100/2
[karta >>]
LT16/1
[karta >>]
LT16/1
[karta >>]
RU150/3
[karta >>]
LT44/Ub/1
[karta >>]
Všechny poznámky
Komín postaven r. 1986..
Komín postaven r. 1968..
Počátkem roku 1939 bylo označeno zeměměřiči a geology místo v Záluží u Mostu za příznivé pro výstavbu chemické továrny. Příkaz k zahájení projekčních a posléze i stavebních prací vydalo Říšské ministerstvo hospodářství dne 28. března stavební firmě Mineralöl – Baugesellschaft AG.
V květnu 1939 započaly stavební práce na základě projektů zpracovaných v Německu v průběhu 30. let minulého století. Firma Mineralöl – Baugesellschaft AG, která mezi svými pracovníky zaměstnávala více jak 80 předních odborníků ve specializovaných odděleních. Její experti udržovali obchodní styky se všemi významnými firmami, které vyráběly zařízení pro chemický průmysl. Řada jich byla později přizvána k výstavbě hydrogenační továrny v Záluží (lidově „hydrák“), jako například Ahag, Brown-Boveri, Siemens, Niklas nebo Lurgi. Generálním projektantem byl určen nejlepší znalec v oboru chemického zpracování uhlí v nacistickém Německu profesor Dr. Carl Krauch, když stavební společnost postupovala podle schématu, který vypracovala výzkumná skupina v Ludwigschafen-Oppau.
Během prvních šesti let výstavby a provozování podniku (od roku 1939 do roku 1945) se na poměrně malém kousku země vystřídalo více než 40 tisíc zajatců ze všech částí válčící Evropy, ale i tisíce totálně nasazených občanů tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. Úkolem německé továrny STW (Sudetenländische Treibstoffwerke AG Oberleutensdorf) bylo zásobovat německou frontu pohonnými hmotami vyrobenými z hnědého uhlí z bohatých zásob severočeské hnědouhelné pánve. První vlak s cisternami se syntetickým benzínem Němci vyexpedovali 15. prosinec 1942. Následkem bombardování v letech 1944 a 1945 anglickými a americkými spojenci byl závod ze 70 % zničen.
Po osvobození se začalo s obnovou chemičky. Od druhé poloviny 50. let byl zahájen a v roce 1972 dokončen přechod na výrobu produktů z ropy. V sedmdesátých letech se začalo s výstavbou nových technologií, do provozu byla například uvedena výroba močoviny, síry, oxoalkoholů, Chezacarbu, CO2, etylenu, polypropylenu a polyetylenu. V roce 1982 byla dokončena výstavba Nové rafinérie Litvínov a v roce 1988 byla dokompletována jednotkou hydrokraku.
V devadesátých letech druhého tisíciletí se začíná psát nová historie podniku. Odčleněním rafinerských provozů v roce 1996 a nechemických činností se Chemopetrol začal orientovat jen na hlavní předmět podnikání – petrochemii. Rozsáhlé investice do ochrany životního prostředí a do výrobních petrochemických a agrochemických jednotek posílily a nadále posilují pozici podniku na evropských trzích. Unipetrol RPA, s.r.o. vznikla k 1. lednu 2007 sloučením UNIPETROL RPA, s.r.o. s CHEMOPETROL, a.s. a UNIPETROL RAFINÉRIE a.s. Nástupnickou společností se stal Unipetrol RPA jako společnost s ručením omezeným, jejímž jediným společníkem je UNIPETROL, a.s. Zbylé dvě společnosti zanikly bez likvidace, jak bylo dne 1. srpna 2007 zapsáno do obchodního rejstříku.
Zdroj: www.unipetrolrpa.cz
Historie společnosti v datech
1939 - Zahájení výstavby chemické továrny STW (Sudetenländische Treibstoffwerke AG, Oberleutensdorf) - 5.5.
1941 - dokončeno 40 % stavebních a 50 % montážních prací; uvedena do provozu první karbonizační pec.
1942 - vypraven první vlak s benzínem (15.12.).
1943 - vyrobena první zimní motorová nafta; počet zaměstnanců - 29 881.
1944 - 12. květen - zahájeno pravidelné letecké bombardování výroben anglo-americkými spojenci.
1945 – vyroben první československý čistý syntetický benzín (3. 6.).
1946 - SSSR se vzdal všech majetkových nároků a předal závod Československu.
1947 - první dodávky dálkového plynu do veřejné sítě včetně Prahy (26. 10.).
1948 - uvedena do provozu výroba lisovacích hmot (10.3.).
1949 - otevřena závodní lékařská ordinace v Litvínově - Osadě; první dodávky tekutého kyslík hutím.
1951 - zvýšena výroba fenolů.
1952 - zahájena stavba tramvajové trati k závodu; zahájena družba s chemickým závodem v německém Böhlenu.
1953 - montáž prvních odlučovačů popílku; počet zaměstnanců - 7 644.
1954 - zaváděno hospodaření podle sovětského vzoru.
1955 - zahájena pravidelná výroba čpavku.
1957 - zprovozněn produktovod se čpavkem do chemických závodů v Lovosicích.
1958 - začátek výstavby nové teplárny T700.
1959 - otevřen kabinet ochrany a bezpečnosti práce.
1960 - první ropa přivedená ropovodem Družba do Slovnaftu.
1961 - zahájena výstavba skladů a dílen na Severním svahu.
1962 - první ropa přivezena cisternami ze Slovenska do Chemopetrolu.
1963 - zahájen provoz nového zauhlovacího mostu z úpravny uhlí Herkules do teplárny T700.
1964 - zavedeny do výroby dva nové výrobky - syntetický líh a etylbenzen.
1965 - ropovod Družba protažen do Chemopetrolu.
1966 - otevřena ústřední závodní kuchyně s kapacitou 4 000 jídel.
1967 - podnik vyráběl již 75 chemických výrobků.
1968 - uzavřena smlouva s městem Litvínov o spolupráci ve zlepšování životního prostředí; počet zaměstnanců - 12 000.
1969 - zahájen provoz oxosyntézy, jediné svého druhu v ČSSR.
1970 - vyřazování prvních karbonizačních pecí z provozu.
1971 - uvedena do provozu výroba vodíku na bázi štěpení mazutu.
1972 - ukončeno chemické zpracování uhlí (11. 9.); zahájena výstavba Petrochemie (I. II.); uvedena do provozu výrobna močoviny.
1973 - uvedena do provozu výrobna síry.
1975 - 1976 - uvedeny do provozu výrobny polypropylenu, polyethylenu.
1976 - vyroben první polymerační katalyzátor pro petrochemické procesy.
1977 - postavena v pořadí šestá chladicí věž.
1978 - dokončena montáž potrubního mostu přes silnici Most – Litvínov; počet zaměstnanců - 10 950.
1979 - uvedena do provozu ethylenová jednotka.
1981 - 1983 - dokončena výstavba Nové rafinérie Litvínov - NRL
1988 - uvedena do provozu PSP - Příprava surovin pro petrochemii.
1993 - zahájen proces restrukturalizace rafinérsko - petrochemického průmyslu i Chemopetrolu.
1994 - zahájení divizního uspořádání (Petrochemie, Agro, Fenoly, Energetika, Voda a odpady); vyčleněno osm dceřiných společností, zejména v oblasti údržby; zahájení výstavby ropovodu Ingolstadt – Kralupy – Litvínov; do provozu uveden Reforming s kontinuální regenerací katalyzátoru; zahájení modernizace teplárny T700.
1995 - vyčlenění divize Rafinérie a vznik České rafinérské, a. s.; zprovoznění ropovodu Ingolstadt – Kralupy – Litvínov.
1999 - zahájen provoz nového informačního systému SAP R/3; udělení ocenění Bezpečný podnik; obhajoba certifikátů jakosti norem ISO 9000.
2000 - ethylenová jednotka absolvovala nejdelší odstávku v historii (7.8. – 25.9.) – byla spojena s první fází zvýšení kapacity.
2001 - Chemopetrol proinvestoval největší objem finančních prostředků v historii podniku – 3,6 miliardy Kč; podpisem kontraktu s MUS, a. s. se Chemopetrol zavázal i nadále odebírat přibližně 2 miliony tun hnědého uhlí pro své dvě teplárny od této společnosti.
2002 - ve čtvrtek 14. října ukončila výrobu jednotka polypropylenu, která se provozovala od roku 1975.
2005 - Skupina PKN ORLEN převzala kontrolu nad skupinou Unipetrol.
2007 - 10. 3. etylénová jednotka vyrobila 5miliontou tunu propylenu a 28. 3. 2007 Chemopetrol vyrobil 10miliontou tunu etylenu.
Unipetrol RPA je předním českým producentem v oblasti rafinérských, petrochemických a agrochemických surovin, což se odráží i ve zkratce RPA: rafinérie, petrochemie, agrochemie. Společnost na trh dodává především motorová paliva, topné oleje, asfalty, zkapalněné ropné produkty, olejové hydrogenáty, ostatní rafinérské produkty, olefiny a aromáty, agrochemikálie, saze a sorbenty, polyolefiny (vysokohustotní polyetylén, polypropylén).
Jeden z původních cihlových komínů z r. 1939 zmizel i s původním provozem pravděpodobně roku 2004.
Uváděno s 2 ochozy. Věž má běžný horní ochoz (koryto) + obchozí lávku 3m nad zemí.