Number:
Country:DEU  (Německo)
(p)Region:SN  (Sachsen)
Municipality:Chemnitz
Coords:
Historie záznamu:
12.7.2016
15:18:57
+ kusovka

Komíny:

LT39/Ub [karta >>]
LT43/Ub [karta >>]
LT38/Ub [karta >>]
Mapa
bez komínů
ikonky
Poznámky
14.7.2016 15:44:36 kusovka

Zakladatel slévárny a ocelárny Gustav Krautheim se narodil 21. listopadu 1857 v českém městě Aš. Původní slévárna byla založena roku 1888 a stála na Zwickauer Straße, v roce 1891 byla přestěhována na dnešní Schiersandstraße, kde začala pravá a bohatá historie firmy Eisengießerei G. Krautheim. Firma se ze začátku speciaizovala převážně na lodní průmysl. V roce 1915 se slévárna postupně rozšířila, v roce 1916 už byla nevýznamnější v Sasku. Hlavními produkty byla ozubená kola, kotouče, písty, ložiska náprav atd. Roční produkce se vyšplahal na 12 000 tun a v roce 1922 se stala akciovou společností.

Roku 1926 zemřel zakladatel Gustav Krautheim, který byl pohřben na městském hřbitově (Wartburgstrasse) v Chemnitzu.

Pozice firmy od roku 1938 zesílila, a to hlavně díky obchodu se zbraněmi.

 

Roku 1945 byla slévárna poměrně zničena náletem, po válce a následném zhroucení Německa byla z části rozebrána.

V roce 1946 došlo k vyvlastnění a převodu na sovětskou vojenskou správu. Označení slévárny je v této době nejasné, na jedné straně byla označena jako Metallurgische Aktiengesellschaft G. Krautheim, ale u vchodu byla označena jako G. Krautheim der Abteilung der Staatlichen Sowjetischen Aktiengesellschaft (zkráceně SAG). Oficiální název SAG byl přijat 27. března 1947.

 

Z usnesení SAG byla dne 1. ledna 1954 slévárna předána Německé demokratické republice a opět přejmenována na VEB Stahlgießerei Karl-Marx-Stadt. V roce 1987 byla začleněna k VEB Lipsko, pozdeji v témže roce k VEB Berlín. 11. července roku 1990 byla přejmenována na Eisen- und Stahlgießerei Chemnitz GmbH.

 

U příležitosti 150. výročí narození Gustava Adama Krautheima byla roku 2008 instalována pamětní deska na Förderverein Industriemuseum (poslední neporušená stavba ocelové slévárny v Sasku).

 

Dnes se na místě slavné slévárny a ocelárny nachází jen pár původních budov, které jdou postupně k zemi.

 

(Převzato a přeloženo z http://www.chemnitzgeschichte.de/)