Alternatives:Industrie-Denkmal & Industrie~ >>
Number:
Country:DEU  (Německo)
(p)Region:BB  (Brandemburg)
Municipality:Plessa
Coords:
Historie záznamu:
23.9.2014
17:01:10
+ Pertla

Komíny:

LT38/1 [karta >>]
RU115/Ub/2 [karta >>]
RU116/Ub/3 [karta >>]
LT33/1 [karta >>]
Mapa
bez komínů
ikonky
Fotky
Celkový pohled (9/2014) Elektrárna (09/2014)
Poznámky
29.9.2014 00:49:05 Pertla

Primární energie: Fosilní energie

Spalovací materiál: hnědé uhlí

výkon: 54 Megawatt (v roce 1954)

Typ: Parní elektrárna

Vlastníci:

 ·      Elektrizitätsverband Gröba (1927 do poč.90.let)

·      Gaskombinat Schwarze Pumpe ( asi od 1989/90)

·      Vesnice Plessa, Hansovní akciová společnost (asi 1989/90 až 1995)

·      Vesnice Plessa (199 až asi 2001)

·      Industriální-památka a industriální museum Elektrárna Plessa společnost s ručením omezeným (asi od 2001-dodnes)

Začátek projektu: 1926

Zahájení provozu: 1927

Ukončení provozu: 1992

Turbína: 4 parní turbíny

Kotel: 5 parních kotlů

 

 Kraftwerk Plessa je industriální památka ve vesnici Plessa v okrese Labe- Elster v jižní části německé země Brandeburg a patří k nejstarším hnědouhelným elektrárnám v Evropě, která je dochovaná ve původní podobě. Elektrárna byla uvedena do provozu v roce 1927 elektrickou společností Gröba. Ve 20. a 30. letech patřila ke špičkovým a nejmodernějším elektrárnám své doby. Na konci třetí hlavní výstavbové fáze v roce 1942 dosahovala výkonu 54 MW, které byly během období válečných reparací v roce 1945 postupně sníženy na 34 MW.  V dubnu 1992 byla elektrárna odpojena ze sítě. V roce 1998 se jí podařilo zachránit před demolicí jako Zážitkovou elektrárnu také díky zapsání do projekt listu mezinárodní stavební výstavy Fürst-Pückler Land pod mottem: Elektrárna a a její proměna.

Plán, stavba a uvedení do provozu

V důsledku vysoké poptávky po elektrickém proudu po první světové válce a rychle se rozvíjející industrializaci se v rozhodla elektrická společnost Gröba, založená v roce 1910 pro stavbu nutné elektrárny, která by pokrývala období během dne, kdy je nejvyšší spotřeba elektrického proudu – špičky. Do té doby byly pro pokrytí špiček, vykrytí výpadků proudu a závažných případů používány pouze díeslové elektrány s výkonem cca 4000 Kilowat.

Po náročném roce práce na výstavbě byla v dubnu 1927 elektrárna konečně uvedena do provozu jako první v Evropě s výkonem 110 KW

 

Etapy výstavby

Hlavní stavební fáze, které umožnily uvedení do provozu se uskutečnily v letech  1926-1942.

V průbehu prvního období výstavby elektrárny v letech 1926-1928 byla vybudována první část elektrárny – správní budova, první trakt elektrány a 115, m vysoký komín. V roce 1927 byla do provozu uvedena turbína s výkonem 8000 kW. Kromě toho byly v tomto období uvedeny do provozu kotle 1-3 , stejně tak chladící věž I. V roce 1928 následovala turbína 2 s výkonem 10 000 kW a druhá chladící věž.

V letech  1929-1930 během období druhé výstavby došlo k rozšíření strojové a výtopní části, vnějšího bunkru a dalších vedlejších prostor. V roe 1930 byla uvedena do provozu turbína 3tí s výkonem 16 000 kW a kotel 4.

Během třetí fáze výstavby v letech 1936-1942 bylo umožněno prodloužení zakončení strojní části, stejně tak kotelny a byla založena stavba čističky odpadních vod. Tehdy byl také zbudován druhý komín ve výšce 120 metrů, který byl vystavěn v letech 1940-1941. Obsluhoval odovod páry pro kotle 4 a 5. V roce 1942 bya uvedena do provozu 4.turbína výkonem 20.000 kW, která ale byla po druhé světové válce zprovozněna pro účely Sovětského Svazu. Později byly také umožněny další stavební úpravy, které umožnily obnovu a strojní výbavu v roce 1950. Byla vystavěna chladící věž č. 4 v roce 1954 a zapojení velkého transformátoru, který umožnil zvýšit výkon z 60 kw na 110 v roce 1973 v letech 1976 až 1978 bylo vylepšeno trasportování uhlí pomocí pásového dopravníků.

Odpojení z provozu

Již 22.7. 1985 byl celý areál převeden pod památkovou ochranu. V období sjednocení Německa byl areál svěřen do správ Gaskobinatu Černá pumpa. Po této události přešla elektrárna do rukou berlínské společnosti hanzovního typu, která produkovala elektrický proud. Bohužel nový majitel měl plán přestavět elektrárnu na plynovou a tento projekt se ukázal jako neziskový, proto od něj bylo opuštěno. V dubnu roku 1992 byla elektrárna odpojena ze sítě. Od 1.1. 1996 je majitelem elektrárny vesnice Plessa.

 

·      1 strojovna

Turbína

výkon

Turbine 1

  8 Megawatt

Turbine 2

10 MW

Turbine 3

16 MW

Turbine 4

20 MW (1945 výstavba)

Dohromdy

54 MW (1942–1945)

 

·      Kotelna – pro pět kotlů s pásovým dopravníkem pro uhlí

·      1 vnější bunkr

·      4 chladící věže

U elektrárny byly postupně vybudovány 4 chladící věže, poslední dvě v letech 1938 resp. 1954. Ty byly tak během sanace elektrárny zbořeny. Voda pro ochlazování sem byla dodávaná pomocí studní a také z dva kilometry vzdálené řeky Černá Elstera.

 

·      Velikost celého areálu: 6 ha

 

V areálu se nachází i další budovy, jako správní budova, elektrická dílna, sociální trakt s šatnou a jídelnou pro zaměstnance. V roce 1940 byla vystavěna vrátnice, která dnes slouží jako informační centrum pro návštěvníky.

IBA-Projekt Zážitková elektrárna Plessa

 

Na jedné z konferencí odborníků na industriální architekturu byla v roce 1998 elektrárna zapsána na projektovou listinu mezinárodní stavební výstavy „Země hraběte Pücklera“ pod motem Elektrárna v běhu času – zážitková elektrárna. O rok později se idea projektu stala skutečností a elektrárna byla přetvořena v muzeum. V roce 2001 byla vesnicí Plessou a Podpůrným spolkem Elektrány Plessa založena společnost s ručením omezeným: Industriální památník a industriální muzeum Elektrárna Plessa, která je vlastníkem tohoto šestihektarového areálu. V září téhož roku byly zahájeny sanační a zabezpečovací práce na objektu, především pak oprava střechy.

Elektrárna byla zapojena do sítě K.A.N.N. („Kultur und Arbeit in der neuen Niederlausitz“ - Kultura a práce v Dolní Lužici). V tomto spojenectví figuruje několik rozličných stavebních a industriálních památek jako například  obří posuvná plošina F60 v Lichterfeldu, fabrika na výrobu briket Lousie v Domsdorfu nebo fascinující koksovací biověže v nedalekém Lauchhammeru. Všechny tyto památky dokumentují industriální minulost a současnost oblasti.

Koncept do budoucna je další rozšíření muzeálního prostoru. V strojovně byl vytvořen víceúčelový sál pro pořádání společenských a kulturních akcí, následovat by měla také výstavba Kulturního pivovaru s přidruženou hospůdkou. Prostory by měly být využívány pro výstavy, doplňkovou aktivitou by měla být také palírna a moštárna pro zpracování ovoce z blízkého okolí. 

Slavnosti a pravidelné akce

Každý rok na 1.máje se v elektrárně odehrává Slavnost elektrárny. Dalé se během roku uskutečňuje mnoho menších akcí, výstav a tanečních párty.

 Překlad z wikipedie - Kristina Nováková DÍKY! :)