Důl Krimich byl předán do provozu v roce 1869. V té době to byl nejhlubší důl v západočeském revíru; dosáhl hloubky 202 metrů.
ZdařBůh.cz
Hnědouhelný důl Krimich u Nýřan, který Škodovy závody vlastnily od roku 1918, dodával uhlí elektrárně, která zde byla uvedena do provozu v roce 1920. Měla označení ELÚ II. V kotelně nýřanské elektrárny bylo celkem šest kotlů, které vyráběly páru pro dva turbogenerátory o výkonu 3 a 10 MW. Obě jednotky vyráběly střídavý proud o napětí 3 tisíce voltů, který se transformoval na 50 tisíc voltů a vedením, dlouhým před 11 kilometrů odcházel do plzeňského závodu.
Kotle, třídící zařízení na uhlí a strojní zařízení dolu i elektrárny dodala strojírna Škodovky.
K. Čáslavský a P. Vantuch - Hledání ztraceného času (odkaz)
(...) a budov bývalé elektrárny ELÚ II Škodových závodů v areálu dolu Krimich I v Nýřanech. Budovy bývalé elektrárny, postavené podle kvalitního architektonického návrhu v době první světové války, později součást podniku Likona Nýřany, byly bohužel v roce 2001 zbořeny v souvislosti s prodejem areálu zahraničnímu zájemci.
Pavel Domanický - Technické památky v Plzni a na Plzeňsku.
Co se týče komína, pochází tedy pravděpodobně z konce druhé dekády 20. století, čemuž nasvědčuje i jednoduchý, nijak výrazně členěný podstavec a hlavice. Jeho demolice proběhla určitě před rokem 2003; na leteckých snímcích z toho roku již není.
Firma Likona (Lihovary a Konzervárny) patřila mezi největší české výrobce limonád, droždí a octa. Továrna byla firmou opuštěna v roce 1999, komín ale stál ještě osm let, než byl zbořen pro veliký zájem sebevrahů. Továrně byla připisována odpovědnost za masivní znečišťování Vejprnického potoka, potažmo řeky Mže. Po ukončení výroby se však prý situace zlepšila (viz práce Voda z hlediska ekologie od mgr. Jaromíra Juřka - www.jarjurek.cz - "...Ovšem zcela nejhorší byla stoka v podobě Vejprnického potoka. Vejprnický potok patřil mezi dva západočeské potoky, které byly znečištěny nejvíce." (...) "Na znečištění se nejvíce podílel podnik Likona Nýřany, vyrábějící limonády a později místní výrobna kvasnic. Vejprnický potok tak byl černou páchnoucí stokou, kde zcela vymizely rostliny i ryby. Zápach obtěžoval místní obyvatele Slovanského údolí zejména v letních měsících na vzdálenost až několika desítek metrů.").
V roce 2001 koupil areál zahraniční investor, který zbořil všechny architektonicky významné stavby v areálu (např. zdobnou bývalou elektrárnu ELÚ II Škody Plzeň, postavenou během první světové války). V současnosti areál nabízí několik vizuálně fádních betonových budov, a v houštinkách na západ od areálu hrsť pozůstatků původní průmyslové zástavby. Vše pokryto kopřivami a blátem, není oč stát.
Likona Nýřany sponzorovala místní "Hornickou Dechovou kapelu," a později i "Staročeskou dechovou kapelu Nýřaňanka."