Citace z knížky Ústí, město nad Labem:

Tovární komín kotelny se svými 95m výšky° a průměrem 5m byl až do nedávné doby, kdy jej předstihl komín trmické teplárny°°, nejvyšší ve městě. Ve starším průvodci města se obdivně uvádí, že komín°°° je tak široký, že by jím projel osobní železniční vagón a že jeho elektrické filtry zachytí denně ptánáct tun popílku. Nová vysokotlaká kotelna°°°° z konce šedesátých let s výkonnými elektrostatickými filtry nevyvolala již větší zájem veřejnosti, město si zvyklo.

° - autor tím myslí tento, nebo nově postavený T?
°° - první GU Trmické teplárny (které?)
°°° - viz °
°°°° - postavená i s T komínem?

Jak je vidět, z knihy není zcela patrné, který z komínů autor myslí, neb v době psaní knihy (vydána 1983) a tehdejší fotografie, stály oba dva. Cihlák je sice vizuálně nižší, ale dle přesných map stojí cca o 10-12m níže. Navíc je viditelně mohutnější. Výška tedy mohla věru dosahovat výšky současného tvárničáku, tedy 95-100m.

Článek o Schichtově továrně z webu uklidplus.cz:

Průmyslová výroba mýdla u nás je ovšem spojena především se jménem Georg Schicht. Tento sedlák, řezník a uzenář z Rynoltic u Liberce se v Mimoni naučil mnoha tajům mydlářského umění a 6. července 1848 se stal majitelem koncese na výrobu mýdla. To byl den, kdy se zrodila firma slavná Schicht.

Původně Georg Schicht mýdlo vyráběl s rodinou ve sklepě svého rynoltického domu. A dařilo se – v roce 1867 si postavil nový dům, v roce 1872 otevřel novou varnu mýdla.

Od roku 1878 převzali firmu Georga Schichta jeho čtyři synové. Jeden z nich, Johann, přišel už v roce 1873 s návrhem zřídit výrobu mýdla v Ústí nad Labem, kde v té době žilo asi 12 tisíc obyvatel. Nejprve neuspěl…

Než se v Ústí mýdlo začalo skutečně vyrábět, byly ve hře i jiné lokality na českém severu. Jenže ve Starém Městě na Děčínsku obecní radu vyděsila představa kouřícího komína a zápachu z varny mýdla.

Johann Schicht a jeho bratři uvažovali i o Trmicích, ale ani tam se neuchytili.

Nakonec zvítězila lokalita v dnešní ústecké čtvrti Střekově. Tady se roku 1882 začala stavět továrna, která v prvopočátcích měla dvě budovy, jeden komín a kůlnu…

Firemní kronika o oné době říká: „Od roku 1885, kdy bylo zaměstnáno deset dělníků a dva úředníci, nastal prudký rozvoj podniku. Kromě mydlárny se rozšířil o svíčkárnu, provoz na zpracování palmojádra, výrobu vodního skla, kartonážku, stearinku, glycerinku, strojírnu a kovárnu. Současně byly zřízeny vlečka, vodárna na Labi, vlastní elektrárna sloužící i k veřejnému osvětlení. Firma vlastnila uhelné doly. V roce 1906 byla založena filiálka v Moravské Ostravě. Z původního místa působení, z Rynoltic, se stal pobočný závod. Zde i v Ústí byly provozy průběžně modernizovány.“

Nejvyšší tovární komín v celé monarchii

V roce 1911 byla uvedena do provozu ztužovna tuků. První v Evropě, čtvrtá ve světě. Dva roky poté vyrostla nová kotelna se stometrovým* komínem, nejvyšším v celé rakousko-uherské monarchii. Podnik měl 3 500 zaměstnanců. Denně přicházelo 5 000 objednávek s celkovým počtem 100 000 zákazníků. Akciová společnost Georg Schicht se stala největším podnikem svého druhu v Evropě.

V roce 1946 byla firma, která za druhé světové války částečně změnila výrobní program ve prospěch válečné výroby (kromě tradičního sortimentu se tu produkovala také odposlouchávací zařízení, dělostřelecké granáty a komponenty nacistických raketových střel V1), znárodněna.

Firemní kronika praví: „Vznikl n. p. Severočeské tukové závody. Postupně byly rekonstruovány a modernizovány nejdůležitější úseky závodu. Z těch starších uveďme např. modernizaci výroby hydrogenačního katalyzátoru, rozšíření výroby surových rostlinných olejů, modernizaci výroby jádrových mýdel, vybudování zařízení na výrobu moderních pracích prostředků, nových pokrmových tuků a jedlých olejů v lahvích.“

Od Schichta k Setuze

Severočeské tukové závody byly do roku 1990 součástí koncernu Tukový průmysl v Praze. V tomto roce byl vytvořen samostatný státní podnik, který se v roce 1992 stal akciovou společností s názvem Setuza a. s. Ústí nad Labem.

Obchodní značka Schicht přetrvala ještě pět let po znárodnění - do roku 1951. Dnes je tedy už šest desetiletí minulostí. Přesto však zůstala v povědomí dříve narozených Čechů a Češek dodnes spojena s mýdlem. A zejména s tradičním ústeckým hitem, kterým bývalo mýdlo „s jelenem” určené k praní prádla. Ovšem proč Schichtova mýdla zdobil právě symbol jelena, není známo. A neví to ani Volker Schicht, pravnuk zakladatele podniku, žijící ve Švýcarsku.

* dle Bulletinu

Výška dle publikace Führer durch die Schicht - Werke in Aussig (1910) byla 95 metrů a světlost v hlavě 5 metrů.