General data:
Class:LT  (Lystecit trepariozom)
Height:1X m
Gallery:Ub  (Wretch / no gallery)
Type:C  (Classic brick)
Gallery:Ub  (Wretch / no gallery)
Detail:K 0:0
Bilighorze:BB  (No bilighorze)
Status:S
Country:CZE  (Česká republika)
(p)Region:LBK  (Liberecký)
County:CL  (Česká Lípa)
Municipality:Česká Lípa
Coords:
50°41'7.312"N,14°32'45.442"E
Record history:
26.12.2009
09:55:13
+ danny666 - gnozkace
Map + photo
detail komína dobová kresba (1901, převzato z VCPD)
řez hvozdem (převzato z VCPD) pivovar v celé své kráse (10/2009)
hlavice dvířka do komína
vnitřek kouřovodu
Poznámky
10.8.2013 20:31:27 tomikp79

Městský pivovar - Bürgerliches Brauhaus

 

 Na úpatí svahu táhnoucího se od vrchu Špičáku k řece, na konci východního předměstí, zvaném Křížové podle kostela Sv. Kříže, bylo roku 1698 započato s budováním vrchnostenského pivovaru. Po několika městských požárech, kdy byl v minulosti mnohdy poničen jak panský pivovar, tak i pivovary měšťanské, rozhodl se po požáru roku 1698, kdy byl zcela zničen požárem panský pivovar v dnešní Berkově ulici, majitel města a panství Jan Vilém hrabě z Kounic vybudovat pivovar nový. Mělo to být daleko za hradbami města, aby byl uchráněn před městskými požáry. Dne 6. dubna 1698 byla listině stvrzena koupě rozsáhlého pozemku na východním předměstí od vrchnostenského sládka Lorentze Wiesnera. Na pozemku stály dva domky a stodoly, které nechal hrabě z Kounic odstranit a budování pivovaru mohlo začít.

 Kounickému rodu patřil pivovar až do počátku 20. století. Po smrti hraběte Albrechta z Kounic v roce 1897 panství i s pivovarem zdědila jeho dcera Marie Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst. Ač koncem 19. století dosahovala spotřeba piva ve městě 137 litrů na hlavu, zřejmě vinou špatného hospodaření se přestalo panskému pivovaru dařit a tak se kněžna rozhodla pivovar prodat. Toho využil spolek měšťanů, kteří již dlouhá léta neúspěšně řešili problémy se svým měšťanským pivovarem. Po mnoha městských požárech se jim nedařilo stále pivovar obnovovat a nebo alespoň modernizovat. Obvzláště v těchto podmínkách byl pro ně zároveň panský pivovar takřka nepřekonatelnou konkurencí, se kterou se potýkali již několik století, v tomto výhodném podnikání. Kupní smlouva o koupi pivovaru mezi kněžnou a spolkem měšťanů byla uzavřena 7. srpna 1901 a kupní částka činila 500 tisíc korun. Dne 3. října 1901 byla založena akciová společnost Bürgerliches Brauhaus Leipa, Aktiengesellschaft.

 Prvním měšťanským sládkem se stal Heinrich Schlegel. Došlo k nezbytné modernizaci a pro postupný nedostatek kvalitní vody byl v roce 1912 na západním dvoře proveden 207 metrů hluboký vrt, čímž se problém vyřešil. V zimních měsících se získával led z pěti rybníčků na svahu nad pivovarem. V místech dnes stojících slunečních hodin u silnice na sídliště.Jak je zřejmé z následujícího snímku, pravděpodobně se v rybníčcích také chovaly ryby. Alespoň dle kádí na hrázi a pánů na dně vypuštěného rybníčku soudě. Snímek bohužel není nijak datován, ale odhadl bych to možná tak asi na 60. léta. Podle vzpomínek místních z nedalekých domů lidově zvaných „Hitleráky”, podle doby jejich výstavby, se na rybníčcích bruslilo minimálně ještě za zim v letech sedmdesátých. Dnes tam zbyly pouze smuteční vrby opodál.

 V měšťanském pivovaře se vařilo pivo světlé i tmavé, 10°, 12° i 16°, prý výborné kvality. V roce 1939 bylo dosaženo největšího výstavu v množství 41 391 hl piva. Ve znaku měl pivovar rozesmátého trpaslíka s červenou čepicí a se sklenicí piva v každé ruce. Se znakem se uváděl letopočet 1381, což je rok udělení městských práv městu Lipá, jež obsahovaly právo pivovárečné.

 V roce 1945 získalo pivovar město a přes prvotní potíže se povedlo výrobu piva zdárně obnovit. Přišlo však znárodnění a rozhodnutím Krajské odborové rady ze dne 16.12.1948 byl provoz pivovaru zastaven. Rozhodnutí bylo odůvodněno koncentrací výroby piva, jež mělo vést ke snížení investic a k zefektivnění provozů malých pivovarů. Zařízení pivovaru bylo odvezeno a ztraceno v nenávratnu. Podle vyprávění posledního sládka pivovaru pana Chvojky, který bydlel v Arbesově ulici, se varné kotle poslaly k rekonstrukci do brněnských strojíren. Po jejich rekonstrukci se již zpět nevrátily a z rozhodnutí hospodářského referenta místního národního výboru ing. Lipajeva byly varné kotle použity jako dar tehdy spřátelené a rozvíjející se zemi v jižní Americe (snad Argentina či Brazílie). Po nějaký čas se v pivovaru stáčelo litoměřické pivo, později již pouze limonády. Ve zbylých prostorách byla chladírna masa, sklady a kanceláře. Jako majitelé budov se vystřídaly Pekárny, Zelenina a v roce 1993 areál v privatizaci získala soukromá firma.