Pivo se vařilo v Pardubicích již ve 14.století, ale žádné doklady se pro to nedochovaly. V roce 1491 zakoupil město bohatý moravský velmož Vilém z Pernštejna, který si jej vyvolil za centrum velkého panství a začal na počátku 16.století rozvíjet v Pardubicích pivovar-nictví.
S rozvojem průmyslové výroby v 19.století se stal středověký systém právovárečnictví anachronismem a právě v této době se pardubičtí podnikatelé rozhodli založit novou společnost Akciový pivovar v Pardubicích. Dne 29.ledna 1871 se sešlo komité a rozhodlo, že bude postaven "nový, velkolepý, parostrojní pivovar". Dne 20.června 1871 byla zvolena první správní rada a ze 17 kandidátů byl vybrán sládek František Chodounský z Protivína. Stavitelem pivovaru byl pan Štěpánek z Mladé Boleslavi. Výstavba byla dokončena 1.dubna 1872, tedy za necelý rok nákladem 272 305 zlatých 67 krejcarů. Dne 6.dubna byl pivovar vysvěcen a 8.dubna 1872 se začalo vařit pivo. První výstav byl 25.6. 1872 a v tomto roce bylo prodáno asi 6 000 hl piva. Pivovar se od počátku potýkal s finančními problémy, které se podařilo vyřešit teprve roku 1879. Byl to začátek období prosperity pivovaru a jeho postupné modernizace. Dne 1.října 1889 nastoupil nový sládek Antonín Šimonek, který je tvůrcem pardubického 19% Portera. Jeho výroba začala v březnu 1890 a je oblíbenou značkou i dnes. Vařil se také tmavý ležák Malvaz 12°. Výroba v pardubickém pivovaru neustále stoupala - v roce 1900 na 49 219 hl, v říjnu tohoto roku však také pivovar zčásti vyhořel. V listopadu 1900 se znovu začalo vařit pivo. Od těch dob se pivovar postupně modernizoval a s vyjímkou I.světové války zvyšoval výstav piva. Vrcholu se dosáhlo v roce 1911 prodejem 63 065 hl. Nejkritičtější byl naopak rok 1918, kdy výstav dosáhl 8 447 hl piva. Ve dvacátých letech došlo v pivovaru k významným změnám v investiční politice. Byly zakoupeny chladící kompresory, automatická myčka sudů a upraven dvůr a okolí pivovaru. Dobrým pivem se pivovar prosazoval a v roce 1930 dosáhl výstavu 94 746 hl. V té době také exportoval do Francie a v roce 1931 byl místem konání Pivovarsko-sladařského sjezdu při příležitosti 60 let trvání. Komplikace a změny v politickém vývoji na konci 30.let se dotkly také pivovaru. Vlivem válečných let poklesl prodej, vyrábělo se nízkostupňové pivo.
V roce 1945 byl převeden do národní správy. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn "Akciový pivovar v Pardubicích", Pardubice (akciová společnost). Roku 1949 začleněn do firmy Východočeské pivovary, národní podnik Hradec Králové, pivovar Pardubice. Do roku 1960 byl místem podnikového ředitelství i pro ostatní pivovary Lanškroun, Česká Třebová, Choceň, Polička, Hlinsko, Golčův Jeníkov a Tupadly. Organizačně od roku 1960 podléhal pod Východočeské pivovary v Hradci Králové až do svého osamostatnění 1.ledna 1993, kdy se stal znovu akciovou společností. V roce 1989 byla postavena nová varna, poprvé v českých zemích řízena výpočetní technikou. V roce 1992 byla zahájena výstavba cylindrokónických tanků s uvedením do provozu v srpnu 1993. Na to navazovala výstavba nové stáčecí linky pro výrobu piva s dlouhou trvanlivostí a montáž moderní filtrace se stabilizací v roce 1993. V témž roce byla uvedena do provozu technologická linka na mytí a plnění KEG sudů.
Plechová náhrada za klobouk pana starého má dnes již jinou funkci - a to tlumení hluku (jehož původcem jsou ventilátory), na který si stěžovali okolní obyvatelé.