General data:
Class:MT  (Morfolic trepariozom)
Height:5X m
Gallery:Ub  (Wretch / no gallery)
Type:C  (Classic brick)
Gallery:Ub  (Wretch / no gallery)
Detail:8.0:0
Status:P
Country:CZE  (Česká republika)
(p)Region:PHA  (Praha)
County:1  (Praha 1)
Municipality:Malá Strana
Coords:
50°5'0.774"N,14°24'31.226"E
Record history:
12.2.2009
15:48:33
+ danny666
Map + photo
Sovovy mlýny před požárem roku 1896 (převzato z VCPD) Dodnes zachováná dvoukřídlá hlavní budova Sovových mlýnů - aktuálně slouží jako galerie moderního umění (zdroj: www.pis.cz)
Pohled na vyhořelý mlýn - požár z 29. na 30. ledna 1896 Bez datace
Poznámky
16.12.2008 08:34:58 danny666

Kolem roku 1870 byl továrníkem Odkolkem mlýn přestavěn na parní, takže fabrika dostala novou kotelnu a vysoký komín. Dle dobových zpráv občané Prahy neměli komín rádi, neb jim hyzdil panoramatický výhled na Pražský hrad. No a ku jejich radosti mlýn roku 1896 zachvátil požár, který z mlýnů udělal torzo a komín spadnul. Mlýny samotné již nebyly obnoveny, výhled na Pražský hrad byl zachráněn.

12.4.2010 19:18:05 Ubikvist

Historie   (převzato z www.pis.cz)

 

V místech Sovových mlýnů stával snad vůbec první pražský mlýn. Nejstarší písemná zmínka o mlýnech na Kampě je z r. 1393, ale mlýny zde klapaly již mnohem dříve. Pojmenování se měnilo podle majitele: v 15. st. mlýn sv. Jiří, koncem 15. st. Sovovský mlýn, pak Severínovský a Kosořský, od r. 1561 opět Sovovský, asi od r. 1850 Odkolkovský.

Po hustiských válkách získalo Kampu Staré Město pražské, které r. 1478 věnovalo pusté místo Václavu Sovovi z Liboslavě, pozdějšímu staroměstskému konšelu, aby na něm vybudoval dům i mlýny. Ten zde vystavěl dům, zřídil mlýny, hamr s brusírnou, pilu, vápenici, soukenickou a jirchářskou valchu pro činění koží a další provozy. Ke všemu patřil hospodářský dvůr a zahrady. Jeho potomci majetek neustále rozšiřovali a přestavovali. Postupně vznikla dvoukřídlá hlavní budova s typickými štíty, která i přes četné změny stále existuje. Za třicetileté války odsud Švédové ostřelovali Staré Město. Původně gotické mlýny byly později přestavěné a renesančně upravené, kolem r. 1836 se na další přestavbě podílel architekt Josef Kranner. Po r. 1850 získal mlýny podnikatel František Odkolek, který zahájil velkolepou přestavbu s pomocí architekta Josefa Maličkého a stavitele Františka Srnce. V r. 1862 a pak 1867 bylo přestavěno dvořiště mlýna a přistavěno novogotické obytné dvoupatrové křídlo. Na úpravách se podílel architekt Josef Schulz a Josef Zítek. František Odkolek přebudoval mlýn na parní po americkém způsobu, takže zde musel r. 1872 vystavět vysoký komín, který hyzdil panorama. Mlýny byly po celá staletí ohrožovány požáry a povodněmi. Poslední velký požár zachvátil Odkolkův mlýn r. 1896. Vyhořelá stavba přešla do majetku pražské obce, přední část na břehu řeky byla v r. 1920 zbořena při regulaci řeky a výstavbě propusti, obytná budova se stala později sídlem ČSAV.

Život do objektu měl vrátit hotel, ale to bylo kvůli špatné dostupnosti pro automobily zamítnuto. Již mezi světovými válkami vznikla myšlenka na vybudování moderní galerie, byla však uskutečněna až v současnosti, kdy zde byl vybudován stánek pro unikátní sbírku moderního umění.

18.3.2018 19:20:31 Pertla

František Serafín Odkolek se stal mlynářem na Sovovském mlýně na Kampě díky dědictví své ženy Marie, nejstarší dceři mlynáře Trödla, již v roce 1850. O několik let později zahájil přestavbu podniku na amerikánský parní mlýn, která vyvrcholila v letech 1867-72 přístavbou nové novogotické mlýnské budovy a strojovny s komínem. Na přestavbách se podíleli i takoví architekti, jako např. Josef Schulz a Josef Zítek. 
V mrazivé noci dne 29. ledna 1896, v té době již téměř dvacet let po smrti zakladatele podniku F. S. Odkolka, však došlo ke katastrofě. Ve druhém patře mlýna došlo při mechanickém čištění zrní k přeskoku jiskry do moučného prachu a zakrátko bylo v plamenech celé křídlo budovy. Navzdory zásahu hasičů nakonec vyhořely do základů všechny technologické objekty mlýna, zachráněna byla pouze obytná a správní budova. 
Relativně nedlouho po požáru byl odstraněn komín, který značně hyzdil pražské panorama a byl celou dobu trnem v oku všem pražským krasomilům, avšak vyhořelé budovy zůstaly beze změny po mnoho let. Úřady v té době již nepovolily obnovení provozu a ke změnám tak došlo až po roce 1920, kdy pražská obec celý mlýn odkoupila, nechala strhnout novogotickou budovu nad řekou a zbylé objekty začala využívat k hospodářským účelům.

Anonym, před rokem 1896