S hloubením dolu bylo započato v r. 1889 a těžba byla zahájena v r. 1892. Hlavní jáma byla hluboká 250-m- a výdušnou jámou byl již dříve založený důl Dittrich. Austria byla nebezpečnou šachtou s výskytem třaskavého plynu. Aby bylo dosaženo lepšího větrání dolu, bylo použito bývalého dolu Hůrky, který založil dr. Lindheim již kolem r. 1856. I na tomto dole se těžilo výborné koksovatelné uhlí.

V r. 1892 byla na dole Austria založena nová koksovna, která koncem r. 1895 měla 83 pece. Začátkem r. 1916 byla tato koksovna zrušena.

S briketováním na Plzeňsku se započalo v r. 1902, kdy byla postavena briketárna na dole Austria v Mantově, aby bylo zužitkováno drobné uhlí, které se jinak vyváželo na odval. Zabudovaný lis zn. Yeadon vyrobil za 24 hodin 10 vagónů briket. (Jedna briketa vážila 0,7 až 1 kg.) V r. 1908 byla postavena další briketárna téhož typu na dole Austria II. v Týnci. Briketování v Mantově zaniklo r. 1920 se zastavením a dorubáním dolu Austria. V Týnci bylo posledně briketováno v r. 1926.

Důl Austria v Mantově patřil těžařské společnosti ZBAS - Západočeský báňský akciový spolek.

Došlo zde ke dvěma výbuchům, z nichž druhý v r. 1918 byl katastrofální..   - z knihy Havířské generace/František Kroc/1975

Uzavření dolu v Dobřanech pravděpodobně v roce 1968.

Historie důlní společnosti Mantovské těžařstvo

Počátky dobývání kamenného uhlí na Mantovsku se kladou do osmdesátých let 18. století. Na začátku 19. století dolovali hrabě Schönborn a hrabě Waldstein, který měl také šachty v Liticích u Plzně, na malých šachtičkách až do r. 1844. V r. 1853 mantovské důlní míry hrabat Waldsteina a Schönborna přešly koupí do majetku velkého těžaře z Nýřanska dr. Lindheima. Ten vyhloubyl u Mantova v r. 1862 dva hlubší doly kolem 100 metrů, Dittrich a Hermann - byla to Lindheimova křestní jména - kde se těžilo kamenné uhlí ve třech slojích. V r. 1863 se utvořila nová důlní společnost "Mantovské těžařstvo", která Lindheimovy doly odkoupila.

Mantovské těžařstvo postavilo důlní vlečku z Mantova do Stoda a prohloubilo doly Hermann a Dittrich na 166 m. Obnovilo i důlní práce v důlním poli Dobré štěstí, kde se již v r. 1856 pokoušel Lindheim založit nový důl, a začalo v r. 1870 dobývat z nového dolu kvalitní uhlí.

V r. 1874 se pokoušel Lindheim těžit uhlí na velkém dole Klára u Lhoty. Neuspěl. Těžbu zahájil až ZBAS, který důl koupil. V r. 1877 vyhloubil Lindheim další šachtu Rheinland při výchozu západní strany. Tento důl se nazýval dříve Michal a podnikatelem byl v r. 1863 kníže Thurn-Taxis. Většina těchto dolů přešla pak do majetku Mantovského Těžařstva.

V r. 1865 dosáhlo Mantovské těžařstvo své největší těžby: 797 370 vídeňských centů uhlí. V r. 1889 přechází toto těžažstvo do ZBAS, který vlastnil většinu podílu v této společnosti.

... z knihy Havířské generace/Fantišek Kroc/1975

Historie důlního podniku "ZBAS"

V r. 1860 byla založena několika těžaři společnost, krerá nesla název "Gewerkschacht Westböhmischer Bergbau-und Hüttenverein" (Západočeský horní a hutní spolek) a byla schválena královským horním hejtmanstvím v Praze r. 1861. Ředitelem společnosti byl zvolen valnou hromadou Kajetán Bayer.. Tato těžařská společnost , která nesla ve svém názvu "západočeská", neměla ve své společnosti žádného Čecha..

Západočeský báňský akciový spolek (dále: ZBAS) založený Vídeňskou bankou převzal začátkem r. 1875 veškerý důlní majetek těžařstva Westböhmischer Bergbau-und Hüttenverein (Západočeský horní a hutní spolek). Roku 1889 převzal Mantovské těžařstvo. V r. 1896 koupil uhelné doly žacléřské (Fanna a Alžběta) za milión rakouských korun. V r. 1898 zakoupil ZBAS důlní majetek bratří Müllerů za 1 400 000 korun se šachtami Eliška a Julie a stal se majitelem všech žacléřských šachet. V r. 1913 koupil důlní míry na ratibořsku od Deutch.Österr. Kohlenbergbauverein a v Horním Slezsku koupil od hraběte Larische důlní pozemky, kde založil důl Bedřich, uvedený do provozu r. 1916. ZBAS se zůčastňoval i dalšího podnikání v různých aksiových společnostech..

  Doly ve vlastnictví společnosti ZBAS:

- důl Humboldt v Nýřanech (1863 - 1902) - zal. Západočeským horním a hutním spolkem

- doly na Sulkově - důl Sulkov (1868 - 1902) - zal. Západočeským horním a hutním spolkem   

                            - důl Pomocný (1879 - 1920) 

- důl Austria v Mantově (1889 - 1920)

- důl Bayer ve Vstiši (1893 - 1904)

- důl Austria II v Týnci (1899 - 1965)

- důl Austria jubilejní ve Zbůchu (1908 - po r. 1975)

- kromě budovaných dolů kupoval ZBAS menší doly - Klára ve Lhotě u Dobřan (1874 - 1819)

                                                                                 - Sinor v Dobřanech (2. p. 19. stol. - ?)

ZBAS se stal největším těžařem na Plzeňsku.. Po r. 1945 se ZBAS přejmenoval na Západočeské uhelné doly - ZUD.

... z knihy Havířské generace/František Kroc/1975

03/2014 - cosi se v areálu kutá, komín stojí již jako solitér a kolem něj jsou sutiny po bývalých budovách