Klamova huť  z poloviny 19. století , lidově Klamovka , je nejmladší z původních železářských hutí  na území blanenského panství rodu Salmů a je poslední a jediná z železářských provozů , která se dochovala do dnešní doby.  Byla vystavěna jako jediná při řece Svitavě, kde bylo využito staršího vodního díla . Podmínkou povolení stavby bylo použití koksu jako výhradního paliva. Zajímavá průmyslová stavba se nachází jižně od města Blanska, vpravo od silnice  vedoucí do Brna , na pravém břehu řeky  Svitavy u železniční trati v místech, kde původně stával od roku 1763 mlýn , později hamr a válcovna plechů . Huť byla postavena v novogotickém slohu v letech 1853 - 1857 a nazvána podle Augusty Salmové, provdané za hraběte Jindřicha Clam-Martinice. O něco později byly vedle Klamovky postaveny koksovny, pro něž se dováželo uhlí z dolů v Polské Ostravě, patřících též rodu Salmů.

Byla vytápěna koksem a patřila mezi první vysoké pece v českých zemích užívajících minerální paliva. Původní huť byla v provozu v letech 1857-1893 . Železná ruda a koks byly na krychtu vysoké pece zpočátku dopravovány s využitím vodní energie Svitavy, později po kolejnicové dráze s využitím pohonu parního stroje. V roce 1875 byla v huti kromě vysoké pece s výtahovou věží dvojice kuploven. Roční produkce provozu huti byla 60 000 centů surového železa . Roku 1893 však Klamovka podstoupila přebudováním na slévárnu . V tomto roce továrnu odkoupila ČKD - Česká Kolbert Daněk , která tak rozšířila svoji výrobu o kovové odlitky , které už nemusela dovážet . V době své největší slávy produkovala ročně až 350 vagonů litinového zboží, v hlavní míře to byla komerční a kanalizační litina a část produkce byla vyvážena do zahraničí. Roku 1906 byla u areálu vystavěn zámečnický komplex . V roce 1923 se produkce litiny v Klamovce zastavila z ekonomických důvodů. Později v ní byly instalovány jiné provozy .Od počátku 30. let byla huť využívána jako zkušebna vodních turbín. Své pokusy zde prováděl i profesor Viktor Kaplan z Brna . Jako zkušební stanice vodních turbín sloužila Klamovka až do 90. let minulého století . Počátkem roku 1994 vypracoval JV ATELIER ing.arch. Jaroslava Vaňka za spolupráce ing. arch. Tomáše Šantavého pro ČKD Blansko návrh rekonstrukce objektu Klamova huť na expoziční a prodejní prostory . Po provedené rekonstrukci  zde byla umístěna výstavní a prodejní expozice umělecké litiny, která však vzala za své v roce 2001 vinou poněkud nešťastně provedené privatizace , kdy byla expozice dočasně uzavřena . V dnešní době jsou výrobní prostory v huti v provozu . Po další změně majitele sídlí v současné době od roku 2003 v Klamově huti firma na výrobu komínových vložek a krbových kamen a jsou patrné snahy o obnovení expozice litiny a znovurozběhnutí malé vodní elektrárny, jejíž zbytky se v areálu stále nacházejí.

K zachování huti až do současné doby přispělo energetické využití toku Svitavy. Původní dvě turbíny byly roku 1892 nahrazeny jednou výkonnější Girardovou turbínou a ta byla pak v letech 1898 až 1899 vyměněna za turbínu Francisovu. V roce 1901 zde pak byla zřízena vodní elektrárna. Po zrušení železářské výroby v Klamově huti byla elektrárna rekonstruována a sloužila pak až do roku 1966.

Klamova huť svým vzhledem připomíná spíše hrad, čemuž napomáhá především jeden z nejstarších cihelných komínů v ČR . Komín je s ochozem , který je ukončen nástavcem . Obojí je opatřeno historizujícím cimbuřím. Komín se tak řadí mezi českou raritu. Část  objektu příslušející komínu je opravena a je v zřízena prodejní expozice umělecké litiny. Objekty jsou technickou kulturní památkou.

Kolem Klamovky prochází z Blanska modrá značka do Svaté Kateřiny a zelená směřující pak do Adamova. Dále nadregionální cyklotrasa č. 5 zvaná Jantarová stezka. Trasy přiblíží turistická mapa KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras

Jako zajímavost uvádím na závěr informaci z internetových stránek , kde se píše : Huť nese jméno po svém původním továrníkovi ( ??? ) Tadeáši Klammovi (klammo) Klamova huť .

Zdroj: http://expedice.rps.cz/lokalita_detail.php?id=28762