
General data: | |
Class: | LT (Lystecit trepariozom) |
Height: | 30 m |
Gallery: | Ub (Wretch / no gallery) |
Alternatives: | Býv. Šumavan |
Type: | C (Classic brick) |
Gallery: | Ub (Wretch / no gallery) |
Detail: | 0.0 X |
Bilighorze: | CC (Tacks with half-protection) |
Status: | S |
Country: | CZE (Česká republika) |
(p)Region: | PLK (Plzeňský) |
County: | KT (Klatovy) |
Municipality: | Kolinec |
Coords: | 49°17'46.478"N,13°26'11.647"E |
Map + photo
Poznámky
KODA © M.i.X 2008-2025 - CZ
Továrna na prádlo, byla postavena za pouhé 4 měsíce těsně před 1. světovou válkou roku 1912 světoznámou firmou Joss a Löwenstein, na břehu říčky Pstružné a v bezprostřední blízkosti železniční stanice.
Zahraniční vlastník přinášel dostatek financí na modernizaci zařízení a tak se výroba rychle rozvíjela. Se zvyšující se poptávkou byly založeny další pobočky v Klatovech, Nýrsku, Vimperku a Budapešti. V roce 1914 již firma zaměstnávala 2 500 lidí a ovládala trh celého světa především v produkci pánského prádla. Vlivem světové války došlo k velkému úbytku odbytových míst pro produkty a výroba začala klesat. Oživení přišlo až po vzniku republiky.
V době hospodářská krize byla výroba v Kolinci zastavena a v prostorách závodu zřízeny sklady. Ke znovuotevření došlo v roce 1938, kdy bylo obsazeno pohraničí a zaměstnanci a valná část zařízení a strojů z Vimperka se přestěhovala právě do Kolince. V továrně pracovalo na 400 zaměstnanců a rozšířilo se spektrum výrobků. Šili se košile, spodní prádlo a pyžama.
Utěšená situace však netrvala dlouho. Přišla doba okupace – továrna spadala pod firmu Bohemia, výroba se přeorientovala na vojenské pláště a plátěné tašky na plynové masky. Po druhé světové válce byla továrna vrácena do rukou firmy Joss & Löwenstein a opět se začaly šít košile.
V roce 1948 byl podnik znárodněn a začleněn do sdružení Panar. O rok později vznikl nový podnik, Šumavan, a kolinecká výroba se stala jeho součástí. Šily se zde košile i na export a to především do SSSR. Koncem 60. let došlo k celkové modernizaci zařízení a prostor. Měnilo se strojové vybavení a došlo k adaptaci budov. V roce 1976 Šumavan přešel na výrobu pánských košil, především s krátkým rukávem a to pro tuzemský trh. S modernizací strojů došlo ke snížení počtu zaměstnanců, kterých zde v té době pracovalo 119.
V devadesátých letech změnila továrna majitele hned dvakrát. Prvním byla firma Šumavan Unibras, a. s. a v roce 1997 ji koupil z konkurzu pan ing. Přemysl Hledín, jehož firma s textilní výrobou zde dosud trvá a prosperuje.
Historie tohoto závodu byla obšírněji popsána v knize Miroslava Hrdličky
“Kolinec na Šumavě“ v kapitole "Průmysl - továrna" vydané v r. 1940.