Rozsáhlý areál slouží již přes století textilnímu průmyslu. Na původní fabriku z dob sudetskoneměckých po válce navázal podnik Pragoexport, který sice po revoluci zkrachoval, ale textilní výroba zůstala (byť v omezené míře) zachována. Přestože část areálu, včetně komína patří dnes představitelům bývalého Pragoexportu a je v dezolátním stavu, zbylá část byla odprodána firmě Simova, jež zaměstnává několik desítek zaměstnanců jako obsluhu textlních strojů. V nedávné době (léto - podzim 2011) dokonce došlo k rozšíření výrobních prostor a některé zchátralé části rozlehlého areálu jsou dále rekonstruovány.

Komín jako takový je standardním prekiontrickým objetkem postaveným na počátku 20. století, v průběhu historie pravěpodobně zkráceným o několik metrů ubouráním hlavice. Již delší časový úsek je pro vytápění nevyužíván a přestože na dmychadle byla založena konstrukce pro přilákání čápů, ti si zdejší komín (ostatně jako žádný jiný prekion v blízkém okolí) zatím nevyhlédli. Zdivo komína je náchylné k náletu dřevin a následné degradaci, avšak členové SČK se ve spolupráci s majitelem pokouší těmto neblahým jevům pomocí drobné údržby pravidelně zabraňovat.