Komínářská debata - vlákno

Pozoruju, že se tu často obracíte do minulosti, jak to tak s přibývajícími roky bývá.
Tak tady je kus budoucnosti!

Otloukánek #213 konečně dostává ampulku proti bolesti.

Jestli nejde o přípravu na instalaci pružně zavěšeného bilforačního dmychadla.

To spíš bude nová verze Dalmučudu.

To je Dalmučud Ultra Max Pro. Jak vidno, je to typ, který nejde jen tak snadno zhugovat, jako se stalo s prototypem. Ale co já vím, doba za těch 20 let pokročila. My jezdili pod komín na kole, dnes již má spousta lidí auto. Takže klidně může mít někdo i jeřáb.

Hele a není to spíš to antidalmučudný pouzdro? Na dalmučud je to dost velký. Víš jak tenkrát byla ta inversní theorie...

Pokud bychom původní Dalmučud umístili do tohoto, jak píšeš, Antidalmučudného pouzdra, nevznikla by v mezeře Bílá díra?

Horší by bylo, kdyby vznikla Bílá hora, to tehdá byla děsná čina.

Ale otázkou tedy je, co by bylo mezi stěnami Antidalmučudného pouzdra a Dalmučudem, chápu. To je problém kardinální. Nebyla by to spíš díra červí? Rozumíš, pokud by se někdo do tohoto Dalmučudo-Antidalmučudného prostoru dostal, mohl by být transponován do jiných prostorů, neřkuli třeba do posmrtné divize. Pak by bylo dobré vědět, zda by tato cesta fungovala i obráceně, ergo by sis mohl pokořit něco již dávno přestoupeného s Vesniczanem, Tomislavem nebo Kačudem a po úspěšné kořbě se zase vrátit skrze Dalmučudo-Antidalmučudný prostor zpět mezi nás a výstup si zapsat. Ale jak by se to řešilo s datumem výstupu? Nelze si přece zapsat výstup na komín přestoupený. To je myšlenka, která stojí za veliké přetřásání!

Asi by to chtělo udělat Dalmučudný sněm a vše důkladně promyslet.

Otázka je spíš, zda-li Antidalmučudné pouzdro má vnější stranu také zevnitř, jako je to u Dalmučudu? A pokud bude zašroubováno (předpokládám, že to má závit, originální Dalmučud měl také závit. I když doba pokročila a možná je tam nějaký bajonet), dojde uzavřením k tomu, že budeme konečně zase venku z Dalmučudu? Protože pokud jsme stále vevnitř, bylo by nasazení Antidalmučudného pouzdra uvnitř kolem Dalmučudu zvenku celkem oříšek, zvláště protože netušíme, jestli tam nevznikne ta Bílá Díra. A ne, nemyslím si, že by to byl portál do posmrtné divize. Spíš to bude něco jako Brno, možná dokonce i Bruntál. Což ovšem také evokuje možnost, že člověk bude cestovat časem.

Otázkou je pak též těsnost onoho závitu, aby se jednotlivé vzájemně se odupzující entity postupným prolínáním skrz závit neanihilovaly. Netěsný závit funguje jako mikroskopická dýza a v případě i jen malinkého průsaku by přímé spojení spojení Dalmučudu a Antidalmučudu mohlo nadrobit giga-brachickou brykuli s turbo vejprask efektem.

Cestování časem ohledně Bruntálu je též zajímavý theorém, ale asi to sem nepatří, to je spíš slepá ulička theroie mezidalmučudoantidalmučudného prostoru.

Antidalmučudné vlny mi zřejmě už trochu prosákly i do klávesnice, čili omluv, drahý prekiootče, určité chyby v mém příZpěvku.

Ještě mě k tomu ovšem napadlo, že prostor mezi Dalmučudem a Antidalmučudem je syntetizovaný antagonismus. Proto by právě při střetu obou došlo k oné zmíněné brachyi s vejpraskem. Asi bych se do toho prostoru tedy spíše nechtěl dostat, neboť tam nebude moc přátelské klima; to koření přestoupených objektů za to nestojí, i přesto, že by byla šance pokořit s Líbezným.

Optimální by bylo, vyzkoušet to pokusem. Ale to bychom museli nejprv najít vnější hranici Dalmučudu, která je ztracena déle, než jistá hračka zámečnického učně. Ten by nám možná poradil, že závit je třeba promazati protivejpraskovou vazelínou. Což ovšem vede k té myšlence, že pokud budeme víko Dalmučudu zašroubovávat tak, že závitem nebude unikat vzniknuvší přetlak, tak bude vnějšek Dalmučudu pod vyšším tlakem než vnitřek. Nevšiml jsem si totiž, že by Dalmučud měl vyrovnávací přetlakový ventil. Natož kentil.

A jen taková drobnost, Antidalmučud je v podstatě zbytečně složitá slovní kenstrukce. Z povahy věci je to Vzalmučud.

Jak říkám, to chce sněm. Ve 4:00 ráno jistě přijdeme na uspokojivé řešení včetně optimálního chemického složení protivejpraskové masti, poměru tlaků entit a konstrukci přetlakového k.e.ntilu. Otázkou je, jestli naše závěry budou předatelné i ostatním komínářům i širší vědecké obci.

No a stran názvosloví vycházím z Tvého příZpěvku ze dne 12.4.2006:
„já mám pocit, že jsme v Dalmučudu od nepaměti. (...) Jak to tak totiž vypadá, podařilo se mi možná izolovat malý kus prostoru, kde Dalmučud není! (V podstatě takové antidalmučudné pouzdro). Problém ovšem je, že jakmile víko otevřu, okamžitě se Dalmučud dostane dovnitř (což je pochopitelné). Zkoušel jsem i takovej ten fígl známý jako potápěčský zvon (když chceš udržet vzduch pod vodou), ale Dalmučud prostě na gravitaci nedbá! Je to vůbec dost divné.. ..prostě záhada."

Je na tom příZpěvku hezky vidět, že metodologie otvírání Dalmučudu byla teprve v plínách, dnes jsme evidentně dál. Nicméně uznávám, že Vzalmučud je daleko výstižnější termín, usnadňuje prvotní recepci celé problematiky.

A ještě drobnost - dá se z dříve řečeného s jistotou odvodit, že Dalmučud musí zákonitě existovat i v posmrtné divizi - tzn. existují právě dva Dalmučudy (či Vzalmučudy?), každý ve své divizi. Ovšem nelze je z důvodu odchylného vývoje v naší a posmrtné divizi volně zaměňovat a tím méně jim dávat stejný název, to zavání risikem pustého a katastrofálního anachronismu. Proto bych snad raději pro případ oné nešťastné záměny volil odchylný název Dalmučudu v posmrtné divizi - s ohledem na jejího nejvýznačnějšího Líbezného člena jej pro další bádání navrhuji nazvat Kačulmučudem (tedy Dalmučud, ne toho člena). Otázka názvu Vzalmučudu v posmrt-di budiž zatím ponechána otevřenou; již se mi však rýsují jisté varianty.

Tato drobnost samozřejmě nepřispívá k dalšímu postupu stran technologie výroby vnějších a vnitřních stran Dalmučudu a Vzalmučudu, tím méně ke kenstrukci kýženého přetlakentilu. Toho jsem si vědom.