Historické Okénko

  Společnost / svaz

Lidé chtějí nové, přitom mnoho hodnot se už odehrálo - přesto, že jsou zdokumentovány, můžou pomalu blednout v zapomnění. Tady přichází na řadu historické okénko (HO). HO bylo dříve občasník na debatě, kde vyzdvihovali solidní zářezy k pozornosti ostatním, a vytvářela se kolektivní paměť svazu. Jenže, kapitán ví.


Technicky, HO je duplikát, ale taky princip vzpomínek který formuje kulturu. Kdyby tenkrát obrozenci nevymysleli.. ehm, nesesbírali vzpomínky pro současné i budoucí generace, kopa národu by nebylo co jsou dneska. PA ví.


Jinými slovy, občasné HO zkrátka není na HO. Myslím, že by stálo za jej zrevitalizovat. Tady je návrh jak:

  • Máš-li HO, přidej jej sem jako komentář, kde napíšeš proč za to stojí. (HO je cokoliv hodno připomenutí / vyzdvihnutí; například fotka, vzpomínka na výstup [tvůj i cizí], nebo zajímavost [třeba screenshot KODy z roku 2010, bod ze zápisu z hromádkový, atp.] HO má mnoho kreativních podob:)

  • Pokud má HO citlivou povahu, mysli na to že komentáře jsou veřejné. Proč teda komentáře? Páč ty se zobrazí na debatě, čímž tento článek připomene svou existenci i když už dávno bude zasypán novými blogy na homepage (při aktuálním tempu cca za 10 let). Hlavně, je v tom pořádek: HO by nemělo být anonymní. Kdyby kdysi někdo řek že s přikázáním přišel "nejakej dědek," asi by se to nechytlo. Ale když se tomu daj jména, najednou je to systém co hýbe světem (tak jako komíny). Honza ví.

Tady pak můžou být okénka na jednom místě, kam člověk může přijít jednou za měsíc (nebo 20) a počíst si / podívat se na / přidat svazové událostí, co za to stáli. Inu tolik. Uvidíme zda se to ujme alespon jako Komínový Alba.

Debata
22.1.2025 19:53:54 jakstep
Baja Máje 2012: Bájný Epos od dobrodruha Kazachstánských rozměrů, doplněn příspěvkem spisovatele nejhrubšího zrna. I Odysseus pozved klobouček.
27.1.2025 11:26:39 Pich
U Celestýna, normálně sem se tam vrátil.
To bylo něco!
Takovou zběsilost nelze zapomenout. Zejména kořba vnitřkem mne dodnes pronásleduje ve snách a za zvířecích výkřiků ze sebe odkopávám tuny azbestu a skelné vaty. Žena tvrdí, že chrápu jako hovado, ale nemá pravdu. To mne dusí uhelný prach, popel, azbest a všechny ty chemikanálie.
Škoda že neni zaznamenaná pozdější kořba zmiňovanýho nádoráku, kde se čtyři osoby přestrojily nasazením jedné helmy a dvou reflexních vest za elektrikáře plynně hovořící svahylsky, kterí jdou kontrolovat asi osvětlení komína, který žádné osvětlení neměl, což nam k údivu všech bylo uvěřeno a byli jsme se zapadajícím sluncem vpuštěni legálně na nehezčí vodojemák v evropě.
To bylo taky něco!

Nelze ale zapomenout ani na druhou, denní návštěvu legendárního Baia Tubusáre, která byla neméně zběsilá a epichcká.
To taky bylo něco!
A zažít dvakrát něco na takovym vobjektu, to vydalo na dvě něca!

Škoda, že nebylo víc Vrtulí, kteří by psali takovéto blogy.
<< 1 >>